Národní parky a chráněná území Vimperk

Jednou z nejvýznamnějších lesnických lokalit v Evropě je okolí hory Boubín. Pro zachování bukosmrkového porostu s vtroušeným klemen zde byla již v roce 1858 vyhlášena Přírodní rezervace Boubínský prales. Ta se rozkládá 3,5 kilometru severovýchodně od obce Zátoň, v okrese Prachatice, v Jihočeském kraji. Plochu přírodní rezervace o velikosti 666,41 hektarů spravuje Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Oblast Přírodní rezervace Boubín se rozkládá v katastrálním území obcí Včelná a Horní Vltavice.

O vyhlášení rezervace se zasloužil lesník Josef John. Území se postupně rozrůstalo, původně se jednalo o mnohem menší plochu asi 47 hektarů. Vlivem rozvoje turismu na Šumavě, přemnožením zvěře i kůrovcovou kalamitou došlo postupem času k poničení části přírodní rezervace.

Aby bylo zbytečnému ničení oblasti zamezeno, byla jádrová část pralesa oddělena plotem, který ji chrání před vstupem turistů i zvěře. Zároveň zaručuje mladým stromkům nerušený růst. Některé stromy, které můžete v Přírodní rezervací Boubínský prales vidět, jsou staré 400 až 500 let. V průběhu let došlo ke změnám v zastoupení jednotlivých druhů stromů. Již od roku 2011 ustupuje například četnost smrků. Stromy jsou regulovány i těžbou, jejichž hlavním účelem je odstranění těch, které byly zničeny povětrnostními podmínkami nebo kůrovcem.

Přírodní rezervace Boubínský prales je turisticky velmi atraktivní lokalitou Chráněné krajinné oblasti Šumava. Byla zde vyznačena i naučná stezka a několik oblíbených turistických tras, které Vás zavedou na vrch Boubín, jehož součástí je i rozhledna. Ta je nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou na našem území.

Hlavní část území Přírodní rezervace Boubínský prales se vine podél Kaplického potoka a pojímá i jeho přítoky. Do povodí Kaplického potoka náleží i uměle vybudované Boubínské jezírko z roku 1836. To v minulosti sloužilo k plavení dřeva.

I přesto, že Přírodní rezervace Boubínský prales neleží přímo na území Národního parku Šumava, nachází se tu mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů. Kromě smrků a buků je lesní porost tvořený i jedlemi, jilmy nebo kleny. Známou raritou Boubínského pralesa byl tzv. Král smrků, který byl bohužel zničen během vichřice, která zasáhla oblast v roce 1970. Jednalo se o smrk starý 440 let s výškou 57 metrů a průměrem kmene okolo 160 centimetrů. Mimo stromů se na území nachází mnoho druhů mechů a v poslední době se znovu vyskytují i orchideje.

Ještě předtím, než bylo území Šumavy ovlivněno turistickým ruchem, vyskytovali se v Boubínském pralese i medvědi a rysi, kteří regulovali populaci divé zvěře. Avšak když většina z predátorů postupně vyhynula, zvýšil se počet spárkaté zvěře až deset násobně. A to je pro Boubínský prales velkou hrozbou, protože právě srny, jeleni i daňci při hledání potravy okusují nižší patra stromů a tím dochází k jejich ničení. Ke konci 20. století se objevila i informace, že na území Přírodní rezervace Boubínský prales byl spatřen vlk. Z menších savců tu můžete vidět rejsky nebo plšíky.

Pokud chcete Přírodní rezervaci navštívit i vy, vyrazte z Kubovy Hutě. Velmi zajímavá trasa Vás povede po modré turistické značce přes Baumské louky, Srní vrch, okolo Boubínského jezírka přes Lom až do obce Zátoň. Trasu samozřejmě můžete zahájit i v Zátoni.

Pokud sem přijedete během zimy, může být turistika trošku náročnější. Jelikož se jedná o pohoří, které bývá bohaté na sněhovou nabídku, nachází se na Šumavě mnoho rozmanitých lyžařských středisek. Můžete si svůj pobyt rozplánovat tak, že každý den zkusíte jiný areál, jinou sjezdovku a třeba i jiné občerstvení na svahu. Fantazii se meze nekladou.

