Rozhledny Zásada

Kamenný skvost na hřebeni

Mohutná kamenná rozhledna Černá Studnice stojí na stejnojmenném vrcholu (869 metrů nad mořem), který je nejvyšším bodem Černostudničního hřebene v Jizerských horách. Stavba z žulových kvádrů o tloušťce stěny až 1,6 metru byla dokončena v roce 1905 podle návrhu architekta Roberta Hemmricha. Celková výška věže je dvacet šest metrů a nabízí kruhový výhled z krytého ochozu ve výšce dvacet jedna metrů, na který vede devadesát jedna schodů. Výhled zahrnuje významné dominanty jako jsou Jizerské hory, Krkonoše, Ještěd a České středohoří, přičemž za dobré viditelnosti je vidět i hrad Trosky a horu Bezděz.

Přístup

K rozhledně se dá přijet autem z obce Dolní Černá Studnice až na parkoviště u Huty, které je v sezóně zpoplatněné. Odtud je to k rozhledně asi čtyři sta metrů. Pro pěší turisty je oblíbená trasa po červené turistické značce, která vede z Lučan nad Nisou a je dlouhá přibližně čtyři celé pět kilometru. Celým hřebenem Černá Studnice prochází turistická i cyklistická magistrála zvaná Hřebenovka. Přímo u rozhledny se nachází Horská chata Černá Studnice, která poskytuje občerstvení a ubytování.

Okolí – co stojí za poznání

V bezprostřední blízkosti rozhledny se nacházejí zajímavé žulové skalní útvary jako například Čertova hlavička nebo Kladívko, které jsou oblíbené i u horolezců. Necelých deset kilometrů odtud leží lyžařské středisko Tanvaldský Špičák a také Rozhledna Bramberk. V nedalekém Jablonci nad Nisou můžete navštívit Muzeum skla a bižuterie nebo vodní nádrž Mšeno.

Ocelová věž s kruhovým výhledem na Jizerské hory

Rozhledna Nisanka stojí na vrchu Malý Prosečný (580 metrů) nedaleko obce Nová Ves nad Nisou v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Tato moderní ocelová věž o výšce dvacet osm metrů byla postavena v roce 2006. Její vyhlídková plošina nabízí rozsáhlý kruhový výhled na zvlněnou krajinu Jizerských hor, na dominantní horu Ještěd, na město Jablonec nad Nisou s okolními obcemi a za jasného počasí je možné vidět i Krkonoše.

Přístup

K rozhledně vede z obce Nová Ves nad Nisou (dostupná ze silnice číslo 14) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce u restaurace (dostupná z ulice U Rozhledny). Odtud je to k rozhledně nenáročný výstup lesní stezkou v délce asi jeden kilometr po žluté turistické značce, která vede mírně do kopce. Nejbližší železniční stanice Nová Ves nad Nisou je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Jablonec nad Nisou s Muzeem skla a bižuterie Jablonec nad Nisou a rozsáhlý Zámek Sychrov. Necelých dvacet kilometrů severně leží dominantní Rozhledna Černá Studnice a Zámek Frýdlant. Vyplatí se navštívit i Protrženou přehradu Desná a Rozhlednu Petřín Jablonec nad Nisou.

Nejznámější rozhlednou v Jizerských horách je krásná kamenná rozhledna Tanvaldský Špičák. Je součástí turistické chaty z roku 1909, která byla v pozdějších letech přestavěna. Nachází se na vrcholu oblíbeného a hojně navštěvovaného Ski areálu Tanvaldský Špičák. Katastrálně patří městu Tanvald, ležícímu v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Na vrchol Tanvaldského Špičáku vede zelená turistická značka z Jiřetína pod Bukovou. Odtud se můžete dostat nahoru i sedačkovou lanovkou, která Vám ušetří čas, který nahoře využijete třeba v restauraci, která se nachází přímo v rozhledně.

Samotná rozhledna je vysoká 18 metrů. Ve výšce 14 metrů se nachází vyhlídková plošina. Abyste se mohli kochat nádhernými výhledy, musíte vystoupat 69 schodů. Ale nebojte, opravdu to stojí za to. Za pěkného počasí se Vám otevře nádherný kruhový výhled na Jizerské hory, Krkonoše i Ještědský hřbet. A uvidíte samozřejmě i města v okolí Tanvaldského Špičáku např. Desnou, Smržovku nebo Lučany nad Nisou.

Jejich návštěvu Vám také doporučujeme. Najdete v nich krásná náměstí, historické památky a malebná zákoutí s příjemnými kavárnami. Když tedy absolvujete výstup, případně výjezd na Tanvaldský Špičák a dostatečně se pokocháte výhledem do okolí, vraťte se pěkně znovu do nižších poloh a pokračujte v poznávání krásného prostředí Jablonecka.

