Přírodní zajímavosti v Královéhradeckém kraji

Oáza mokřadního života u Jaroměře

Ptačí park Josefovské louky, který se rozkládá v nivě řeky Metuje nedaleko historické pevnosti Josefov, je jedinečným projektem České společnosti ornitologické (ČSO). Tato soukromá nevládní rezervace byla založena s cílem obnovit mokřadní ekosystém a zajistit návrat ohrožených druhů ptáků do této dříve zaplavované oblasti. Práce na parku začaly v roce 2008 výkupem pozemků a zaměřují se na obnovu unikátního, přes sto let starého zavlažovacího systému Metuje. Jeho oprava umožňuje regulovat rozlivy a výšku spodní vody na loukách, což je klíčové pro vytvoření příznivého prostředí pro mokřadní druhy. Území parku o rozloze přibližně 70 hektarů je tvořeno ostrovem nivních luk, které obklopují vodní toky Stará Metuje, uměle vytvořené koryto „nové“ Metuje a zregulovaný tok Jasenského potoka.

Co můžete v okolí objevovat

Samotný Ptačí park nabízí návštěvníkům okružní naučnou trasu v délce přibližně 4 km (k dispozici je i kratší okruh 800 m) s 11 zastaveními, která informují o místní fauně a flóře, vodohospodářství a ochraně přírody. Pro pozorování ptactva jsou k dispozici speciální pozorovatelny. Na loukách se pasou stáda divokých koní (exmoorští poníci) a praturů, kteří pomáhají spásat území. V blízkém okolí se nachází vojenská Pevnost Josefov, unikátní barokní pevnostní město, kde je možné navštívit Uměleckou kolonii Bastion IV nebo rozsáhlé podzemní chodby, které jsou významným zimovištěm pro netopýry, zejména vrápence malého. Za návštěvu stojí také Vyhlídka Boženy Němcové, která poskytuje pěkný výhled do krajiny. Necelých deset kilometrů od Jaroměře je možnost navštívit Letiště Jaroměř, kde si můžete prohlédnout leteckou techniku.

Jak se tam dostat

Do Ptačího parku Josefovské louky je vstup volný a je otevřený celoročně. Autem se ke vstupnímu areálu dostanete ze Starého Plesu u Jaroměře. Odbočka je vlevo ze silnice, označená dřevěnou tabulí. Počet parkovacích míst ve vstupním areálu je omezený. Park se nachází mezi obcemi Jaroměř, Starý Ples a Josefov. Z centra Josefova se k parku dostanete příjemnou, nenáročnou procházkou za několik desítek minut. Můžete se vydat i po zelené turistické značce od Josefova, přejdete most za Poklasným mlýnem a zabočíte doleva. V parku je důležité dodržovat návštěvní trasy, zejména v období hnízdění (březen – červen), a vést psy na vodítku.

Klenot Lázní Bělohrad

Annamariánský pramen je jedním z nejdůležitějších pramenů v areálu Lázní Bělohrad a nachází se v malebném lázeňském parku zvaném Bažantnice. Lázně byly založeny již v roce 1885 hraběnkou Annou z Aseburgu, a to díky léčivým účinkům zdejší sirnaté vody. Samotný Annamariánský pramen, který je arsenito-železitá kyselka, byl vyvrtán v roce 1901 do hloubky 52 metrů. Jeho slavnostní zprovoznění proběhlo symbolicky na den svaté Anny. Pramen dostal jméno na počest zakladatelky lázní, hraběnky Anny.

Voda z pramene je cenná pro své složení – jedná se o železitou kyselku, která je doporučována pro pitné kúry a má prokazatelně příznivý vliv na metabolickou látkovou výměnu. Tato voda, spolu s místní slatinnou rašelinou, tvoří základ léčebných procedur v Lázních Bělohrad. Pramen vyvěrá z kónického kamenného podstavce, který je ozdoben plastikou lva a je krytý vyřezávaným osmibokým dřevěným altánkem s jehlancovou střechou. Altán dodává místu pohádkový a historický ráz.

Jak se tam dostanete

Annamariánský pramen se nachází na konci lázeňského parku Bažantnice v Lázních Bělohrad. Z centra města se k němu dostanete velmi snadno, a to pěšky po značených turistických stezkách. Můžete se vydat po modré turistické značce ve směru na Miletín nebo po žluté turistické značce ve směru na Byšičky. Cesta vede udržovaným a rovinatým parkem, takže je ideální pro procházky i pro rodiny s dětmi. Pro motoristy je k dispozici parkování v centru Lázní Bělohrad.