Stejné je to i s nabídkou ubytování v blízkosti Přírodní rezervace Boubínský prales. Můžete zvolit jako svoji základnu některý z blízkých měst např. Vimperk, Prachatice nebo Volary. A pokud Vás město neláká a chcete strávit svoji dovolenou v přírodě, vyberte si třeba nějakou chalupu. S rezervací ale neváhejte dlouho, abyste získali to, které Vám bude vyhovovat ve všech směrech.

Unikátní chráněné území s nejvyšší koncentrací hub

Hřibová rezervace Stachy je specificky chráněné území, které bylo zřízeno obcí Stachy v okrese Prachatice, v Jihočeském kraji, přímo v srdci Šumavy. Ačkoliv se nejedná o oficiální státní přírodní rezervaci, jedná se o unikátní projekt místní samosprávy, jehož cílem je omezit intenzivní sběr hub v dané oblasti a přispět tak k jejich přirozené obnově a výzkumu. Konkrétní rozloha rezervace není pevně definovaná jako u státních parků, ale obvykle se jedná o vybrané lesní úseky v okolí obce.

Oblast Stach je dlouhodobě známá pro mimořádně bohatý výskyt různých druhů hub díky zdejším vlhkým horským lesům a nadmořské výšce okolo 750 – 850 metrů. Tento experiment, ač nemá právní sílu zákona, má za cíl zvýšit povědomí o důležitosti hub pro lesní ekosystém a jejich roli v přírodě.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je obec Stachy na Šumavě. Přístup je autem po silnici II/145. Parkování je možné na vyhrazených místech v obci Stachy. Přesná lokalizace „rezervace“ není veřejně plošně značená, jelikož se jedná o neformálně určené lesní úseky v okolí Stach. Nejlepší je řídit se doporučením místního informačního centra ve Stachách, které vám poskytne informace o aktuálních lesních cestách a přístupových bodech. Oblast je propojena se šumavskou sítí turistických stezek.

Co můžete v okolí objevovat

V okolí Stach se nachází oblíbená rekreační oblast Zadov, známá svou rozhlednou na Churáňovském vrchu. Stachy jsou také blízko k významným šumavským památkám. Navštivte kostel Navštívení Panny Marie v nedaleké obci Nicov, která je jednou z nejstarších obcí na Šumavě. Pro milovníky přírody je skvělým cílem přírodní památka Mařský vrch, chránící reliktní borovici. Nedaleko leží také přírodní park Kochánov a chráněná rašeliniště Šumavy.

Rozlohou 69 030 hektarů je Národní park Šumava naším největším národním parkem. Najdete ho v Jižních a Západních Čechách. Od Železné Rudy kopíruje státní hranicí s Německem, později s Rakouskem a z východní strany je ohraničené Lipenskou přehradou. Rozkládá se na území dvou krajů  a to Plzeňského a Jihočeského a tří okresů: Český Krumlov, Prachatice a Klatovy. Spolu s německým národním parkem Bavorský les vytváří největší souvisle zalesněné území ve střední Evropě. Díky tomu je označován i jako „zelené srdce Evropy“. Národním parkem byl vyhlášen 20. března 1991, o rok dříve bylo území zapsáno na seznam UNESCO jako biosférická rezervace Šumava.

Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Na území národního parku se nachází několik desítek přírodních rezervací a menších chráněných oblastí. Hlavním důvodem vyhlášení národní parku byla zejména ochrana biologických společenstev – smrčin, pralesních porostů, rašelinišť nebo karových jezer. Najít zde můžete i několik ohrožených druhů živočiců jako los, tetřev hlušec nebo rys. I některé druhy hmyzu, které neuvidíte jinde, než na místních rašeliništích.

Samotný Národní park Šumava můžeme rozdělit na několik samostatných oblastí: Šumavské pláně, Železnorudská hornatina, Boubínská hornatina, Želnavská hornatina a Trojmezenská hornatina s Vltavskou brázdou. Výškově se rozkládá v poloze 600 - 1 378 m n. m. Nejvyšším bodem je hora Plechý. 

Podle způsobu ochrany dělíme park na 3 zóny: přísnou přírodní, řízenou přírodní a okrajovou. Do přísně přírodní zóny jsou zařazeny nejcennější pralesy i mokřady, které jsou chráněné před vlivem člověka. V řízené přírodní zóně najdeme největší část lesních ekosystémů a v okrajové zóně se již vyskytují místa, která mohou lidé využívat k turistice, rekreaci nebo např. zemědělství. I v okrajové zóně jsou však určitá pravidla, která chrání přírodu před devastujícím vlivem některých činností.

