Zříceniny na Jižní Moravě

Středověký hrad v chráněné krajinné oblasti Moravského krasu

Zřícenina hradu Blansek se nachází na strmém skalnatém ostrohu nad říčkou Punkva v srdci Moravského krasu nedaleko města Blansko v Jihomoravském kraji. Tento rozsáhlý gotický hrad byl založen ve třináctém století a byl jedním z nejvýznamnějších středisek v oblasti. Z hradu se zachovaly velmi skromné, ale viditelné pozůstatky v podobě zbytků valů, příkopů a fragmentů obvodové zdi a zřejmě i kulaté věže. Lokalita nabízí tichou procházku a je součástí chráněné oblasti.

Přístup

Ke zřícenině nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází u obce Skalní mlýn nebo u obce Sloup (dostupná ze silnice číslo 379). Odtud je to k hradu mírně náročná, ale příjemná procházka lesní stezkou v délce asi dva kilometry po červené turistické značce, která vede údolím řeky Punkva. Nejbližší autobusová zastávka Skalní mlýn je vzdálena necelý kilometr.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází světoznámá Punkevní jeskyně s plavbou po říčce Punkva a Propast Macocha, která je největší svého druhu v České republice. Necelých třicet kilometrů jižně leží krajské město Brno s hradem Špilberk a Vila Tugendhat (UNESCO). Vyplatí se navštívit i Jeskyni Balcarka a Rozhlednu Veselice.

Zbytky malého, ale strategického středověkého hradu

Zřícenina hradu Čertův hrádek (též nazývaný Hrádek u Litenčic) se nachází na strmém skalnatém ostrohu nad obcí Litenčice v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Tento malý, ale strategicky významný středověký hrad byl postaven pravděpodobně ve třináctém století. Z hradu se zachovaly jen velmi skromné pozůstatky v podobě zbytků valů a příkopů a fragmentů obvodové zdi. Lokalita je dnes zarostlá, ale nabízí tichou procházku a je opředena mnoha místními pověstmi o ďáblech a čertech.

Přístup

Ke zřícenině nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Litenčice (dostupná ze silnice číslo 428) u Kostela sv. Petra a Pavla. Odtud je to k hradu mírně náročná, ale krátká procházka lesní stezkou v délce asi jeden kilometr po žluté turistické značce. Nejbližší železniční stanice Litenčice je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Kroměříž s rozsáhlým Zámkem Kroměříž a unikátní Květnou zahradou (UNESCO). Necelých dvacet kilometrů severovýchodně leží dominantní Hrad Buchlov a barokní Zámek Buchlovice. Vyplatí se navštívit i Rozhlednu Brdo a poutní místo Svatý Hostýn.

Romantické zbytky středověkého hrádku s kaplí a klidným prostředím

Hrádek Lipová je malý, avšak významný zbytek středověkého hrádku, který se nachází v tichém lesním prostředí nedaleko obce Lipová v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Hrádek byl pravděpodobně založen ve třináctém století a sloužil jako strážní hrad u obchodní cesty. Dnes se zde nacházejí zbytky hradních zdí a romantická kaple postavená později. Lokalita je oblíbená pro procházky a obdivování historie v klidném prostředí Lužických hor.

Přístup

K hrádku nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Lipová u obecního úřadu (dostupná ze silnice číslo 265). Odtud je to k hrádku nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi jeden kilometr po žluté turistické značce, která vede mírně do kopce. Nejbližší železniční stanice Lipová u Šluknova je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Děčín s dominantním Zámkem Děčín a Pastýřskou stěnou Děčín (vyhlídka). Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Národní park České Švýcarsko s dominantní Pravčickou bránou a Rozhlednou Děčínský Sněžník. Vyplatí se navštívit i Zámek Benešov nad Ploučnicí a Jeskyni Vlčí skály.

Janův hrad, neboli Janohrad, je umělá zřícenina hradu v Lednicko-Valtickém areálu, mezi Lednicí, Podivínem a Ladnou, v okrese Břeclav. Janův hrad je kulturní památkou, spravuje jej Národní památkový ústav a je zpřístupněný pro veřejnost.