Co můžete v okolí objevovať

Návštěvu Annamariánského pramene můžete skvěle spojit s procházkou po celém areálu Bažantnice, který je zároveň přírodní rezervací. V rezervaci najdete pět menších vodních ploch, včetně rybníka Povolír, a můžete se projít k významnému památnému stromu Erbenovu dubu, který je spojen se jménem Karla Jaromíra Erbena. Pokračovat můžete dále po žluté značce až na poutní místo Byšičky, kde stojí kostel sv. Petra a Pavla a nedaleko od něj naleznete odpočinkové místo u Petrovy studánky. V Lázních Bělohrad doporučujeme navštívit také Malé náměstí se zachovalými dřevěnými domky a Fryčovo muzeum.

Broumovské stěny, to je panenská příroda s romantickými skalními útvary, roklemi i vyhlídkami. Najdete ji v Broumovské vrchovině, v severovýchodních Čechách, přesněji mezi městy Broumov a Police nad Metují. Tato lokalita s rozlohou 638 ha s nesouměrným skalnatým hřebenem byla v roce 1956 vyhlášená národní přírodní rezervací.

Rozsáhlou oblast tvoří krásné exempláře pískovcových skal, hlubokých roklí, soutěsek a samozřejmě bohaté lesy. Jedinečným místem jsou tzv. Slavěnské hřiby nad vesnicí Slavný. Jsou to skály, které vlivem nerovnoměrného zvětrávání získali podobu hřibů. Všechna zajímavá místa můžete navštívit díky husté sítí turistických stezek a cest. Ty umožňují pohodlný průchod i jinak těžko prostupným terénem. Jistě rádi vystoupáte na oblíbené vyhlídkové vrcholy (Hvězda, Božanovský Špičák, Koruna, Supí koš). Z jejich vrcholů si jednak prohlédnete Broumovské stěny, ale také Broumovsko a Policko, nebo se Vám snad na obzoru naskytne pohled na Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky či Králický Sněžník. Z těchto vyhlídek je nejoblíbenější Hvězda (671 m n. m. ), kde se křižují turistické cesty, stojí zde turistická chata ve švýcarském slohu a také známá barokní kaple postavená v 30. letech 18. století.

K Broumovským stěnám se snadno dostanete ze dvou stran. Na jihozápadě necháte auto v Pěkově, Hlavňově, Slavném nebo Machově a pak dále půjdete po svých. Jedině parkoviště na Hvězdě je k výletnímu místu blíž. Pokud pojedete od Broumova, nejblíž ke Stěnám jsou Křinice, Martínkovice a Božanov. Při pochodu z této strany buďte připravení na větší převýšení, než se dostanete na hřeben. Pokud nejedete autem, ale veřejnou dopravou, vězte, že cestování autobusem je jednodušší než vlakem. Autobus z Police do Broumova Vás vysadí ve vesnicích, ze kterých vedou přímé stezky do Broumovských stěn.

Kromě Broumovských stěn můžete poznávat další přírodní zajímavosti v CHKO Broumovsko, nevynechejte Polické stěny, jeskyni Kovárnu či Mariánskou jeskyni. V Polici nad Metují najdete unikátní muzea – Muzeum papírových modelů a Muzeum stavebnice Merkur. V Broumově na Vás dýchne historie v benediktinském klášteře, v Muzeu Broumovska nebo v Muzeu piva v pivovaru Olivětín.

Možností ubytování u Broumovských stěn najdete hodně, jelikož si můžete vybírat ze všech vesnic v okolí i dvou blízkých měst. Proto snadno najdete jak chaty a chalupy, tak i hotely. A cokoliv mezi tím. K dispozici jsou útulné penziony i cenově dostupné ubytovny. Nejromantičtější pobyt si užijete v roubenkách, mnoho místních nabízí ubytování v soukromí. Skalní města vždy lákaly turisty a jistě jsou to místa, která se vyplatí vidět. Mezi ně se řadí i Broumovské stěny. Proč si nenaplánovat nejbližší dovolenou právě zde? Podívejte se na nabídku ubytování klidně i hned teď.