Najde se tu něco pro každého z Vás. Zajímají Vás muzea? V okolí je jich několik. Vyberte si třeba Muzeum obnovitelných zdrojů energie, Muzeum socialistických vozů nebo oblíbené Muzeum Járy Cimrmana. Určitě ve Vás zanechají krásné vzpomínky. A je toho mnohem více, čím se tato oblast může pyšnit.

Přijeďte poznávat zajímavá místa Jablonecka i vy. Ubytování v blízkosti rozhledny Tanvaldský Špičák bude zárukou, že se na rozhlednu dostanete časně z rána a zbývající část dne můžete vyplnit dalšími výlety po okolí. Krásné chaty, útulné apartmány i vyhlášené penziony jsou místa, kde si po dni plném zážitků příjemně odpočinete a načerpáte síly na nový den. Přejeme Vám příjemný pobyt!

Maják Járy Cimrmana je nejvýše položeným majákem na světě. Tímto prvenstvím by byl Cimrman jistě potěšen, neboť pamětníci vzpomínají na jeho touhu postavit v rodném Liptákově „věž, ne podobnou té pařížské“. Cimrmanův maják má skutečně vzhledem do Eiffelovy věže daleko, ovšem jeho vyhlídková plošina se nachází ve výšce 803 metrů nad mořem a jeho prvenství hned tak jiný maják nepřekoná. Až si budete chtít tento unikát prohlédnout na vlastní oči, zamiřte do okresu Jablonec nad Nisou, kde nedaleko Tanvaldu leží horské město Kořenov. A přesně zde, přímo na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš, stojí maják Járy Cimrmana.

Jedná se o rozhlednu z borového dřeva, projektovanou profesorem Martinem Rajnišem, která byla zprovozněna v roce 2013 na památku Cimrmanova neomezeného rozhledu. Nezvyklá je tím, že je z poloviny vrostlá do svahu a k obložení posloužil kámen, který byl přímo zde vytěžen. Jde tedy o ukázku tzv. přírodní architektury. Půdorys rozhledny je kruhový s průměrem 3,4 m, proto již z dálky skutečně připomíná maják. Celkový výška majáku Járy Cimrmana je i se stožárem 25,6 m, vy však po dubovém schodišti vystoupáte „pouze“ do výšky 18 metrů.

Maják Járy Cimrmana je součástí Muzea Járy Cimrmana, za nímž byl postaven. V Muzeu nasajete tu pravou cimrmanovskou atmosféru, podíváte se do školy, na vlastní oči uvidíte šaty, v nichž v dětství Jára Cimrman chodil, také je k vidění jeho, bohužel kloboučníkem poničená, busta. Pokud milujete a znáte Cimrmanovy divadelní hry, nemůžete návštěvu muzea vynechat. Součástí vnitřních expozic je také venkovní rolnická expozice, která dokládá Cimrmanovy snahy vzdělávat v zemědělství místní prostý lid. Prohlídka hospodářského vybavení a Liptákovské stodoly je volně přístupná.

Kromě Muzea a Majáku Járy Cimrmana můžete přímo v Kořenově navštívit Jizerskou oblast tmavé oblohy a užít si v této téměř neobydlené části Jizerských hor pozorování hvězd. Když Vám bude naopak chybět více pohybu, je tu pro Vás otevřeno lanové centrum Proud Harrachov, kde zaručeně unavíte všechny svaly na těle. V zimě si jen kousek od Majáku Járy Cimrmana můžete zalyžovat ve skiareálu U Čápa a v létě se vydat po některé z četných turistických tras po okolí, z nichž každá Vás dovede zase zpět k Majáku. S dětmi se můžete podívat na zvířata na ranči Pod Štěpánkou a s tatínky do Muzea lehkého opevnění Na Pomezí. Cimrmanův kraj je skutečně bohatý na zajímavá místa, z čehož by byl mistr jistě dnes nadšen.

A teď, když víte vše podstatné, Vám už zbývá jen zarezervovat si ubytování blízko Majáku Járy Cimrmana. Samozřejmě nejlepší to budete mít přímo v Kořenově, a to buď v apartmánech, nebo v chatách, náročnějším turistům bude zřejmě vyhovovat spíše některý z kořenovských hotelů. Kromě Kořenova se nabízí také ubytování v okolních obcích, například můžete vyzkoušet penziony v Tanvaldu nebo chalupy v Desné. Okolí Kořenova je turisticky velmi atraktivní a na turisty jsou tu připraveni, proto se nebojte, že byste tu nesehnali to pravé ubytování, po jakém toužíte.

Kamenná vyhlídková věž Bramberk se tyčí na stejnojmenném vrcholu v Jizerských horách nad obcí Lučany nad Nisou. Když se rozhodnete na ni vystoupat, odmění Vás nádhernými výhledy nejen na Jizerské hory, ale také na Krkonoše a celé město Jablonec nad Nisou. Navíc její historie nebyla úplně jednoduchá, tak určitě stojí za to se něco o ní dozvědět.