Tato pseudogotická napodobenina zříceniny hradu byl postavená mezi roky 1801 až 1808. Pojmenovali ji po knížeti Janovi Adamovi I. z Lichtenštejna (první majitel lednického panství). Stavbu byla zahájená knížetem Aloisem I., po jehož smrti v díle pokračoval, i když ve zmenšené podobě, jeho mladší bratr Jan Josef I. Stavbu projektoval Josef Hardtmuth, architekt a vynálezce tužky, který měl již předtím na starosti i projekt nedalekého minaretu. Podloží stavby, které bylo nestabilní, zpevnili dřevěnými trámy a až pak stavěli zříceninu, přičemž použili kameny z Pálavy a blízkého velkomoravského hradiště Pohansko. Tato napodobenina zříceniny byla projektována jako obyvatelná stavba a sloužila jako myslivna a lovecký zámeček, což nebylo obvyklé u podobných objektů, ani v Česku ani v Evropě. Hrad byl ve vlastnictví Lichtenštejnů až do roku 1945.

Stavba má čtvercové nádvoří, ze tří stran jsou postaveny pouze kamenné zdi propojené ochozy. Kamenné vyhlídkové ochozy doplňují kovové můstky a schodiště. Čtvrtou stranu tvoří jednopatrový zámečkem. Každá ze čtyř věží zříceniny má jiný půdorys i vnější podobu, součástí jižní věže je vyhlídková plošina. Z nádvoří se zvedá schodiště, které ústí na menší balkon, z něhož se vchází přes předsíň do hlavního Rytířského sálu. Zde se konaly lovecké slavnosti a jiné hostiny, ale byl určen jen pro pány, dámy se zdržovali v reprezentačních salóncích ve věžích. Interiéry zdobí na klenbách štukové dekorace, v místnostech pozorujeme iluzivní nástěnné i nástropní malby a esteticky působí i mramorové krby. O neogotickou výmalbu interiérů se postaral Michael Rober, ta společně se starožitným mobiliářem dokresluje iluzi starobylého hradu.

Prohlídkový okruh, který trvá asi 25 minut, Vás provede hlavním sálem i dámskými a odpočinkovými salónky, přičemž se dozvíte informace nejen o objektu a využití jednotlivých prostorů, ale také se seznámíte s historií rodu Lichtenštejnů. Z Lednice se k Janovu hradu dostanete pěšky během půl hodiny. Ke hradu se projdete po zelené turistické značce mezi Lednicí a Břeclaví. Vede sem i žlutá stezka z Lednice směrem na Ladnou. Zajímavá možnost je i plavba lodí z Břeclavi nebo od zámku Lednice. U Janova hradu se nachází 8. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky (výtvarně-filozofická stezka poutních míst ve třech státech Česko, Slovensko, Rakousko).

Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu, který je jako kulturní krajina od roku 1996 zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V tomto areálu s rozlohou 300 km2 můžete navštívit nejen kulturní, ale i přírodní památky. Z těch nejznámějších kulturních památek zmíníme zámky Lednice a Valtice, oba s dechberoucími interiéry a velkolepými zahradami, Minaret, ze kterého budete mít neuvěřitelný výhled, Apollonův chrám, Maurskou vodárnu nebo Kolonádu na Reistně. Turisticky oblíbenou přírodní památkou jsou například Lednické rybníky, kolem kterých vedou i malebné cyklostezky.

Hledat ubytování u Janova hradu by mělo být poměrně jednoduché, protože táto lokalita je u turistů oblíbená a tomu odpovídá i nabídka ubytovacích zařízení. Najdete zde skutečně od všeho trochu. Chcete-li se ubytovat levně a získat informace z první ruky, rezervujte si ubytování v soukromí u místních. V případě, že je pro Vás důležité soukromí, zvolte prázdninový dům nebo chalupu. Pohodlí jako u Vás doma budete mít v apartmánech a nejlepší služby Vám nabídkou penziony a hotely. S ubytováním určitě nebudete mít žádný problém, spíš Vám půjde hlava kolem z plánování všech nezapomenutelných zážitků, které okolí Janova hradu nabízí.