Modré kameny je soubor křemencových skalek nacházejících se na jižním úbočí vrchu Světlá hora (1244 m n. m.) v Krkonoších. Tato přírodní zajímavost leží přibližně 2,5 kilometru severně od Janských Lázní. Skalky jsou tvořeny tvrdými, odolnými křemenci a jejich název je odvozen od modravé barvy horniny, která je viditelná zejména po dešti. Skalní útvary nabízí za pěkného počasí hezký výhled do kraje, zejména na Janské Lázně a pohoří Rýchory. Jsou oblíbeným cílem nenáročných pěších turistů.

Jak se tam dostanete

Nejpohodlnější přístup je z Janských Lázní. Můžete využít kabinkovou lanovou dráhu Černohorský Express na Černou horu a odtud pokračovat po turisticky značené trase směrem k Velkým Pardubickým Boudám a následně k Modrým kamenům. Tato trasa měří přibližně 9 kilometrů a vede mírným klesáním, přičemž ji lze absolvovat pěšky, na kole, nebo na koloběžce. Pro pěší turistiku přímo z Janských Lázní vede kratší trasa dlouhá přibližně 4,8 km kolem Modrokamenné boudy.

Co můžete v okolí objevovat

Z Modrých kamenů můžete pokračovat k dalším krkonošským zajímavostem. Severně se nachází významná přírodní památka Černohorské rašeliniště s naučnou stezkou, které představuje jedinečný ekosystém. V Janských Lázních si můžete prohlédnout unikátní Rozhlednu Panorama Černá hora, vybudovanou z nevyužitého sloupu lanovky, nebo navštívit oblíbenou Stezku korunami stromů Krkonoše. Na Černohorském potoce, jen kousek od centra Janských Lázní, naleznete působivé Černohorské vodopády.

Skalní věž Král je jedním z mnoha cílů horolezců toužících zdolat vrchol a kochat se z výšky krásou okolní přírody. Skálu najdete v oblasti Adršpašsko-teplických skal v regionu Broumovska. Ty jsou největším a nejdivočejším skalním městem ve střední Evropě. Tato turisticky oblíbená lokalita láká své návštěvníky už od 18. století. Největší skalní labyrint v Česku přitahuje návštěvníky stále. Někteří se rádi proplétají úzkými uličkami pískovcových měst. Další, řekněme, ti odvážnější, si troufají na skály i vylézt. Tyto skály jsou doslova rájem pro horolezce.

Skalní věž Král má své historické prvenství a proslula jako první vylezená věž v Adršpachu. První horolezci dorazili do zdejší lokality ze Saska. Skupina byla vedena Willim Adamem. Svůj prvovýstup podnikli 20. května 1923 na věž pojmenovanou Král. Tam se ale nezastavili a pokračovali zdoláním Cimbuří, Saské hlavy, Martinské koruny a Orla. Tito lezečtí nadšenci z Německa byli okouzleni krásou Adršpašských skal a několikrát se sem vrátili. Od té doby se toto místo horolezci jen hemží.

Kouzelná příroda Adršpašsko-teplických skal láká na tisíce skalních věží a věžiček. Nemusíte být ale horolezci. Ve skalách najdete spoustu vyhlídek, že kterých se Vám bude tajit dech. Můžete z nich obdivovat skalní útvary jako jsou Milenci, Starosta a Starostová, Štěpánská koruna nebo Malý a Velký konšel. Pokud se vydáte podél naučné stezky Pod křížovým vrchem, spatříte nádherný výhled na panorama skal. Značená trasa začíná u hlavního parkoviště. Stejným směrem narazíte i na Zdoňovské menhiry, umělecké seskupení kamenů. Podívat se můžete také na vyhlídku na Starozámeckém vrchu, kde se nachází zřícenina hradu Adršpach. Celé skalní město odtud budete mít jako na dlani. K vyhlídce můžeme doporučit i nedalekou rozhledu Čáp. Možná Vás bude lákat koupání v Pískovně Adršpach, ale to je zakázané. V horkých dnech využijte koupaliště v nedalekých Teplicích nad Metují. Přijíždíte-li do Východních Čech v zimním období, zastavte se zalyžovat ve Ski Kamenec Teplice nad Metují.