Dnešní podoba rozhledny Bramberk není původní, na její místě totiž už od roku 1889 stávala její dřevěná předchůdkyně. O tři roky později byla hned vedle třípatrové, 16 metrů vysoké dřevěné rozhledny postavena chata, která je tu dodnes. Avšak špatné počasí, bouřky, které poškozovaly rozhlednu, a nedostatek financí na její opravu byly důvodem, proč byla původní rozhledna Bramberk často veřejnosti nepřístupná a bylo nutné uvažovat o její budoucnosti.

V roce 1910 bylo rozhodnuto, že původní dřevěná konstrukce bude stržena a na jejím místě vyroste rozhledna nová, která bude lépe odolávat náporům počasí. Podnět na stavbu nové kamenné rozhledny Bramberk dala lučanská sekce Horského spolku, který svěřil projekt jabloneckému architektovi Robertu Hemmrichovi. Základní kámen byl položen v létě 1911 a byl financován sbírkou. Za tři měsíce byla rozhledna dokončena a následující rok byla otevřena pro veřejnost. Komplikované vztahy s majitelem přilehlé chaty však způsobily dočasné uzavření rozhledny i jejího okolí, až dokud v roce 2014 v dražbě nekoupilo rozhlednu město Lučany nad Nisou, které také založilo účet, kam mohou sympatizanti Bramberku přispívat na opravy a údržbu rozhledny.

Až se rozhodnete vystoupat po 87 schodech do výšky 21 metrů, určitě nebudete litovat. Na vrchol Bramberku vede 8 turistických tras, z nichž mnohé jsou v létě vhodné také pro jízdu na kole. První možností je vyrazit z Lučan nad Nisou po červené trase, druhou možností je modrá trasa z Jablonce nad Nisou nebo ze Smržovky. Tím však výčet možností nekončí. Z Jabloneckých Pasek můžete stoupat na vrchol po žluté nebo zelené a od kostela v Horním Maxově Vás dovede na vrchol zelená značka. Pokud z nějakého důvodu větší pěší výlet nezvládnete, od zmíněného kostela v Horním Maxově můžete dojet až na vrchol autem.

Až budete hledat ubytování u rozhledny Bramberk, volbu máte skutečně snadnou. Stačí si zvolit některé z výše uvedených měst, která slouží současně jako výchozí body pro Váš výšlap. V Lučanech nad Nisou můžete zakotvit v některé ze zdejších chat či chalup, případně i ve stylové roubence. Nedaleko je také známá turistická obec Josefův Důl, kde najdete útulné penziony. Vyzkoušet můžete však také apartmány ve Smržovce.

Se zajištěným ubytováním můžete směle plánovat další výlety. Jako tip Vám můžete dát rozhledny Slovanku a Nisanku, které Vám poskytnou trochu jiné výhledy než Bramberk. Příjemnou procházku podniknete cestou k Seibtově studánce nebo ke skalnímu hřibu u Jindřichova. Komu by se zachtělo muzeí, toho pošleme do Muzea místní historie Josefův Důl, děti bude bavit Muzeum výroby hraček a zejména mužská část bude nadšena z Muzea obrněné techniky Smržovka. Toto je jen malá ochutnávka, ale atrakcí v Jizerských horách je nepřeberné množství, takže spokojen může být skutečně každý.

Rozhledna Štěpánka, ležící na vrchu Hvězda, je nejstarší rozhlednou v Jizerských horách. Najdete ji v katastrálním území obce Kořenov. Je vysoká 24 metrů a můžete z ní vidět nejen Jizerské hory, ale i Krkonoše, Lužické hory, zříceninu hradu Bezděz nebo Ralsko. Svoje pojmenování získala podle arcivévody Štěpána, který tu trávil čas, když z vrchu dohlížel na stavbu krkonošské silnice. Postavit na Štěpánovu počest ji nechal kníže Camill Rohan. S výstavbou rozhledny se začalo v roce 1847. Následně však byly stavební práce přerušeny a svého dokončení se rozhledna Štěpánka dočkala až v roce 1892.

Na 6 metrů vysoký podstavec rozhledny s vyhlídkovým patrem byla dostavěna štíhlá osmiboká věž z cihel a pískovce. Vzniklo tak místo, které je viditelné z dálky a je jedním ze symbolů Kořenova. V blízkosti rozhledny Štěpánka se nachází dřevěný stánek s občerstvením. Poakud toto místo navštívíte, určitě si všimněte kamenného stolu s lavicí u vchodové části. Jedná se o opravdu zajímavý "jídelní set". Za věží jsou schovány pozůstatky kamenného válečného kříže, který byl pravděpodobně symbolickým místem místních nacistů během II. světové války.