Dívčí hrady známé také pod názvem Děvičky jsou zříceninou gotického hradu, kterou byste našli na Jižní Moravě, západně od obce Pavlov a současně severně od Mikulova v okrese Břeclav. Hrad tu stál již v roce 1222, jak uvádějí první dochované písemné zmínky. A proč dostal zvláštní název Děvičky nebo Dívčí hrady? Pověsti o názvu hradu se dosti liší, ale společné mají to, že tři skalní útesy před hradem jsou prý tři zkamenělé dívky, které za tichých nocí tiše naříkají. Pokud byste chtěli nářek slyšet na vlastní uši, přespávat Vám tu nedoporučujeme. Zřícenina Dívčí hrady je totiž součástí národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska a za přespávání Vám tu hrozí pokuta.

Hrad Děvičky byl postaven na strategickém místě, ve výšce 428 m n. m., je ze tří stran nepřístupný a chránil obchodní cestu mezi Mikulovem, Brnem a Olomoucí. Pravděpodobně se nejprve jednalo o dřevěnou stavbu, zničenou mezi léty 1247 a 1294 nájezdnými kmeny. Na konci 13. století tedy došlo k přestavbě hradu. Kvůli tureckému oblékání musel být hrad v roce 1529 masivně opevněn, díky čemuž Turkům odolal. Nevydržel však pustošení švédskými vojsky během třicetileté války, kdy byl vypleněn a vypálen. Poté byl sice ještě částečně opraven, ale sloužil už jen jako strážná věž do 19. století a poté zůstal opuštěný a ponechaný svému osudu.

Přístup na zříceninu hradu Děvičky je volný, přispět můžete dobrovolným vstupným. Ačkoliv byl hrad hodně poničen, můžete obdivovat zbytky obranné pětiboké věže se čtyřmi dělostřeleckými komorami. Vnější zdi mají tloušťku až 4 metry, zatímco vnitřní směrem k hradu pouze 54 cm. Zachovalo se také v přízemí ostění, z čehož víme, že se jednalo o průstřelnici pro dělo. Ještě je tu sklepní místnost, polokruhová hradební zeď, vnitřní nádvoří, plášť se střílnami a pozůstatky komínu v již neexistujícím paláci. Více se z hradu nezachovalo, ale když tu budete, užijte si ještě krásné výhledy vodní nádrž Nové Mlýny a Dolní Věstonice. Právě z nich můžete pěšky na zříceninu Děvičky vyrazit po červené turistické trase. Druhá možná cesta vede z Klentnice.

Ubytování blízko zříceniny Dívčí hrady - Děvičky je možné v okolních obcích. Z již jmenovaných je to především obec Pavlov, která nabízí ubytování v penzionech i apartmánech. Dolní Věstonice, vzdálené vzdušnou čarou asi 2 km, Vás ubytují dokonce i v hotelu. Pokud jste méně nároční, co se týká služeb ve městech, můžete vyzkoušet ubytování v Milovicích, Strachotíně nebo ubytování v soukromí v Perné.

Až budete mít kde složit hlavu i zavazadla, určitě budete chtít poznat z okolí ještě něco více. Jihomoravský kraj je na přírodní památky bohatý. Můžete si tedy užít klidné procházky třeba národní přírodní rezervací Tabulová, k přírodní památce Kalendář věků nebo na Stolovou horu. V Novomlýnských nádržích se můžete v letních měsících vykoupat nebo si užít některý z vodních sportů či plavbu lodí po přehradě. V přírodní rezervaci Turold je také zajímavým tipem na výlet jeskyně Na Turoldu. Pokud by Vám však počasí pro výlety do přírody příliš nepřálo, nezoufejte. Určitě nebudete litovat ani návštěvy muzea v Dolních Věstonicích. Určitě tu příjemně strávíte čas za každého počasí.

Hrad Zubštejn, resp. jeho zříceninu, najdete v okrese Žďár nad Sázavou, v Kraji Vysočina. Leží v katastru obce Bystřice nad Pernštejnem, přibližně 8 km od centra této obce. Zřícenina se nachází na výrazném vrcholu kopce v nadmořské výšce 688 metrů, odkud je nádherný výhled na okolní krajinu. Je situována v těsné blízkosti malebné přírody Žďárských vrchů, což z ní činí atraktivní cíl pro milovníky historie i přírody.