Adršpašsko je turisticky navštěvovaná oblast s širokou nabídkou ubytovacích možností. Pokud zvažujete pobyt v okolí Skalní věže Král, rádi Vám s výběrem ubytování pomůžeme. Ubytování si u nás vybere každý. Rodina s dětmi, skupina kamarádů, ale i jednotlivci toužící po odpočinku od všedních starostí. Můžete hledat mezi penziony, hotely i ubytování v soukromí. Oblíbenou možností jsou chalupy nebo přímo roubenky. Na Broumovsku je krásně po celý rok. Věříme, že si svůj pobyt skutečně užijete.

Unikátní vápencový útvar v Krkonoších

Lysečinská skalní jehla, známá dříve i pod názvem Latenštejn, je významný geomorfologický útvar, který se nachází na území Krkonošského národního parku v Dolních Lysečinách, poblíž obce Horní Maršov. Jedná se o unikátní, přibližně osm metrů vysoký skalní sloup, který v Krkonoších nemá obdoby. Místo je cennou přírodní památkou, jež láká návštěvníky pro svůj geologický význam a klidné prostředí, které je prozatím málo dotčeno masovou turistikou. Lysečinská jehla je ideálním cílem pro krátkou vycházku v lůně krkonošské přírody.

Tato skalní jehla byla vytvořena působením selektivní eroze a zvětrávání. Její unikátnost spočívá v tom, že je tvořena béžovo-bílými krystalickými vápenci, které jsou odolnější proti erozi než okolní horniny, díky čemuž se zachovala jako izolovaný skalní sloup. Lysečinská jehla stojí na skalnatém hřbítku severně od soutoku Lysečinského a Albeřického potoka. Její geologický význam vedl k zařazení do databáze významných geologických lokalit. Vzhledem k ochraně přírody a celkové nestabilitě útvaru jsou horolezecké výstupy na Lysečinskou jehlu zakázány. Konkrétní nadmořská výška jehly není často uváděna, ale nachází se v dolních partiích Dolních Lysečin.

Jak se tam dostanete

Nejbližší obcí s možností příjezdu autem je Horní Maršov, odkud je třeba pokračovat směrem na Dolní Lysečiny. Parkování je možné v obcích v blízkosti turistických stezek, například u obecního úřadu v Horním Maršově, kde bývají k dispozici malá placená nebo veřejná parkoviště. Lysečinská skalní jehla leží v pěší dostupnosti od konce Dolních Lysečin. Veřejnou dopravou se do Horního Maršova dostanete autobusem například z Trutnova nebo Pece pod Sněžkou. Přímo k jehle vede modrá turistická trasa KČT z Horního Maršova směrem na Lysečinské boudy.

Co můžete v okolí objevovat

Oblast Dolních Lysečin nabízí kromě samotné Lysečinské jehly příjemné procházky po Krkonošském národním parku. Přímo v Lysečinách si můžete prohlédnout dva půlkruhové kamenné mostky z 18. století přes potok, které jsou prohlášené za kulturní památky. Další zajímavost objevíte, pokud budete pokračovat po modré turistické trase KČT směrem na sever k Lysečinským boudám a dále k hřebeni. Z Horního Maršova se můžete vydat i po žluté turistické trase KČT ke zřícenině hradu Břecštejn, která stojí nad údolím řeky Úpy.

Jedním z nejoblíbenějších turistických cílů ve Východních Čechách jsou Adršpašsko-teplické skály. Mohutné a zajímavě tvarované skály vytvářejí unikátní skalní město Adršpach. Vchod do tohoto přírodního skvostu naleznete nedaleko obce Adršpach. Můžete se vydat na okružní trasu a poznat všechna zajímavá zákoutí, pokochat se výhledy na skály nebo se projít nejužší uličkou, která má šířku pouhého půl metru.

Během putování narazíte i na Sloní náměstí. Je to místo, které je obklopeno skalami, připomínající slony. Raritou je, že právě zde můžete vidět i zajímavou floru, která je však běžná pro místa, s polohou nejméně o 200 metrů vyšší. Jedná se například o blatouchy, podbělici nebo mléčivce.

Některá zajímavá místa ve skalním městě jsou dostupná pouze po žebříku. Jakmile si tedy odpočinete na Sloním náměstí, případně se občerstvíte, vyrazte na projížďku na pramici na Adršpašském jezírku. U odtoku z jezírka byl vytvořen 16 metrů vysoký Velký Adršpašský vodopád, který je zajímavý zejména v zimě, kdy voda zamrzne a vznikne mohutný ledopád. Asi po 50 metrech dále, po proudu říčky Metuje, se nachází ještě 4metrový Malý Adršpašský vodopád.

