Národní parky a chráněná území Polevsko

Panskou skálu proslavila Pyšná princezna

Není snad u nás člověka, který by za svůj život alespoň jednou neviděl krásnou českou pohádku Pyšná princezna. A víte, kde se ukrýval princ Miroslav s princeznou Krasomilou po útěku z Půlnočního království? Ano, bylo to právě na Panské skále.

Panská skála, ležící na území města Kamenický Šenov v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, je známá též pod názvem Varhany. Místo je zapsané jako národní přírodní památka a péči nad ní zajištuje regionální pracoviště Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří.

Jedná se o výraznou čedičovou skálu, jež vznikla po nárazu kontinentální africké litosférické desky do desky evropské a následném alpinském vrásnění. Procesy, které během druhohor a třetihor zaktivovaly vulkanickou činnost, stály za vznikem nových zlomů v kůře, díky kterým mohlo magma opět proudit až k zemskému povrchu.

Na místě dnešní Panské skály se v tom čase tlačilo magma čedičového složení. To však zůstalo pouze v přívodním kanále, ale nikdy se nedostalo až na povrch. Stlačené magma začalo postupně chladnout a díky tomu se dnes můžeme kochat zajímavým přírodním úkazem, kterým Panská skála bezesporu je. Skála je součástí podcelku Verneřické středohoří.

Dlouhodobá snaha o ochranu Panské skály

Už koncem 19. století se místní obyvatelé snažili o ochranu tohoto unikátního místa. Kvůli nedostatku financí však byla první oficiální žádost z roku 1878 na zemský výbor zamítnuta. Až v roce 1895 bylo vydáno rozhodnutí, které zakazovala těžbu v oblasti Panské skály a ta se tak stala nejstarší geologickou rezervací v Čechách.

Jak už to tak ale bývá, ne vždy bylo toto nařízení plně dodržováno. Proto v roce 1902 začali členové Fondu pro záchranu Panské Skály prodávat losy po 50 haléřích, aby mohla být skála zakonzervována. Během dvou let se podařilo vysbírat 6 172 korun a 50 haléřů.

Až v roce 1913 však dosáhl fond toho, že tehdejší majitelce lomu, ležící v těsné blízkosti skály, definitivně zakázali těžbu. Zasloužili se o to mimo jiné i turistické spolky z Čech, alpské spolky i spolek Přátelé přírody. Další majitel lomu však požadoval od státu finanční náhradu a po mnoha peripetiích bylo místo odkoupeno Okresním výborem v České Kamenici. 18. září 1953 byla Panská skála oficiálně vyhlášená jako národní přírodní památka.

Nedaleko Panské skály se nachází placené parkoviště i s turistickými informacemi a sociálním zázemím. Místo je velmi dobře dostupné, protože leží u silnice I. třídy, spojující města Nový Bor a Česká Kamenice. Okolo památky vede i cyklostezka a zavedou Vás sem i tři turistické trasy - modrá z Nového Boru, žlutá od Žandova a zelená z centra Kamenického Šenova.

Vyrazte i za dalšími zajímavostmi v okolí Panské skály

V rámci Vašeho putování po Českolipsku můžete navštívit i další turisticky zajímavé památky. Například Skalní hrad Sloup na okraji obce Sloup v Čechách, který je stejně jako Panská skála proslavený díky filmařům. Nebo se vydejte na Bělské vodopády, které Vám nabídnou zajímavou podívanou během léta i zimního období. Tomu, kdo před turistikou v přírodě dává přednost procházkám městem, doporučujeme Děčín, Českou Lípu nebo Varnsdorf. Obchody, kavárny, malebné uličky - i městská turistika je jistě zajímavá.

Ve výše uvedených městech si můžete zajistit i nocleh. Pokud chcete v Severních Čechách strávit delší čas a hledáte ubytování u Panské skály, mohou být tato města výborným výchozím bodem. A nebo Vás přitahují spíše chaty a chalupy? Ať už ve městě, na vesnici nebo v přírodě si můžete najít i apartmány, penziony nebo hotely, kde Vás nejen ubytují, ale v mnoha případech poskytnou i doplňkové služby. A jaký typ ubytování máte rádi Vy?

Chráněná krajinná oblast Lužické hory se rozprostírá v Severních Čechách, na německém pohraničí, mezi městy Liberec, Nový Bor a Česká Kamenice. Chráněné území s rozlohou 270,72 km² zasahuje do okresů Děčín, Liberec a Česká Lípa, v Ústeckém a Libereckém kraji. Pohoří sousedí nejen s Národním parkem České Švýcarsko, ale také s dvěmi CHKO - Labské pískovce a České střehohoří. V Německu navazují na lužickohorskou oblast Žitavské hory, které mají obdobný charakter, prošli téměř stejným přírodním i kulturním vývojem, společně tvoří prakticky jeden celek, rozděluje je jen státní hranice a pojmenováním.