Hrad Zubštejn byl založen v první polovině 13. století jako ochranný hrad pánů z Pernštejna. Jeho hlavním úkolem bylo střežit obchodní cesty a chránit majetky rodu, který se v té době rychle rozrůstal a získával na vlivu. Hrad postupně přecházel do vlastnictví různých šlechtických rodů. V 16. století začal ztrácet na významu a postupně upadal do ruin, až byl nakonec opuštěn.

Přístup ke zřícenině hradu Zubštejn je možný po turistických trasách, které vedou z Bystřice nad Pernštejnem nebo z nedaleké obce Pivonice. Výstup na hrad není příliš náročný, trvá přibližně 30 až 45 minut a závisí na zvolené trase a kondici návštěvníků. Cesta vede převážně lesem a je vhodná pro pěší turisty všech věkových kategorií. Zřícenina je volně přístupná veřejnosti po celý rok.

Zubštejn je jednou z největších a nejlépe dochovaných zřícenin v oblasti. Kromě impozantních zbytků hradeb a věží si návštěvníci mohou prohlédnout také zbytky původního centrálního paláce a dalších hospodářských budov. Zajímavostí je, že hrad měl v minulosti tři brány a několik obranných věží, což svědčí o jeho důležité roli v regionu. Legenda praví, že v hradní studni je ukryt poklad, který však dosud nebyl nalezen.

V okolí Zubštejna naleznete několik dalších zajímavých atrakcí. Například hrad Pernštejn, jeden z nejvýznamnějších gotických hradů v České republice, který je známý svou nezničitelností. Dalším zajímavým místem je rozhledna Karasín, která nabízí panoramatické výhledy na Žďárské vrchy a okolní krajinu. Nedaleko se také nachází největší přírodní westernový areál - Šikland, původně známý jako Westernové městečko Šiklův mlýn, kde se můžete projít indiánskou vesnicí, zažít westernovou show, rýžovat zlato, projet se na koních a nebo vyrazit na některou z kulturních akcí, které tu během léta probíhají. K Šiklandu patří také Strašidelný zámek Draxmoor v nedaleké Dolní Rožínce.

Ubytování v blízkosti zříceniny Zubštejn nabízí širokou škálu možností, od útulných chalup a chat v okolních vesnicích až po penziony v Bystřici nad Pernštejnem. Návštěvníci si mohou vybrat mezi jednoduchým ubytováním v přírodě nebo komfortnějším pobytem s veškerým vybavením. Delší pobyt je ideální pro ty, kteří chtějí prozkoumat krásy Vysočiny a užít si klidné chvíle v přírodě.

Rozsáhlé pozůstatky hradu s dechberoucím výhledem na Vodní nádrž Vír

Zřícenina hradu Pyšolec se nachází na strmém skalnatém ostrohu v Českomoravské vrchovině nedaleko obce Vír v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Tento gotický hrad byl založen ve druhé polovině třináctého století a sloužil jako významné obranné a strážní panství. Z hradu se zachovaly velmi rozsáhlé, ale zarostlé pozůstatky v podobě zbytků hradních zdí, valů, příkopů a zbytků paláce. Lokalita je dnes tichá a nabízí unikátní a dechberoucí výhled na hluboké údolí a hladinu Vodní nádrže Vír.

Přístup

Ke zřícenině nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází v obci Vír u penzionu Vír (dostupná ze silnice číslo 388). Odtud je to k hradu mírně náročnější výstup lesní stezkou v délce asi jeden a půl kilometru po modré turistické značce, která vede do strmého kopce. Nejbližší autobusová zastávka Vír je vzdálena necelý kilometr.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází impozantní Vodní nádrž Vír, která slouží jako zásobárna pitné vody, a rozsáhlý komplex Rozhledna Karasín s výhledem na celou Vysočinu. Necelých dvacet kilometrů severovýchodně leží historické město Nové Město na Moravě s Městským muzeem Nové Město na Moravě a významným lyžařským areálem Vysočina Aréna. Vyplatí se navštívit i Zámek Pernštejn.