O rozhledně Štěpánka mezi starousedlíky koluje jedna pověst. Podle ní se stavba rozhledny přerušila kvůli varování cikánky, která knížeti Rohanovi vyvěštila, že zemře po dokončení stavebních prací. Kníže dostal strach a tak se na několik desetiletí výstavba zastavila. Když byla v roce 1892 rozhledna dokončena, opravdu asi za měsíc skončil i Rohanův život. V dnešní době již rozhledna obavy nevyvolává, právě naopak. Je oblíbeným cílem turistů, o čemž svědčí i rekordní množství vydaných pohlednic, na kterých je rozhledna Štěpánka zobrazená.

Přijeďte se na ni podívat i Vy. Vezměte rodinu, kamarády a napojte se na některou z turistických tras, které vedou z Tanvaldu, Kořenova nebo Příchovic. A pokud turistika není zrovna Váš šálek kávy, dojet můžete až zhruba 300 metrů pod vrchol, kde odstavíte auto a těch pár set metrů už určitě zvládnete dojít po svých. Nádherné výhledy Vám budou zaslouženou odměnou.

Kromě rozhledny Štěpánka se nachází v okolí Kořenova i množství dalších zajímavých cílů. Věděli jste například, že nedaleký Maják Járy Cimrmana je nejvýše položeným majákem na světě? A že slavný Jára Cimrman tu má i svoje muzeum? Určitě zajímavou informací je také fakt, že Kořenov je v pásmu Jizerské oblasti tmavé oblohy, která byla vyhlášena během mezinárodního roku astronomie už v roce 2009. Tato oblast není ovlivněna umělým osvětlením měst a proto je tu opravdu tma tmoucí. Když při běžném pozorování noční oblohy uvidíte v blízkosti měst jen asi 50 hvězd, v oblasti tmavé oblohy jich za dobré viditelnosti můžete spatřit až 2 000.

Je opravdu mnoho lákadel, která Vás do Kořenova vábí. Rozhodně je všechny nestihnete obejít během jednoho dne. Snad Vám však nic nebrání najít si útulný penzion, apartmán nebo pěknou chatu a strávit v Kořenově prima dovolenou. Ubytování v blízkosti rozhledny Štěpánka je zárukou, že máte ideální výchozí bod. Nejprve vyběhnete na rozhlednu, pěkně z vršku si naplánujete, co vše chcete navštívit a už si můžete užívat všechny atrakce Východních Čech plnými doušky.

Kde domov můj - když uslyšíte tato slova, většinou každého napadne, že se jedná o začátek naší státní hymny. Zkušení turisté však ví, že stejné označení nese i jedna z vyhlídek v Libereckém kraji. Leží nedaleko Besedic, části obce Koberovy a je součástí skalního bludiště Chléviště v Besedických skalách. Název mu vymysleli členové České filharmonie, které výhled uchvátil na tolik, že v ní uviděli i slova naší hymny - vodu, šumící po lučinách i bory na skalinách.

Vyhlídka Kde domov můj leží na menší pískovcové skále, která vyčnívá z vysokého skalního bloku. Dostanete se sem z obce Malá Skála nebo žlutou okružní trasou z Besedic. Tento okruh byl slavnostně otevřen již 25.9.1935. Tehdy nesl označení Turistická stezka Dr. Edvarda Beneše. Dodnes se zachovalo jen kratší označení Okruh Dr. E. Beneše. Cyklisty musíme zklamat, přístup na vyhlídku není pro kola sjízdný.

Samotná plošina vyhlídky je tvořena betonovým můstkem a zajištěna zábradlím. To ocení zejména ti návštěvníci, kterým se z pohledu dolů zatočí hlava. Kvůli lepšímu výhledu bylo nutné odstranit i část vzrostlého lesa. Díky tomu se můžete kochat meandrující řekou Jizerou a nebo dohlédnout na protější hřbet a skalní město Drábovnu. Vyhlídka Kde domov můj Vám poskytne i nádherné výhledy do dalších skalních měst celého přírodního parku Maloskalsko.

Celá tato oblast je bohatá na přírodní zajímavosti. Na svých toulkách okolím tak můžete narazit např. na zříceninu hradu Zbirohy nebo na zříceninu skalního hradu Vranov, někdy také nazýván jako Pantheon. V době, kdy byla tato stavba vybudována se jednalo o největší hrad svého druhu v Čechách. Za návštěvu však stojí i okolní malebné vesničky nebo města Železný Brod a Turnov. V nich je také snadné najít si ubytování v případě, že se rozhodnete vyrazit na dovolenou nebo víkendový pobyt na Liberecku.

Nabídka ubytování u vyhlídky Kde domov můj Vás příjemně překvapí. Vybírat můžete chaty a chalupy, malebné roubenky i příjemné penziony. Pokud dáváte přednost většímu soukromí, využijte apartmány. Naopak, chcete-li zažít něco z místních tradic a využít pohostinnosti místních ubytovatel, poohlédněte se po ubytování v soukromí. Potřebujete stravování, wellness procedury, případně další nadstandardní služby? Pro Vás jsou určeny hotely na Liberecku, které Vás budou hýčkat tak, že se Vám na konci pobytu ani nebude chtít domů. Ale nezoufejte, kdykoli se sem můžete vrátit a prozkoumat další zajímavá místa.