Ještě ve 13. století byla většina území Lužických hor pokryt neprostupnými hlubokými lesy, po staletí člověk ale tuto krajinu formoval a dnes dnes zde najdete pozůstatky malebné lužické architektury. Chráněná krajinná oblast Lužické hory vznikla 19. března 1976, v té době pod ochranu patřilo 265 km² ve třech okresech. První sídlo správy CHKO bylo v Děčíně, od 1. ledna 1979 je to Jablonné v Podještědí.

Na území CHKO Lužické hory se nachází i kolem dvou desítek menších zvláště chráněných území, mezi ně se řadí národní přírodní rezervace Jezevčí vrch a národní přírodní památka Zlatý vrch, přírodní rezervace Vápenka, Studený vrch, Marschnerova louka či Spravedlnost a přírodní památky Louka u Brodských, Noldenteich, Kytlice, Pustý zámek nebo Rašeliniště Mařeničky.

Podloží Lužických hor je tvořeno čedičem a znělcem, kupy z těchto hornin se zde střídají s nejrůžnějšími formami pískovcových skal. Převážnou část CHKO pokrývají lesy, které střídají podhorské louky. V tomto pohoří jsou ale k nalezení i další typické rostlinné druhy, mezi kterými se vyskytují i ty ohrožené. V přírodě potkáte srnčí a jelení zvěř, černou zvěř a muflony. Neoddělitelnou součástí tohoto kraje jsou roubené domy se sedlovými střechami, tedy lužická lidová architektura.

Titulem nejvyššího vrchu Lužických hor se zde pyšní vrchol Luž (793 m n. m.), na kterém najdete restauraci. Dalšími oblíbenými místy jsou Jedlová hora a vrchol Hvozd, na kterých najdete rozhledny s unikátními výhledy. Rozhled do širokého okolí Vám bude odměnou i v případě, že zdoláte vrch Klíč. Jedinečností Lužických hor je Jeskyně u Naděje - jediná česká ledová jeskyně. Zajímavostí je Sirný pramen u Horní Světlé, pojmenován podle žlutých a červených shluků barev v prameništi. U masívu Milštejn si prohlédnete skalní bránu a v blízkosti natrefíte na jeskyně i stromy staré stovky let. Skalnatý vrch Pustý zámek poskytuje pohled na vodorovné čedičové sloupce.

Toto pohoří můžete poznávat i díky velkému množství naučných stezek. Tou nejdůležitější je mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory, začíná ve východní části hor a informační panely najdete na 27 zastaveních. Köglerova naučná stezka je nejstarší v Česku, zaujme Vás možná i Lesnická naučná stezka Sokol, Hornická naučná stezka Údolí Milířky či Naučná stezka Jánské kameny. V zimě zde nechybí trasy pro běžecké lyžování a na své si přijdete i na snowboardu nebo na sjezdových lyžích, o to se postarají ski areály Jedlová, Mezičky, Horní Podluží nebo Polevsko.

Pokud chcete poznat i něco víc než přírodu, vyhledejte zříceniny hradů, z nich nejznámější Milštejn a Kamenice. Chybí-li Vám městský ruch, zajděte do Liberce, tam najdete všechno. Děti si zábavu užijí v zoologické zahradě nebo ve vedecko – zábavném centru iQLANDIA. Ve vodním parku Centrum Babylon si na své přijdou malí i velcí milovníci vody, zábavy aj relaxu. V Liberci se můžete zaměrit i na historii, pokud navštívíte zámek a radnici.

Najít ubytování v Chráněné krajinné oblasti Lužické hory je úkol jednoduchý. Na výběr máte širokou paletu chat a chalup, ale také penziony, apartmány nebo ubytování v soukromí. V obci Kytlice si rezervujte pokoj v penzionu nebo rovnou celou chatu na okraji lesa. Jiřetín pod Jedlovou má v nabídce chalupy, stejně jako Dolní Podluží a Horní Podluží. Pokud vyžadujete dostupnost více služeb, obraťte svou pozornost na město Nový Bor, kde jsou k dispozici penziony i apartmány. Lužické hory jsou jistě místem, které se vyplatí navštívit, ať už jste rodina s dětmi, skupina kamarádů na kolech, nebo pár hledajíci odpočinek od každodenní rutiny.