Zřícenina hradu Cimburk leží na jižní Moravě u Koryčan v okrese Kroměříž. Mezi Koryčany a hradem se nachází vodní nádrž Koryčany. Z obce se k hradu dostanete po zelené turistické značce. Hrad není přístupný automobilem. Nejbližší parkoviště najdete pod kopcem asi 1,2 km od hradu. K němu Vás zavede žlutá turistická značka, na kterou později navazuje zelená. V okolí vede také několik cykloturistických tras.

Gotický hrad byl vystavěn v letech 1327-1333. Nechal jej postavit Bernard z Cimburka, který na něj v roce 1348 přesídlil z původního hradu Cimburk u Městečka Trnávky na Svitavsku. Architektonicky se jedná o hrad bergfritova typu, se dvěmi věžemi, hradbou a palácem. Tento styl výstavby hradů byl v českých zemích často používaný na nepřístupných místech v první polovině 14. století.

Hrad byl během staletích několikrát přestavován a opravován. Později, po roce 1709, kdy ztratil svoji obrannou funkci byl opuštěn a začal chátrat. Ve 20. století proběhlo několik snah o záchranu hradu. Nyní se o něj stará občanské sdružení. To zvelebuje nejen hrad, ale pořádá i různé akce. Na hradě se můžete vydat na vyhlídku, která je zabezpečena kovaným zábradlím. Spatříte nádherné okolí Chřibů, které hrad obklopuje.

Nejen Cimburk najdete v této krásné krajině Zlínského kraje. Přijeďte se podívat také na hrad Buchlov, nebo na rozhlednu Brdo. Vykoupat se v okolí můžete třeba v přírodním Biotopu Bohuslavice, na koupališti Nesovice, nebo na koupališti v Kyjově. V zimním období doporučujeme Lyžařské středisko Stupava.

Na Zlínsku se nikdy nudit nebudete. Úžasná příroda je zárukou vydařené dovolené. Pojďte si ji s námi naplánovat už nyní. Zarezervujte si některé z ubytování v okolí Zříceniny hradu Cimburk ještě dnes. V naší nabídce najdete jak prostorné chaty a chalupy vhodné pro skupiny přátel, tak i menší ubikace. Rodiny s dětmi dávají přednost apartmánům. Někteří návštěvníci zase preferují využití služeb, které poskytuje ubytování v penzionech a hotelech. Ať už je Vaše představa o pobytu jakákoliv, s námi ji můžete proměnit ve skutečnost během vteřiny.

Rozsáhlé pozůstatky templářského hradu nad řekou Jihlavou

Zřícenina hradu Templštejn se nachází na skalnatém ostrohu v meandru řeky Jihlava nedaleko obce Jamolice v Jihomoravském kraji. Tento rozsáhlý hrad, založený zřejmě templářským řádem ve třináctém století, patřil k největším moravským hradům. Dochovaly se z něj impozantní části hradeb, zbytky paláce, valy a příkopy. Je památkově chráněný a je z něj výhled do údolí řeky Jihlavy.

Přístup

Ke zřícenině nevede přímá přístupová cesta pro automobily. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Jamolice (na konci silnice číslo 392). Odtud je to k hradu přibližně dva a půl kilometru dlouhá procházka po žluté turistické značce, která vede lesem. Nejbližší železniční zastávka Jamolice je vzdálena asi tři kilometry. Přístup k hradu je celoročně volný a vede malebným údolím.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází Vodní nádrž Dalešice, která je největší nádrží na řece Jihlava. Na nádrži se pořádají vyhlídkové plavby a u hráze stojí Vodní elektrárna Dalešice. Necelých dvacet kilometrů severozápadně leží historické město Třebíč s Bazilikou sv. Prokopa a Židovskou čtvrtí (UNESCO).

Zaniklé feudální sídlo nad řekou Hořinou

Zřícenina hradu Medlice se nachází v okrese Opava, na ostrohu nad soutokem řeky Moravice (dnes vodní nádrž Kružberk) a potoka Hořina. Hrad byl založen pravděpodobně kolem roku 1300, možná rodem pánů z Kravař nebo jako biskupské léno. Sloužil jako strážní bod v údolí, ale již v 15. století byl zřejmě opuštěn nebo zničen, pravděpodobně během česko-uherských válek.