Víte, kde byste našli nejstarší železnou rozhlednu v Čechách? Stojí v katastru města Lučany nad Nisou, to znamená, že byste měli zamířit do Libereckého kraje, konkrétněji do okresu Jablonec nad Nisou. Stojí tady rozhledna Slovanka a její výhodou je, že je otevřena celoročně a vstup je zdarma, takže se sem můžete vydat, kdykoliv Vám bude vyhovovat. Navíc její osudy tvoří skutečně zajímavý příběh.

Historie rozhledny Slovanka se začala psát v roce 1887, kdy ji vybudovaly tři sekce Německého horského spolku. Důvod, proč stojí rozhledna právě na vrchu zvaném Seibtův, je prozaický. Majitel pozemku, pan Seibt, ho spolku nabídl bezplatně. Stavba byla hotová rekordně rychle, jelikož během pár dní postavil jediný zedník 3metrovou kamennou podezdívku, na kterou byly poté sestaveny díly konstrukce, zakoupené od vídeňské firmy. Tato jedenáctimetrová litinová konstrukce byla smontována během 17 dní. Celková výška rozhledny je tedy 14 metrů a můžete z ní dohlédnout na blízký Jablonec nad Nisou, ale i vzdálenější Liberec. Porozhlédnout se můžete po CHKO Český ráj, ale uvidíte i vrchy Jizerských hor a Krkonoš. Při dobré viditelnosti jistě rozpoznáte i typický Ještěd.

V den slavnostního otevření, 14. srpna 1887, dorazilo k rozhledně více než 5 tisíc návštěvníků, kteří věnovali formou dobrovolného vstupného více peněz, než kolik činily náklady na výstavbu. Vznikl tak fond na každoroční údržbu. Po roce 1945 však začala být Slovanka zanedbávána, začala chátrat a dostala se až do stavu, kdy se uvažovalo o jejím zbourání. Záchrana začala převodem do majetku města Lučany nad Nisou v roce 1999 a tentýž rok byla rozhledna Slovanka zapsána mezi kulturní památky. Díky občanskému sdružení, které připravilo projekt rekonstrukce a peněžní sbírku, mohla být v roce 2000 rozhledna Slovanka znovu slavnostně otevřena turistické veřejnosti.

Rozhledna Slovanka je velmi dobře přístupná z několika okolních měst. Doporučujeme Vám tedy udělat si několikadenní výlet a zajistit si ubytování blízko rozhledny Slovanka. První možností je ubytování v Janově nad Nisou, odkud se vydáte po zelené turistické značce. Využít můžete zdejší apartmány, které jsou vhodné i pro ubytování s dětmi. Z Josefova Dolu, kde najdete pestrou nabídku penzionů, vede ke Slovance červená trasa a z Dolního Maxova modrá. V samotných Lučanech nad Nisou Vás jistě okouzlí útulné chaty uprostřed lesů a nadstandardně vybavené roubenky.

Výšlap na rozhlednu Slovanku můžete spojit i s výletem na rozhlednu Bramberk, na kterou se dostanete nejprve po zelené a potom po červené značce. Pěkná procházka vede i kolem Seibtovy studánky, o které už nyní víte, jak získala své jméno. Pokud jste se vydali na dovolenou v zimě, zalyžovat si můžete ve Ski areálu Bukovka nebo Smržovka. V každém ročním období byste se měli zvěčnit fotkou s nejkrásnějším železničním viaduktem ve Smržovce. A kdyby Vám počasí během pobytu příliš nepřálo, můžete čas zaplnit třeba prohlídkou Muzea výroby hraček nebo Muzea místní historie Josefův Důl. Výčet možností trávení volného času je však mnohem pestřejší, stačí si jen zamluvit ubytování a můžete směle plánovat výlety.

Moderní věž s výhledem na podhůří Krkonoš

Rozhledna U Borovice se nachází na stejnojmenném místě U Borovice (546 metrů) nedaleko obce Hrubý Jeseník v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Tato dřevěná věž o výšce osmnáct metrů byla postavena v roce 2004 a je charakteristická svou zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Z rozhledny je krásný výhled na oblast Podkrkonoší, Orlické hory a okolní dominanty, především na Hrubý Jeseník a město Náchod.