Nejvyšší skálou této oblasti jsou Milenci. Tyčí se do výšky 96 metrů a častokrát můžete vidět horolezce, kteří se ji snaží zdolat. Jako první se sem v roce 1923 dostali Otto Dietrich, Wilhelm Fiehl a Otto Rülke. Dalšími zajímavými skalními tvary jsou Starosta a Starostová, Krakonošova lenoška, Homole cukru nebo Džbán. Svoje pojmenování dostali už během 18. století podle osob a věcí, které připomínají.

Skalní město Adršpach je zajímavým místem, kde můžete se svou rodinou strávit příjemný celodenní výlet. Avšak vzhledem k tomu, že celé Adršpašsko nabízí mnoho zajímavého, může být toto místo skvělým tipem na delší rodinnou dovolenou nebo pobyt s přáteli. Ubytování blízko Sloního náměstí nebo Milenců si jednoduše vyhledáte např. v obci Adršpach, v Teplicích nad Metují nebo v Jetřichově.

Skalní město Adršpach je součástí Adršpašsko-teplických skal, největšího a nejdivočejšího skalního města v střední Evropě. Adršpašské skály navštěvují turisté již od 18. století. V tom období došlo ve skalách k několikadennímu požáru, který zničil vegetaci a odhalil tak krásy pískovcových skal. Posléze začaly vznikat turistické stezky a horolezci dobývali skalní útvary a věže.

V Adršpašském skalním městě je toho spousta k vidění. Mnoho pískovcových útvarů dostalo pojmenování, protože jejich tvar něco připomíná. Jedním z nejznámějších je Homole cukru, u tohoto útvaru najdete i klacíky, kterými skálu podpírají zejména děti, protože stojí na své špičce a vypadá, jako by měla každou chvíli padnout. Svým tvarem Vás zaujme i Džbán, Krakonošova lenoška, sousoší Milenci nebo Starosta a starostová a samozřejmě i Sloní náměstí. Skalní útvary ale nejsou to jediné, co Vás okouzlí. Jistě si budete chtít prohlédnout i zříceninu hradu Adršpach, z kterého zde sice nezůstalo toho hodně, ale seshora si užijete hezký výhled. Za zmínku stojí i dvě čarokrásná jezírka. Hned u vstupu najdete pískovnu Adršpach, která se dokonce dostala i do českých filmových pohádek. Náročnější přístup je k Adršpašskému jezírku, po kterém máte možnost se plavit na pramici.

Skalní město Adršpach je dostupné během celého roku a vstupenku zakoupíte i online. Celá trasa má délku 3,5 km a její značnou část je možné projít i s kočárkem nebo na vozíku. Po předchozí domluvě lze absolvovat prohlídku s průvodcem (pro skupiny). Parkování si můžete při koupi vstupenky zarezervovat online. Z adršpašské části se přes Vlčí roklí dostanete do Teplického skalního města. To nabízí několik okruhů a jeho prohlídka je fyzicky náročnější.

Mimo skalního města můžete v Adršpachu navštívit i barokní zámek, kde si prohlédnete různé expozice, například tu věnovanou skalnímu a vysokohorskému lezení nebo další, která se zabývá lnářstvím a tkalcovstvím. V nedalekém městě Police nad Metují najdete zajímavá muzea: Muzeum stavebnice Merkur a Muzeum papírových modelů. Pokud Adršpašsko navštívíte v létě, jistě oceníte možnost zchladit se na koupalištích v Teplicích nad Metují, Meziměstí nebo Police nad Metují.

Vzhledem k tomu, že tato lokalita je u turistů oblíbená, najdete spoustu možností ubytování u Skalního města Adršpach. Pohodlná dovolená Vás čeká v penzionu, nejvíc zajímavých tipů se dozvíte od místních v ubytování v soukromí. Těšit se můžete i na výběr útulných chat a chalup. V případě, že nenajdete to pravé ubytování v Adršpachu, klidně si prohlédněte i nabídku na opačné straně skal, v Teplicích nad Metují. Adršpašsko-teplické skály lákají turisty po staletí. Přidejte se i Vy k těm, kteří poznali krásu pískovcového města. Abyste se mohli zdržet pár dní a poznat skalní město pořádně, s rezervací ubytování Vám rádi pomůžeme!