Divoká krása Vltavy a Šumavy

Přírodní park Vyšebrodsko je rozsáhlé chráněné území o rozloze přibližně 84,1 km², které se nachází v nejjižnější části okresu Český Krumlov v Jihočeském kraji, u hranice s Rakouskem. Byl vyhlášen v roce 1995 za účelem ochrany krajinného rázu podhorské až horské oblasti, kterou charakterizují rozsáhlé lesní komplexy, meandrující říční toky a unikátní skalní útvary. Území zasahuje do geomorfologických okrsků Lučská hornatina a Vyšebrodská vrchovina. Geologickým podkladem je hlavně prvohorní žula lipenského masivu. Dvě třetiny území pokrývají lesy, zejména smrčiny, ale najdeme zde i rozsáhlé porosty bučin a fragmenty doubrav. Nadmořská výška se pohybuje od 535 metrů v údolí Vltavy do 1038 metrů u státní hranice, což vytváří chladnější klima.

Jak se tam dostanete

Východiskovými body pro návštěvu parku jsou zejména města Vyšší Brod a Loučovice. Do obou měst vedou silnice, a to ze směru od Českého Krumlova. Přímo přes park vede silnice spojující Vyšší Brod, Loučovice a Lipno nad Vltavou, u které se nachází i parkoviště pro nejznámější atrakci – Čertovu stěnu. Turistické stezky a cyklotrasy protínají celé území, přičemž modrá turistická značka, známá jako Opatská stezka, vede přímo od Vyšebrodského kláštera a nabízí možnost poznat okolí Vltavy.

Co můžete v okolí objevovat

Srdcem parku je Národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč, která bezprostředně navazuje na severní hranici parku. Tato rezervace chrání unikátní balvanitý úsek Vltavy, známý jako Čertovy proudy, a mohutnou skalní stěnu Čertova stěna, na kterou navazuje rozsáhlé kamenné moře. Z vyčnívajícího útesu, zvaného Čertova kazatelna, se naskýtá nádherný výhled na hluboce zakleslé vltavské údolí. V širším okolí parku se nachází historicky a kulturně významný Cisterciácký klášter Vyšší Brod z roku 1259, který sloužil jako hrobka rodu Rožmberků. Na území parku můžete také navštívit přírodní památky Medvědí hora a Uhlířský vrch s rozsáhlými bučinami nebo Rašeliniště Kapličky.

Když cizincům představujte Českou republiku, mnohdy se zmíníte o krásných lesích, rybnících, malebných kopcích. Neodmyslitelnou součástí naší vlasti jsou však i pískovcová skalní města. V Severních Čechách najdete rozsáhlou skalní krajinu s hlubokými kaňony, která je evropským unikátem. Vznikala po miliony let činností řeky Labe i menších vodních toků. Zásadně byla ovlivněna i činností člověka.

Ano, řeč je o Národním parku České Švýcarsko, který byl za národní park vyhlášen v roce 2000 a má rozlohu 7 900 hektarů. Rozkládá se v okrese Děčín, v Ústeckém kraji, kopíruje státní hranici s Německem a sousedí s Chráněnou krajinnou oblastí Lužické hory a Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce. Ohraničen je obcemi Hřensko, Chřibská a Brtníky, náležící pod obec Staré Křečany.

Území národního parku je z 97 % pokryto lesy, ve kterých mají největší zastoupení buky a smrky, ale i stovky druhů mechů a lišejníků. Některý rostliny postupně vyhynuli, stejně jako množství živočichů např. los evropský nebo kočka divoká. Stále zde však můžete narazit na vzácné ptáky sokola stěhovavého nebo čápa černého, kteří zde mají největší zastoupení z celé Evropy.

Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen zejména z důvodu ochrany vzácných pískovcových útvarů a ne ně navázaného biotopu. Najdete zde množství pískovcových skal různých velikostí a tvarů: jehly, věže bludiště i skalní okénka. Nejznámějším útvarem je Pravčická brána, která je i symbolem celého parku. Najdete ji na všech reklamních předmětech i informačních brožurách.

Pravčická brána je zařazena na seznam národních přírodních památek. S výškou otvoru 16 metrů, rozpětím oblouku 26,5 metrů a šířkou mostu 8 metrů, je největší pískovcovou skalní branou v Evropě. Již dlouhá léta přitahuje umělecky a romanticky založené duše, které mnohdy dechberoucí krásu přenášejí do svých děl. Zaujala i známého spisovatele Hanse Christiana Andersena, který se o Národním parku České Švýcarsko zmínil i ve svých zápiscích z cest.

V minulých letech byl skalní oblouk dostupný i pro návštěvníky. Postupem času se však pod jejich vlivem začal oblouk zmenšovat a tak v zájmu zachování památky byl v roce 1980 vstup na Pravčickou bránu zakázán. Nemusíte ale zoufat, v blízkosti brány se nacházejí další tři, ne méně krásné vyhlídky.