Přístup

K rozhledně vede z obce Hrubý Jeseník úzká asfaltová silnice. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště s omezenou kapacitou, které se nachází přímo u úpatí kopce a u vstupu k rozhledně. Odtud je to k věži jen krátká pěší chůze. Pro pěší turisty vede k rozhledně zelená turistická značka z obce Hrubý Jeseník, což je příjemná procházka. Nejbližší autobusová zastávka Hrubý Jeseník, U Borovice se nachází přímo u parkoviště.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Náchod se Státním zámkem Náchod a Náchodským náměstím. Necelých dvanáct kilometrů jižně se rozprostírá unikátní soubor pevností Vojenská pevnost Dobrošov (součást československého opevnění). Oblast Podkrkonoší je ideální pro cykloturistiku, kde se vyplatí navštívit i Babiččino údolí a Zámek Ratibořice.

Jára Cimrman - fiktivní český génius a vynálezce zanechal mnoho stop napříč celou naší republikou. V Kořenově například najdete Muzeum Járy Cimrmana, rolnickou expozici i maják. V Havlíčkově Brodě zase střed Evropy podle Járy Cimrmana. A Praha se může chlubit jeho divadlem. Svoji raritu mají i v Nouzově, místní části města Semily . Nachází se tu Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě.

Pokud byste čekali desítky výškových metrů, které jsou uváděny ohledně výšky rozhledny v průvodcích, musíme Vás zklamat. Právě naopak. Oficiální výška rozhledny je dokonce záporná -0,15 m. Vysvětlení je jednoduché - Jára Cimrman údajně neměl rád výšky a proto se rozhledna netyčí do výšky, nýbrž leží v jakési jamce. I přesto však je z ní nádherný výhled na Semily, Ještědský hřbet i s horou Ještěd, Jizerské hory, Krkonoše i do Českého ráje.

 O výstavbu Cimrmanovy nejnižší rozhledny na světě se postarali Rudolf Farský st. se svým synem v roce 2005. A jak se sem dostanete? Jednoduše, vede sem zelená turistická značka přímo ze Semil. Odměnou Vám tady bude nejen rozhledna, ale například i telefonní budka Luxfon. Samozřejmě je plně funkční. Pokud máte silný hlas nebo mobilní telefon, dovolat se nebude žádný problém.

Jistě znáte populární ruskou hru Vyděržaj pianěr, která byla v posledních letech proslavená zejména díky filmu Pelíšky. Jejím účelem bylo zocelování mladých Pionýrů. I tu tady najdete. Společně se speciálním dalekohledem Zárožákem. Atmosféru místa dotváří památná lípa, která zde byla vysazena v roce 2006.

Nejsou to však jen Cimrmanovy "vylepšováky", co návštěvníky na Semilsko vede? Najdete tu mimo jiné i různé přírodní zajímavosti, které Vám ukážou krásnou místní krajinu i dodají jistou dávku adrenalinu. Např. Ferrata Vodní brána Vám nabízí tři lezecké trasy různých náročností a Bozkovské dolomitové jeskyně Vás zavedou do tajemných chodeb, které jsou nejdelšími svého druhu v Česku.

Pokud jsme Vás dostatečně nalákali a přemýšlíte nad tím, kde si najít vhodné ubytování blízko Cimrmanovy nejnižší rozhledny na světě, rádi Vám pomůžeme. V nabídce převažují útulné chaty a chalupy i malebné roubenky. Ale i hotely, penziony nebo apartmány jsou pro Vás k dispozici.  Tak co si vyberete?

Nejvyšší hora Českého ráje s nalezištěm drahokamů

Kozákov, se svou nadmořskou výškou 744 metrů, je nejvyšší horou chráněné krajinné oblasti Český ráj a je proslulý svými drahými kameny, jako je achát, jaspis či ametyst, které se zde těžily již v pravěku. Na vrcholu stojí dominanta celého pohoří, kamenná rozhledna, která poskytuje jeden z nejkrásnějších výhledů v České republice. Z vyhlídkové plošiny ve výšce dvacet čtyři metrů je za ideálních podmínek viditelné panorama téměř čtvrtiny Čech, zahrnující vrcholy Krkonoš s horou Sněžkou, Jizerské hory, Lužické hory, České středohoří a samozřejmě skalní města Českého ráje. Současná věž, nazývaná též Riegrova rozhledna, byla postavena v roce 1995.

Přístup

Na vrchol Kozákova vede asfaltová silnice z obcí Chuchelna a Komárov, která je přístupná automobilem. Přímo u rozhledny je k dispozici rozsáhlé placené parkoviště, vhodné pro návštěvníky. Pro pěší turisty je k dispozici hustá síť značených tras. Například modrá turistická trasa vede ze Semil a je dlouhá zhruba osm kilometrů. Červená značka vás zavede od Dolánek u Turnova ke skalnímu hradu Rotštejn. Na vrchol jezdí i autobus, zastávka je přímo u chaty.

Okolí – co stojí za poznání

Na jihozápadním svahu se nachází Votrubcův lom, kde je možné hledat polodrahokamy a navštívit Muzeum drahých kamenů. V blízkosti se nachází skalní hrad Rotštejn a Klokočské skály s jeskyní Postojna (zvanou Amerika). Na západě dominuje krajině zřícenina hradu Trosky. Z nedalekých Semil si můžete projít úchvatnou Riegrovu stezku vedoucí soutěskou u Jizery.