Černohorské rašeliniště je vyhlášenou státní přírodní rezervací a současně se jedná o největší rašeliniště lesního typu v celých Krkonoších. Odhaduje se, že by mohlo být staré až 6 tisíc let a rozkládá se při pramenech Černého potoka na ploše 66 hektarů na území Krkonošského národního parku. Maximální hloubka tohoto nejstaršího českého rašeliniště se pohybuje kolem 2,5 metru.

Pokud chcete poznat Černohorské rašeliniště blíže, můžete vyrazit z Jánských Lázní, protože rašeliniště se nachází pouhý jeden kilometr od lanovky směřující odtud na vrchol Černé hory. Najdete ho v sedle právě mezi Černou a Světlou horou. Nejlepší prohlídku si vychutnáte v červenci, kdy zde kvete množství rostlin, a tak bude Vaše procházka o něco hezčí než v jiných měsících. Ze vzácných rostlin tu můžete vidět blatnici bahenní, šuchu oboupohlavnou, ostřici mokřadní a mnohé jiné.

Abyste měli zážitek z Černohorského rašeliniště co největší, byla tu vybudována naučná stezka. Na tu se napojíte u stanice lanovky a po ujití 3,5 km vyjdete u Pardubických Bud. Po cestě po povalových chodnících najdete celkem 6 zastavení s informačními panely, které Vás obeznámí s historií i životem v rašeliništi. Naučná stezka je otevřena od června do října a provede Vás I. a II. zónou Krkonošského národního parku. Na trase se nachází také dřevěná rozhledna, abyste se mohli pokochat pohledem na okolí z výšky 6,5 metru.

Navíc od Černohorského rašeliniště se můžete vydat k dalším atrakcím v nedaleké Peci pod Sněžkou. O něco větší výhled se Vám naskytne z vršku rozhledny Hnědý vrch, která je vzdálena necelých 5 km. Kdo má rád adrenalin, ten si ho vychutná v Relaxparku Pec pod Sněžkou. Za vidění ale stojí i Lesní hrádek Aichelburg a krkonošské vodopády, z nichž nejblíže budete mít Horní Úpský a Dolní Úpský vodopád. V případě nepříznivého počasí pak můžete zavítat do Muzea Vápenka nebo do Muzea Podzemí Krkonoš, které bude zážitkem pro malé i velké návštěvníky.

Už teď je Vám určitě jasné, že budete potřebovat ubytování blízko Černohorského rašeliniště, protože jinak nemáte šanci poznat tento krásný kout naší země. Ubytování v Peci pod Sněžkou je pestré a mimo zimní sezónu si určitě můžete vybírat z množství hotelů, penzionů i apartmánů. Pestrou nabídku pro větší skupiny mají také místní chaty a roubenky. Stejně tak kvalitní ubytování najdete i v Jánských Lázních nebo v Černém Dole. V Krkonoších máte skutečně z čeho vybírat.

Geopark Vižňov – geologické dědictví Broumovska pod širým nebem

Na prostranství vedle kostela sv. Anny ve Vižňově, malebné obci u Meziměstí na hranicích s Polskem, najdete geologickou expozici pod širým nebem – Geopark Vnitrosudetská pánev Vižňov. Tato prezentace regionální geologie je přístupná celoročně a zve Vás nahlédnout do světa hornin, které utvářely krajinu Broumovska a Javořích hor.
 

Co Vám geopark dovolí objevit

• Ukázky typických hornin Broumovského výběžku, včetně sedimentů z prvohor a pozůstatků vulkanické činnosti
• Geologické mapy a informační panely o historii, mineralogii a paleontologii této oblasti
• Přehled o výskytu černého uhlí a druhohorních usazenin triasu, které jsou v rámci Česka jedinečné

Pro koho je geopark skvělým zážitkem

• Pro ty, kteří chtějí poznat geologii nejen z učebnic, ale i očima – doslova na dlani
• Pro rodiny, školy, geology i turisty, kteří ocení poučné zastavení během výletu po regionu
• Areál je snadno přístupný po rovině přímo z centra Vižňova – velmi lehká náročnost
• Vstup se psy není povolen

Jak se sem dostanete a co nabídne okolí
Geopark leží hned vedle místního kostela sv. Anny, přímo v centru obce. Dostanete se sem snadno pěšky či autem s parkováním na návsi. Návštěvu lze skvěle kombinovat s procházkou po okolní krajině, návštěvou kostela či pokračováním do skalní krajiny Javořích hor.