Dnes je lokalita volně přístupná, avšak z původního hradu se zachovaly jen minimální zbytky. V terénu jsou patrné zejména příkopy a valy, které ohraničovaly hradní jádro, a drobné fragmenty zdiva ukryté v lesním porostu. Místo nabízí klidnou atmosféru zaniklého sídla, kterou umocňuje výhled na vodní hladinu nádrže Kružberk.

Přístup

Ke zřícenině je nejlepší přístup z obce Jakartovice nebo z části Hořejší Kunčice. K lokalitě nevede přímo značená turistická trasa až na samotný vrchol, ale v blízkosti prochází modrá turistická značka. Parkování je možné v obcích pod hradním kopcem. Autobusová zastávka "Jakartovice, Hořejší Kunčice" je v pěší dostupnosti.

Okolí- co stojí za poznání

V bezprostřední blízkosti se nachází vodní nádrž Kružberk, známá ze seriálu Velké sedlo, která slouží jako zdroj pitné vody. Nedaleko leží také vodní nádrž Slezská Harta, která nabízí možnosti rekreace a vodních sportů. Za návštěvu stojí také Břidlicové muzeum v Budišově nad Budišovkou.

Zřícenina nad řekou Oslavou v krásném údolí

Zřícenina hradu Lamberk se nachází na strmém skalnatém ostrohu nad hlubokým údolím řeky Oslava nedaleko obce Heřmanice v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Tento středověký hrad byl založen ve čtrnáctém století a sloužil jako šlechtické sídlo. Z hradu se zachovaly velmi rozsáhlé, ale zarostlé pozůstatky v podobě zbytků valů, příkopů, fragmentů palácové zdi a pravděpodobně i vstupní věže. Lokalita je dnes tichá a poskytuje krásné výhledy do údolí řeky Oslavy.

Přístup

Ke zřícenině nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Heřmanice u žluté turistické značky (dostupná ze silnice číslo 390). Odtud je to k hradu příjemná procházka lesní stezkou v délce asi jeden a půl kilometru. Nejbližší železniční stanice Oslavice je vzdálena necelé tři kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází sousední Zřícenina hradu Kraví Hora v údolí Oslavy, která je také oblíbeným cílem. Necelých deset kilometrů západně leží historické město Velké Meziříčí s Velkomeziříčským zámkem a ikonickým Dálničním mostem Velké Meziříčí. Vyplatí se navštívit i Národní přírodní rezervaci Údolí Oslavy a Chvojnice a Zámek Náměšť nad Oslavou.

Myslíte si, že na Pálavě jsou pouze dva hrady? Chyba lávky. Ve skutečnosti byly tři! Kromě Sirotčího hrádku a Děviček můžete na svých toulkách narazit na pozůstatek hradu Neuhaus, který najdete nedaleko Horních Věstonic. Když už tady budete, byla by škoda na něj během výletu zapomenout, protože má skutečně zajímavou historii, která Vás může obohatit o mnoho nových informací, které mnoho lidí nezná.

Nejlepší podmínky pro výlet ke zřícenině Neuhausu, nebo také Nového hradu, budete mít, když se vydáte směrem k vrcholu Kotel, jenž je součástí Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska. Mířit byste měli ke skále Martince, která je nejvýznamnějším útvarem Pavlovských vrchů. K jejímu úpatí se dostanete, když budete následovat zelené turistické značení, které vede z Horních Věstonic. Dobrý výhled na zříceninu naopak budete mít v případě, že se budete držet modrého turistického značení. Přímo k hradu se však nedostanete, protože je v chráněném pásmu, do kterého je zakázáno vstupovat.

I když je Neuhaus nejméně známým hradem na Pálavě, v minulosti měl hodně důležitou funkci. Strážil cestu do Rakouska, která procházela kolem dnes již neexistující obce Mušov. Hrad měl v dobách své největší slávy příkop, jehož šířka se odhaduje na 18 m. Nový hrad nechal postavit v roce 1368 moravský markrabě Jan Jindřich. V roce 1380 jej pak Jošt Moravský prodal Lichtenštejnům. Jeho zánik přišel v roce 1426, kdy jej poničili husité. Posléze už nebyl nikdy obnoven.