Unikátní dřevěná věž na okraji Českého ráje

Rozhledna Dubecko se nachází na vrcholu Dubecko (399 metrů) u obce Dubecko v okrese Semily v Libereckém kraji. Tato dřevěná stavba o výšce třiceti tří metrů má netradiční architekturu inspirovanou místními lidovými stavbami a byla otevřena v roce 2021. Z vyhlídkové plošiny je výhled na oblast Českého ráje s pískovcovými masivy a dominantami jako jsou Kozákov a Ještěd. Za dobré viditelnosti je možné vidět i Krkonoše a Jizerské hory.

Přístup

Rozhledna je snadno dostupná autem. Příjezd je možný z obce Dubecko (odbočka ze silnice číslo 35). Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště s dostatečnou kapacitou, které se nachází u odbočky směrem k rozhledně, asi tři sta metrů od věže. Odtud je to k rozhledně mírná procházka po polní cestě. Pro pěší turisty vede k rozhledně zelená turistická značka z obce Benešov u Semil, což je příjemná procházka. Rozhledna je celoročně volně přístupná.

Okolí – co stojí za poznání

Rozhledna se nachází na okraji Českého ráje, kde můžete navštívit blízké Prachovské skály a Hrad Trosky. Necelých dvanáct kilometrů severovýchodně se tyčí vrch Kozákov se známou Riegerovou chatou a další rozhlednou. V blízkém městě Semily můžete navštívit Muzeum a Pojizerskou galerii.

Rozhledna Královka, v podobě kterou má dnes, stojí na hoře Nekras (859 m) od roku 1907. Je náhradou za původní dřevěnou Königovu vyhlídku z roku 1888, která právě na začátku 20. století shořela. Leží v blízkosti obce Bedřichov, v okrese Jablonec nad Nisou, v Libereckém kraji.

K vyhlídce Vás zavedou značené turistické trasy. Kromě Bedřichova můžete vyrazit i z Rýnovic nebo Janova nad Nisou. A pokud nejste zastánci turistiky a nebo jste časově omezeni, dostanete se přímo k rozhledně pohodlně i autem.

Samotná rozhledna Královka je vysoká 24 m a musíte vystoupat 102 schodů. Odměna pak bude stát za to. V případě příznivého počasí se Vám naskytne výhled nejen na Jablonec nad Nisou, Jizerské hory a Krkonoše, ale i na Český ráj, Ještěd, do Polska i Německa.

Rozhledna Královka se postupem času stala jednou z nejznámějších rozhleden v Jizerských horách. Její okolí láká turisty během celého roku. V létě kromě turistiky nabízí i ideální podmínku pro cyklistiku, v zimě zase oceníte upravované běžecké stopy Jizerské magistrály i možnost sjezdového lyžování v Ski areálu Bedřichov.

I nedaleký Janov nad Nisou nabízí různé možnosti vyžití. Např. bobovou dráhu, zajímavý přírodní útvar skalní hřib u Jindřichova nebo příjemnou procházku obcí. A najdete tu i místa, kde se můžete ubytovat v případě, že sem vyrazíte na víkendový pobyt nebo delší dovolenou.

Oblíbené ubytování v Jizerských horách nabízí především chaty a chalupy i komfortní apartmány. Vyšší standard včetně služeb Vám zajistí penziony a hotely. Naopak levnější možností je ubytování v soukromí. Najít i ubytování blízko rozhledny Královka tak pro Vás bude hračka.

Výhledy na Šumavu a Prachatice z vrchu nad městem

Vyhlídka Vrchhůra se nachází na stejnojmenném kopci nad městem Prachatice v nadmořské výšce 692 m n. m.. Jde o oblíbené výletní místo místních obyvatel i turistů, které nabízí krásné panoramatické výhledy na město Prachatice, údolí řeky Blanice a při dobré viditelnosti i na masiv Šumavy včetně vrchu Boubín. Na vrcholu stojí telekomunikační stožár a menší altán, který slouží jako místo k odpočinku.

Lokalita je volně přístupná po celý rok. V minulosti zde stála jednoduchá dřevěná rozhledna, dnes výhledy poskytuje samotný vrchol louky a okraje lesa. Je to ideální místo pro nenáročnou procházku přímo z města, vhodnou i pro rodiny s dětmi, kteří hledají klidné místo pro piknik nebo sledování západu slunce nad šumavskými kopci.

Přístup

Na Vrchhůru vede žlutá turistická značka přímo z centra Prachatic (z Velkého náměstí). Trasa je dlouhá asi 2 km s mírným stoupáním. Parkování je možné na veřejných parkovištích v Prachaticích, například u autobusového nádraží. K vyhlídce se lze dostat i autem po úzké asfaltové cestě směrem na obec Zdenice, kde je možné odstavit auto na okraji cesty.