Geologie, která Vás srovná s historií Země
Geopark Vižňov Vám umožní nahlédnout do proměn Země a regionu přes její kamenitou tvář. Horniny, které tu uvidíte, přinesou příběh pradávných jezer, sopek i těžby – vše v malém prostoru s velkým významem.

Nejrozsáhlejší krkonošská tundra z doby ledové

Úpské rašeliniště se nachází v mělké proláklině mezi Hraničním hřbetem a Studniční horou, přibližně 2 kilometry západně od Sněžky, v nadmořské výšce 1400 až 1425 metrů. Jde o nejrozsáhlejší vrcholové vrchoviště v českých Krkonoších. Toto unikátní území o mocnosti rašeliny až 1,2 metru je připomínkou subarktické tundry, která sem zasahovala v době ledové. Díky drsnému horskému podnebí se zde uchovaly vzácné druhy rostlin a živočichů, takzvané glaciální relikty. Pramení zde významné české řeky Úpa a Bílé Labe. Rašeliniště je součástí I. zóny Krkonošského národního parku a je zapsáno na seznamu světově významných mokřadů Ramsarské úmluvy.

Jak se tam dostanete

Vstup do samotného chráněného území Úpského rašeliniště není povolen, nicméně jeho severní částí prochází turistická trasa. Nejčastější přístup je z Pece pod Sněžkou, odkud je nutné vystoupat modrou turistickou značkou přes Obří důl až k bývalé Obří boudě. Odtud pokračuje modrá značka po povalovém chodníku, který vede okrajem rašeliniště až k Luční boudě. Druhá možnost je vyjít na Luční boudu a pokračovat v opačném směru. Turisté, kteří přicházejí z Polska nebo ze Sněžky, mohou přijít po Cestě česko-polského přátelství na Obří sedlo a odtud po modré k rašeliništi.

Co můžete v okolí objevovat

Oblast kolem rašeliniště je jednou z nejcennějších v Krkonoších. Hned vedle se nachází Studniční hora a dominantní Sněžka. Východně pod rašeliništěm se rozkládá monumentální ledovcový kar Obří důl, kde můžete obdivovat Úpský vodopád a botanicky významnou lokalitu Krakonošova zahrádka. Na samotném rašeliništi lze z chodníku pozorovat unikátní rostlinné druhy jako například ostružinu morušku a vzácného ptáka slavíka modráčka tundrového. V blízkosti rašeliniště se také nachází Luční bouda, nejstarší horská chata v Krkonoších.

Kameny v Říčkách v Orlických horách v okrese Rychnov nad Kněžnou najdete na louce nedaleko obce, asi 500 m od centra. Kamenný kruh leží v lokalitě Pustiny při silnici na Říčky v Orlických horách. Po silnici, ze které lze Kameny vidět, vede zároveň cyklostezka a zelená turistická trasa.

Kameny neboli také místní Stonehenge, je uskupení několika křemencových kamenů. Tento kamenný kruh zde vztyčil majitel nedaleké usedlosti asi před deseti lety. Inspirován byl prastarými články a poznámkami německých lokálních novin z předminulého století. Ty uváděly, že kdysi na loukách kolem Říček bylo několik menších kamenných kruhů. Jednalo se o památku pravděpodobného osídlení Orlických hor staviteli obdobných megalitických staveb, Kelty. V pozdějším období zmizely zřejmě proto, že překáželi sedlákům a pastevcům. Důvody staveb megalitů není dosud přesně známý. Existují různé teorie, například, že kamenné sestavy sloužily k obřadním účelům či jako pradávný kalendář. V okolí menhirů měla být také lepší úroda. Ženám měly přinášet plodnost. Ať už byl důvod stavby kamenných kruhů jakýkoliv, jedná se o magické místo, které Vás nadchne.

Kameny v Říčkách obklopuje nádherná krajina Orlických hor. Menhiry leží pod horou Pustý na otevřené pláni v katastrálním území Nebeská Rybná. Pokud hledáte pěkný a klidný výletní cíl k odpočinku s překrásným výhledem, jste na správném místě. Další zajímavostí v okolí je Pěchotní srub Průsek, nebo Tvrz Hanička. Říčky jsou vyhlášeným cílem všech milovníků zimních sportů, místní Ski centrum Říčky mívá skvělé sněhové podmínky. V jeho blízkosti najdete také Lanový park Spiders centre, adrenalinovou zábavu pro nadšené lezce. Máte-li rádi procházky v Orlických horách, doporučujeme navštívit přírodní rezervaci Zemská brána.