Nejlepší ubytování blízko pozůstatku hradu Neuhaus si pronajmete v Horních Věstonicích, v Perné či v Klentnici, kde na Vás čeká bohatá nabídka komfortních a dobře vybavených apartmánů, penzionů a privátů, z nichž některé mají i vlastní vinný sklep. Z toho důvodu se výborně hodí pro pronájem během svátečních pobytů a oslav. V Klentnici pak můžete také zamířit ke známé zřícenině Sirotčího hrádku či ke kamennému kruhu, o kterém se říká, že na příchozí působí pozitivní energií. Máte-li v oblibě historii a krásnou přírodu, určitě se Vám bude tento výlet líbit.

Na Jižní Moravě u obce Klentnice se nachází jedna z dominant Chráněné krajinné oblasti Pálava. Zřícenina Sirotčí hrádek Vám nabídne nádherný výhled na Pálavu s jejími vinicemi i na vodní nádrže Nové Mlýny. Pokud je Vám tato zřícenina povědomá, asi se nepletete. Zahrála si totiž v pohádkách Sedmero krkavců a O statečném kováři.

Kořeny Sirotčího hrádku údajně sahají až do 13. století, kdy zde stál hrad v gotickém slohu. V historii vystřídal mnoho majitelů, až v 60. letech 20. století připadl do majetku státu, a ten ho nyní chrání jako kulturní památku.

Jelikož Pálava je oblíbeným turistickým cílem cyklistů, i k Sirotčímu hrádku se dá vyjet na kole. Cyklistická trasa je to poměrně náročná, takže počítejte s tím, že místy možná kolo spíše povedete. Až budete mít Sirotčí hrádek na dosah, pozorně sledujte naučné cedule, které Vás upozorní na chráněné území, kde platí zákaz vjezdu na kole. Týká se to malého hradního okruhu Sirotčí hrad – sedlo, Pod Sirotčím hradem, Sirotčí hrad – zříc., obd. Porušit zákaz se skutečně nevyplatí, protože za něj hrozí pokuta.

Samozřejmě se na Sirotčí hrádek můžete vydat také pěšky, a třeba si se čtyřnohým mazlíčkem. Jedná se o příjemnou asi hodinovou procházku, která současně není tak frekventovaná jako nedaleké Dívčí hrady, takže se ani o svého psa nemusíte obávat. Divá zvěř v okolí také nebývá, takže pokud trávíte dovolenou na Jižní Moravě spolu se psem, cesta na Sirotčí hrádek se zdá být ideálním výletem.

Pokud si zajistíte ubytování nedaleko Sirotčího hrádku, nabízí se Vám skvělé možnosti, jak trávit volný čas. Jednou z možností je ubytování v Klentnici, která je skvělým výchozím bodem pro výlet na Stolovou horu nebo k pozůstatkům hradu Neuhaus. Druhou variantou je ubytování v Pavlově, odkud je to zase kousek na známou zříceninu Dívčí hrady – Děvičky. Kromě hradů a zřícenin však můžete zavítat i do Archeoparku Pavlov nebo si užít koupání a vodní sporty na Novomlýnských nádržích. A jistě Vám něco říká i věstonická venuše. Můžete zvolit klidně i ubytování v Dolních Věstonicích, kde sídlí muzeum, v němž se o tomto nálezu jistě dozvíte více.

Atrakcí i možností ubytování nabízí Jižní Morava skutečně mnoho. Především v teplých měsících tu můžete prochodit vinice křížem krážem, spojit je s ochutnávkou zdejších vín a ještě si odvezete nové zážitky a poznatky z návštěvy zdejších památek. Taková dovolená určitě stojí za to.

Rozsáhlá zřícenina středověkého hradu v Národním parku Podyjí, technická památka

Zřícenina hradu Nový Hrádek je rozsáhlá a dobře zachovalá zřícenina středověkého hradu, která se nachází nad meandrem řeky Dyje nedaleko obce Lukov v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Hrad byl založen ve čtrnáctém století a patřil k významným strážním hradům. Dnes se zde nacházejí zbytky hradního paláce, zdí a dvou kulatých věží. Lokalita je oblíbená pro procházky a obdivování historie s pěknými výhledy na kaňon Dyje v Národním parku Podyjí.