Okolí - co stojí za poznání

Ve městě Prachatice si nenechte ujít historické Velké náměstí s renesanční radnicí a unikátním Prachatickým muzeem. Pro zdatnější turisty je v okolí dostupná rozhledna Libín, která se nachází na nejvyšším vrcholu Šumavského podhůří. Zajímavou technickou památkou je také Husinecká přehrada nedaleko rodného domu Jana Husa v Husinci.

Výstup na Vrchhůru je příjemným zpestřením návštěvy Prachatic. Nabízí nadhled nad historickým městem a první dotek s divokou přírodou Šumavy.

V blízkosti obce Hejnice, v Libereckém kraji, můžete vystoupat na kopec se zajímavým názvem - Holubník. Zavede Vás sem červená turistická značka, která spojuje vedlejší horu Ptačí Kupy se Sedlem Holubníku.

Na vrchole Holubníku, ve výšce 1 070 metrů,  se nachází asi 10metrová skála. Z ní se Vám naskytne nádherný kruhový výhled na okolní Jizerské hory i blízké obce. Jako na dlani budete mít celé Frýdlantsko, uvidíte i Bedřichovickou přehradu nebo Ještědský hřbet.

Svoje pojmenování získal Holubník od již dávno zaniklého vyměřovacího zařízení, které sloužilo geodetům a svým tvarem připomínalo právě holubník. Když se odtud vydáte do Sedla Holubníku, narazíte na turistický přístřešek. Tady si můžete odpočinout, případně sníst svačinu a pak se zajít podívat na známý, asi 100 metrů vzdálený pomníček Bílá smrt.

Jedná se o dřevěný sloup s malovaným obrázkem, který připomíná sáňkařskou výpravu z roku 1909. Tehdy se tři známí - hostinský, obchodník a kapelník vydali pěšky z Liberce do Kristiánova. Odtud, již řádně posilněni alkoholem, pokračovali do sedla Holubníku. Jelikož byl ale hostinský značně při těle, bořil se do sněhu a po chvíli už nebyl schopný pokračovat. Jeho dva kamarádi spojili pro něj tedy troje saně, nechali ho na nich odpočívat a sami vyrazili pro pomoc do Ferdinandova. Nakonec vše dobře dopadlo a hostinského zachránil kůň, který ho i se saněmi dotáhl až do blízké obce.

Různých povídaček a historických zajímavostí Vám Liberecko nabídne mnoho. Když už se do těchto míst vydáte, naplánujte si svoji návštěvu tak, abyste z ní vytěžili maximum. Kromě turistického výletu na skalní vyhlídku Holubník se vydejte prozkoumat např. i nedaleké Lázně Libverda, které v minulosti navštívil i císař Josef II. nebo spisovatel Franz Kafka. A milovníkům historie doporučujeme i krásný zámek Frýdlant.

Už jsme Vás dostatečně nalákali? Už hledáte ubytování blízko skalní vyhlídky Holubník? S tím Vám rádi pomůžeme. Vybírejte z nabídky chat a chalup nebo útulných apartmánů. Svoje kvality mají i penziony nebo hotely. A pokud hledáte spíše něco méně finančně náročného, podívejte se na ubytování v soukromí. Věříme, že se Vám tu bude líbit a prožijete krásnou dovolenou, plnou zážitků, na které budete ještě dlouho vzpomínat.

Skalní vyhlídka s výhledem na Slavkovský les

Vyhlídka Krásná Máří je přírodní skalní vyhlídka, která se nachází v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les nedaleko lázeňského města Mariánské Lázně v Karlovarském kraji. Vyhlídka, pojmenovaná po krásné Máří, nabízí malebný a hluboký výhled do zalesněného údolí a na zvlněnou krajinu Slavkovského lesa. Je oblíbeným cílem pro krátké procházky a je celoročně volně přístupná.

Přístup

K vyhlídce vede z centra města Mariánské Lázně (přístupné ze silnice číslo 21) dobře značená lesní stezka. Pro motoristy je k dispozici placené parkování s dostatečnou kapacitou v centru Mariánských Lázní, například u Hlavního nádraží Mariánské Lázně. Odtud je to k vyhlídce středně náročná procházka lesem po červené turistické značce v délce asi tři kilometry, která prochází lázeňskými lesy. Alternativně je možné využít i služby městské hromadné dopravy s výstupem na nejbližší zastávce.

Okolí – co stojí za poznání

Ve městě Mariánské Lázně můžete navštívit proslulou Kolonádu Maxima Gorkého a Zpívající fontánu. Necelých deset kilometrů východně se nachází Klášter Teplá se známou klášterní knihovnou. Vyplatí se navštívit i nedalekou přírodní rezervaci Kladská, která je známá svými naučnými stezkami a rašeliništi.