Impozantní je i výletní zámeček Sokolí hnízdo, vybudovaný v alpském stylu, který je součástí Pravčické brány. V roce 1881 vlastnil místní panství kníže Edmund von Clary-Aldringen, který dal zámeček vystavět jako místo, kde se scházeli významní lidé z knížecího rodu. Dnes už se tady nachází stylová restaurace, informační centrum i muzeum národního parku.

Když navštívíte Národní park České Švýcarsko, určitě Vás zaujmou i soutěsky v Hřensku na řece Kamenici. Delší z nich (960 m) se nazývá Edmundova, o něco kratší (450 m) je Divoká. Jedná se o dlouhé skalní kaňony se spoustou zajímavých útvarů, z nichž některé jsou přístupné pouze z vody.  Dopravu zajišťuje pramice s převozníkem a odborným výkladem.

Jako srdce Národního parku České Švýcarské jsou označovány Jetřichovice. Jsou ideálním výchozím místem, protože se zde sbíhá několik turistických tras. Za obcí narazíte na skalní pohádkový svět rodu Kinských, podle kterých byly pojemenovány i vyhlídky nad obcí – Mariina vyhlídka, vyhlídka Velemína a Rudolfův kámen. Vyrazit můžete na hrad Šaunštejn, kde se nachází vyhlídková plošina nebo na dětmi velmi oblíbenou trasu od Kyjova k Rynarticím, kde je ve skály vytesaná Sněhurka i její trpaslíci. Další známá pohádka – Pyšná princezna, se zase natáčela na nedaleké zřícenině Dolského mlýna.

Většina obcí Národního parku České Švýcarsko si zachovalo svoji tradiční lidovou architekturu. Chráněnou památkovou zónu můžete najít ve Všemilech nebo Vysoké Lípě. Žije zde spoustu srdečných lidí, kteří se s Vámi jistě rádi podělí o zajímavé historky nebo tipy na méně známá místa, která nejsou přeplněna turisty.

V národním parku najdete i množství různých vrchů a kopců. Nejvyšší z nich, Růžový vrch s výškou 619 m n. m., je přezdívaný jako Děčínská Fudžijama. Z jeho vrcholu se Vám naskytne nádherný výhled na Lužické hory i České Středohoří.

Je toho ale mnohem více, co můžete v Národním parku České Švýcarsko podnikat. Jelikož se jedná o jednu z nejnavštěvovanějších přírodních památek naší republiky, podmínky pro turisty jsou přizpůsobené tak, aby si tady každý našel svoji zábavu. Kromě množství značených turistických tras je celé České Švýcarsko protkáno množstvím cyklistických stezek. A když už máte přírody dost, vyrazte do města. Nedaleká Krásná Lípa nebo Česká Kamenice jsou města, bohatá na kulturní památky, kvalitní restaurace i kulturní akce.

Už spřádáte v hlavě plány na svoji příští dovolenou? Není nic jednoduššího, než si pomocí našeho portálu najít vhodné ubytování v Národním parku České Švýcarsko a vyrazit poznávat skalní města z blízka. Odměnou Vám budou nezapomenutelné zážitky. Přejeme příjemnou dovolenou!

Tři čedičové sopouchy s xerotermní vegetací a výhledy v Máchově kraji

Přírodní památka Provodínské kameny (ev. č. 556) se nachází v Libereckém kraji, v okrese Česká Lípa, v katastru obce Provodín. Byla vyhlášena k ochraně tří výrazných geomorfologických útvarů – tří osamocených čedičových sopouchů (vrcholy Spící panna, Lysá skála a Michalovický vrch), které jsou pozůstatky třetihorní sopečné činnosti v oblasti Máchova kraje. Tyto izolované vrchy jsou tvořeny tvrdým čedičem, který odolal erozi a vystupuje nad pískovcovou plošinu. Skalní útvary jsou cenné pro výskyt xerotermní (teplomilné) vegetace a skalní stepi, které se vyvinuly na suchých a slunných čedičových svazích. Vrchy jsou také oblíbené pro nádherné kruhové výhledy do okolí, na Máchovo jezero, Ralsko a Bezděz.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je obec Provodín. Autem je možné parkovat v obci. K jednotlivým vrchům vedou lokální turistické značky, které spojují všechny tři dominanty. K vrchu Spící panna vede například žlutá turistická značka. Výstup na vrcholy je krátký, ale strmý.

Co můžete v okolí objevovat

Necelých 5 km jižně se nachází Máchovo jezero (rybník Velký Dokeský). Severně se vyplatí navštívit přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala a hrad Bezděz. V blízkém městě Česká Lípa můžete navštívit vodní hrad Lipý.