Přístup

Ke zřícenině nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Lukov u obecního úřadu (dostupná ze silnice číslo 398). Odtud je to k hradu nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi jeden a půl kilometru po červené turistické značce, která vede mírně do kopce. Nejbližší železniční stanice Znojmo je vzdálena necelých patnáct kilometrů.

Okolí – čo stojí za poznanie

V blízkosti se nachází rozsáhlý Národní park Podyjí s dominantním Státním zámkem Vranov nad Dyjí a Hradem Bítov. Necelých dvacet kilometrů jižně leží historické město Znojmo s dominantním Hradem Znojmo a Rotundou svaté Kateřiny Znojmo. Vyplatí se navštívit i Zříceninu hradu Cornštejn a Klášter Louka Znojmo.

Romantická zřícenina nad Dyjí v Jihomoravském kraji

Hrad Cornštejn je romantická zřícenina na vysokém ostrohu nad řekou Dyje v blízkosti ústí Želetavky, nacházející se v rekreační oblasti Vranovské přehrady. Původně nevelký gotický hrad z první poloviny 14. století byl postaven Lichtenburky a sloužil k posílení obrany nedalekého Bítova a ochrany cesty z Rakouska. Patřil českým králům až do dobytí husity. V 16. století přestal být udržován a zchátral. Dnešní rozsáhlá zřícenina je výsledkem rekonstrukce ze 70. let 20. století a patří mezi nejromantičtější místa jižní Moravy díky své dramatické poloze.

Přístup

Zřícenina se nachází na katastrálním území obce Bítov, přibližně osm kilometrů severozápadně od městečka Vranov nad Dyjí. Autem se dá dostat na parkoviště pod hradem s omezenou kapacitou. Alternativně je možné využít sezónní lodní dopravu po Vranovské přehradě, která zastavuje v blízkosti. Turisticky je Cornštejn přístupný po značených stezkách, například po žluté značce z Chatové osady Bítov.

Co stojí za poznání

V těsné blízkosti se nachází honosný hrad Bítov, jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších hradů na Moravě, známý svou unikátní sbírkou vycpaných psů a zrekonstruovanou zoologickou zahradou. Okolí je dominováno Vranovskou přehradou, která nabízí rozsáhlé možnosti rekreace a vodních sportů v letní sezóně. V nedalekém Vranově nad Dyjí stojí za návštěvu majestátní barokní zámek, který je považován za jednu z nejvýznamnějších barokních staveb v České republice. Oblast je také protkána cyklistickými a turistickými trasami vedoucími národním parkem Podyjí.

Rozsáhlé zříceniny hradu nad meandrem řeky Dyje

Hrad Frejštejn se nachází v obci Podhradí nad Dyjí v okrese Znojmo. Byl založen ve 13. století jako strategická pevnost k ochraně jižní hranice království. Vystřídal několik majitelů, ale po husitských válkách a následných trestných výpravách v 15. století byl rozbořen a ponechán svému osudu.

Dnes je Frejštejn jednou z nejpůsobivějších zřícenin na Znojemsku a je volně přístupný. Zachovaly se mohutné části obvodových zdí, zbytky brány se střílnami a torzo hradního paláce. Hrad se tyčí na vysokém bradle a poskytuje výhledy do údolí řeky Dyje a na obec pod ním.

Přístup

Hrad leží přímo nad obcí Podhradí nad Dyjí. Parkování je možné v obci, odkud vede ke zřícenině krátká, ale strmější stezka. Autobusová zastávka "Podhradí n.Dyjí" je v centru obce. Vlakové spojení v blízkosti není.

Okolí - co stojí za poznání

Proti proudu řeky Dyje se nachází barokní Zámek Vranov nad Dyjí, který patří k nejkrásnějším v Česku. Nedaleko je i zřícenina hradu Cornštejn, ze které jsou nádherné výhledy na Vranovskou přehradu. V okolí vedou turistické trasy Národního parku Podyjí.

Návštěva Frejštejna je cestou do dob divokého středověku. Poloha hradu v hlubokém údolí Dyje vytváří romantickou kulisu pro výletníky i fotografy.