Užijte si dovolenou a prohledejte u nás možnosti ubytování v blízkosti Kamenů v Říčkách. Náš portál nabízí ubytování v chatách, chalupách, apartmánech i penzionech. Najdete u nás aktuální obsazenost objektů, hodnocení zákazníků i přímý kontakt na majitele. Vyberte si podle svého vkusu to nejlepší, rádi Vám pomůžeme.

Vylovíte v paměti ze základní školy, kde pramení řeka Labe? Samozřejmě, že v Krkonoších, konkrétněji na Labské louce na česko-polské hranici. Katastrálně patří pod Špindlerův Mlýn v okrese Trutnov, tedy Královéhradecký kraj. Oficiálně se Labská louka stala českým územím v roce 1684, kdy ji symbolicky vysvětil královéhradecký biskup. Od roku 1968 můžete u pramene Labe vidět erby měst, kterými protéká.

Labe je největší českou řekou. Svou délkou na českém území ho sice překonává Vltava, ovšem celková délka Labe až po ústí do Severního moře je téměř 1200 kilometrů. Pramen Labe patří mezi turisty vyhledávaná místa, ovšem k tomu skutečnému prameni se nikdo nedostane, je totiž nepřístupný z důvodu ochrany přírody. O pár metrů dál je však pramen symbolický, ke kterému se dostanete bez problémů.

Labe pramení v nadmořské výšce 1 387 m n. m., proto se sem vyplatí přijít za pěkného počasí, abyste si vychutnali krásné výhledy na Krkonoše. Kromě zmíněných erbů měst tu najdete turistický rozcestník, sochu Alegorie vody, lavičky pro odpočinek po náročné cestě a dvě pamětní desky věnované Janu Bucharovi, což byl zdejší učitel a propagátor turistiky v Krkonoších. Na jeho počest je pojmenována i cesta, kterou se k prameni Labe dostanete z Jilemnice. Samotný pramen má podobu kruhové kamenné studny, do níž přitéká a z níž odtéká voda.

Cest k prameni Labe je hned několik. Z Rokytnice nad Jizerou se autobusem dostanete přes Horní Mísečky až k Vrbatově boudě, odkud je to k prameni asi 3 km. Cestou uvidíte Pančavský vodopád s vyhlídkou a minete také Labskou boudu. Závěr této trasy vede po štěrkové cestě a není náročná ani svou délkou, ani terénem. Delší a náročnější je cesta ze Špindlerova Mlýna, odkud se však můžete vyvézt lanovkou na Medvědín a odtud trasa měří jen 6 km. Nejdelší, ale také nejzajímavější je cesta z Jilemnice. Je to právě ona Bucharova cesta, pojmenovaná po panu učiteli, který touto cestou vodil do Krkonoš české turisty. Původně se jmenovala Cesta přes tři kopce a popud k její výstavbě dal právě Buchar. Trasa měří 30 km a vede přes Dolní Štěpanice, kde Jan Buchar 41 let učil. Původně vedla Bucharova cesta k Luční boudě, ale později byla její část přeložena právě k prameni Labe, zatímco původní úsek k Luční boudě je označován jako Stará Bucharova cesta.

Pokud se sem chystáte na dovolenou, určitě Vám přijde vhod ubytování v blízkosti pramene Labe. To můžete najít snadno například v apartmánech v Rokytnici nad Jizerou nebo v penzionech v Jilemnici, odkud se rovnou můžete vydat po Bucharově cestě. Pokud se chystáte přijet s větší skupinou, Krkonoše nabízejí množství chat a chalup, z nichž snadno vyberete na portálu MegaUbytko přesně takovou, která vyhovuje Vašim požadavkům.

A když se ubytujete, jistě budete chtít vyrazit poznávat okolí. Kromě lyžařských areálů Krkonoše nabízejí i další aktivní zábavu. Na jaře v době tání si nenechte ujít Mumlavský vodopád. V létě si malí i velcí mohou užít adrenalin na bobové dráze v Harrachově nebo v zábavně-sportovním Vertical Parku. A když největší vedra poleví, napojte se u pramene Labe na Cestu česko-polského přátelství, která Vás povede po hřebenech, z nichž zažijete ty nejkrásnější výhledy na českou i polskou stranu Krkonoš.