I přesto má však Národní park Šumava mnoho „nepřátel“. Největším přírodním nepřítelem je již dlouhodobě kůrovec, který nejen v oblasti Šumavy, ale v celé naší republice způsobuje značné kalamity. I člověk má však na místní přírodu negativní vliv. Jedná se zejména o ne vždy opodstatněnou těžbu dřeva, výstavbu turistických center nebo činnost vodáků na horním toku Vltavy. I proto jsou zde velmi aktivní ochránci přírody a ekologové, které pravidelně můžete vídat i v televizních relacích. Nad činností v národním parku bdí i Správa Národního parku Šumava.

Z hlediska hydrologie je Šumavský národní park významnou lokalitou. Najdete zde přírodní toky, ledovcová jezera i uměle vytvořené stavby. Území patří převážně do rozvodí Severního moře, menší část i do moře Černého. Svoji pouť tu začíná řeka Vydra i nejdelší česká řeka Vltava. Pramení pod Černou horou jako Černý potok a postupně se rozšiřuje o další toky. Nedaleko Volar se již jedná o pravou Vltavu.

Nachází se tu tři ledovcová jezera a to Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka. Na východním okraji Národního parku Šumava leží Lipenská přehrada, která byla v letech 1950 až 1960 vybudována jako první stupeň vltavské kaskády u Lipna nad Vltavou. Dnes je častým cílem rekreantů zejména během letního období.

I samotný Národní park Šumava je pro turisty velmi oblíbenou lokalitou. Ročně ho navštíví na dva miliony návštěvníků. V zimním období je sem lákají především lyžařská střediska jako např. Skiareál Špičák, které je největším v Plzeňském kraji nebo mezi rodinami oblíbený Skiareál Lipno. Zde můžete vyzkoušet i 11 kilometrů dlouhou bruslařskou dráhu. Během léta lákají místa jako pramen Vltavy, osada Modrava. Známá a oblíbená díky kriminálnímu seriálu, který je do tohoto prostředí zasazen nebo výstupy na hory Plechý, Pancíř či Špičák.

Tak co, zaujal Vás tento článek? Vyrazte poznávat místa, o kterých jsme se zmínili, i vy. Najděte si vhodné ubytování v Národním parku Šumava a začněte zaplňovat stránky svých cestovatelských deníčků. Kvalitní ubytování na Šumavě najdete v obcích jako Kvilda, Nové Hutě, Kubova Huť nebo Stachy. Ale je toho mnohem a mnohem více. Hledání Vás usnadní a čas ušetří náš bezplatný vyhledávací agent. Tak neváhejte a vyrazte na Šumavu!

Rozsáhlé náhorní rašeliniště na Šumavě

Přírodní památka Jezerní slať se nachází v Plzeňském kraji, v okrese Klatovy, v blízkosti obcí Kvilda a Horská Kvilda, a je jedním z nejvýznamnějších rašelinišť v České republice. Je součástí Národního parku Šumava a představuje rozsáhlé náhorní vrchovištní rašeliniště, které je klíčové pro zachování specifických rašelinných biotopů a vegetace.

Jezerní slať vznikla před přibližně 9 000 lety v mělké pánvi a akumulovaná rašelina zde dosahuje tloušťky až 7 metrů. Je domovem pro reliktní druhy rostlin a živočichů, které přežily z doby ledové, jako je například borovice blatka (Pinus uncinata). Chráněno je také unikátní společenstvo rašelinných mechů. Rašeliniště je přísně chráněno, ovšem pro veřejnost je zpřístupněno prostřednictvím naučné stezky.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je parkoviště u silnice mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda. K Jezerní slati vede krátká, ale velmi oblíbená odbočka ze silnice. K samotnému rašeliništi vede naučná stezka Jezerní slať s dřevěným chodníkem, který je vybudován přímo nad rašeliništěm, aby chránil křehký biotop. Na začátku stezky je k dispozici vyhlídková věž, ze které je možné pozorovat celou plochu rašeliniště.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Jezerní slati je srdcem Šumavy. V nedaleké obci Kvilda se nachází Šumavské muzeum a pramen řeky Vltavy. Vyplatí se navštívit také přírodní rezervaci Povydří, která chrání skalnaté údolí řeky Vydry. Pro turisty je zajímavý i Černý sloup, historický hraniční sloup. Z Horské Kvildy se můžete vydat k rašeliništi Chalupská slať, které je dalším významným chráněným územím.