Přírodní zajímavosti na Liberecku

Tajuplná vyhlídka Jizerských hor

Skála Trniště je působivý, přibližně 15 metrů vysoký žulový skalní útvar, který se nachází v lesích Jizerských hor, nedaleko obce Janov nad Nisou v okrese Jablonec nad Nisou. Skalisko ležící v nadmořské výšce kolem 713 metrů nad mořem bylo zpřístupněno veřejnosti už na konci 19. století, kdy byly do skály vytesány schody a vyhlídková plošina zabezpečena zábradlím. V minulosti ji zdobil i mohutný kříž, který dotvářel její romantický ráz. Ačkoli dnes už výhled částečně omezují okolní, vzrostlé stromy, místo si stále zachovává svou jedinečnou atmosféru, která přitahuje milovníky turistiky a klidu.

Jak se tam dostanete

Nejčastějším výchozím bodem pro výstup na Skálu Trniště je obec Janov nad Nisou. Ze středu obce se vydáte směrem na západ po žluté turistické značce, která vás po zhruba jednom kilometru stoupání přivede k odbočce na samotnou vyhlídku. Skála se nachází v blízkosti turistického rozcestníku a oblíbené Hašlerovy chaty. Přístupová cesta je dobře schůdná. V okolí vedou i další turistické a cyklistické trasy Jizerských hor, které spojují Trniště s rekreačními oblastmi Bedřichov a Královka.

Co můžete v okolí objevovat

Skála Trniště je opředena několika pověstmi – podle jedné je uvnitř ukrytý poklad, ke kterému se brána otevírá jen na Velký pátek. Jiná hovoří o zlém rytíři, který zde musel strašit v podobě výra. V blízkém okolí stojí za návštěvu Hašlerova chata, která slouží jako významný turistický uzel, a nedaleká rozhledna Královka, která nabízí nádherný panoramatický výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Ještěd i Jablonec nad Nisou. Turisticky zajímavá je i Křížová cesta s přírodním oltářem nedaleko Janova nad Nisou, která je tichým poutním místem.

Geologická rarita Jizerských hor

Skalní hřib (nebo také lidově nazývaný Viklan) je jedinečný a geologický útvar nacházející se v Jizerských horách, nedaleko obce Jindřichov (část města Lučany nad Nisou) v okrese Jablonec nad Nisou. Tento výjimečný žulový úkaz leží v nadmořské výšce přibližně 640 m n. m.. V průběhu tisíciletí se vrchní část žulového bloku, díky působení mrazu a eroze (tzv. zvětrávání), oddělila od podloží, čímž vznikl charakteristický tvar připomínající hřib nebo obrovskou houbu s masivním kloboukem.

Původ a místní název

Skalní hřib patří k nejkrásnějším exemplářům svého druhu v Jizerských horách. Místní obyvatelé jej dlouho nazývali Viklan, ačkoliv se již v současnosti nehýbe, protože se v důsledku zvětrávání podloží přestal kolébat. Podle staré pověry platilo, že tomu, komu se podaří kámen rozhoupat to přiense štěstí a bohatství. Skalní útvar je od nejbližší lesní cesty vzdálen jen asi 30–40 metrů.

Turistická dostupnost

Skalní hřib u Jindřichova je velmi dobře dostupný díky husté síti turistických tras v Jizerských horách. Leží přímo u vyznačené turistické cesty, která spojuje oblíbené turistické body a trasy - například z rozhledny Bramberk směrem na Janov nad Nisou. Nejbližším výchozím bodem může být právě Jindřichov nebo Janov nad Nisou. Turisté, kteří sem dorazí, jej snadno naleznou - nachází se přibližně 300 metrů za jindřichovským sedlem. K přístupu je možné využít i okolní cyklotrasy, které protínají oblast. Díky své poloze a unikátnímu vzhledu je tento skalní hřib častým a oblíbeným cílem pěších výletů.

Historické poutní místo v Jizerských horách

Seibtova studánka je nenápadný, ale historicky významný pramen, který se nachází v Jizerských horách, nedaleko obcí Horní Maxov a Josefův Důl v Libereckém kraji. Toto místo je známé především jako zakončení Poutní křížové cesty a v minulosti bylo vyhledávané pro údajné léčivé účinky své vody, díky čemuž se stalo regionálním poutním cílem. Studánka, obklopená klidným lesním prostředím, nabízí tiché zastavení pro turisty a připomíná staré zvyky péče o lesní prameny.

Pramen se nachází v nadmořské výšce přibližně 800 m n. m. a jeho historie je úzce spojená s místním obyvatelem Antonem Seibtem. Ten si podle pověsti díky místní vodě a bahenním obkladům vyléčil své neduhy natolik, že místo nošení na nosítkách mohl odejít po vlastních. Z vděčnosti nechal Anton Seibt se svým bratrem postavit v roce 1840 Křížovou cestu, která k prameni vede z Horního Maxova. Studánka byla v minulosti v rámci obnovy poutní tradice rekonstruována ve spolupráci s místními spolky. I když je vydatnost pramene ovlivněna suchem, stále zůstává důležitým památným místem, které připomíná historii tohoto kraje.

Jak se tam dostanete

Autem je možné přijet do obcí Horní Maxov nebo Josefův Důl, odkud je přístup ke studánce. Přímo k prameni nevede veřejná silnice, a proto je nutné zaparkovat v obci a pokračovat pěšky po turistickém značení. V obcích bývají k dispozici malá placená parkoviště nebo je možné využít omezené možnosti parkování na okrajích obcí. Veřejnou dopravou je oblast dostupná autobusem ze směru Jablonec nad Nisou nebo Liberec do zastávek Horní Maxov nebo Josefův Důl, odkud vedou přímo turistické stezky KČT.

Co můžete v okolí objevovat

Seibtova studánka je ideálním výchozím bodem pro pěší výlety v Jizerských horách. Kromě samotné Křížové cesty vedoucí z Horního Maxova je možné vydat se po modré turistické trase KČT k nedaleké rozhledně Slovanka, jedné z nejstarších železných rozhleden v Česku. Po turistické stezce (bez specifické barvy KČT) se lze dostat i k vrcholu Královka, na kterém stojí další známá rozhledna. V Josefově Dole je zase možné navštívit Vodní nádrž Josefův Důl, nejrozsáhlejší vodní dílo Jizerských hor.

Středověké obydlí v pískovcových skalách

Skalní byt Skalákovna je jedinečný a historicky cenný skalní útvar a obydlí, které se nachází v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj ve Středočeském kraji, u obce Lhotka u Mělníka. Představuje rozsáhlý systém dutin a komor v pískovcových skalách, které byly vytesány a upraveny člověkem, pravděpodobně již ve středověku, a sloužily jako obydlí, úkryt nebo skladiště.

Skalákovna je typickým příkladem fenoménu skalních obydlí rozšířeného v této oblasti. Komory a chodby byly rozšířeny a upraveny tak, aby poskytovaly ochranu před povětrnostními vlivy. Celá lokalita je chráněna jako kulturní památka a svědčí o tom, jak se lidé přizpůsobovali drsnému skalnímu prostředí.

Jak se tam dostanete

Nejlepší přístup k Skalákovně je z obce Lhotka u Mělníka. Do obce se dostanete autem a parkování je možné na vyhrazených místech. Ke skalnímu bytu vede žlutá turistická značka, která vás z obce dovede do údolí. Cesta ke Skalákovně je nenáročná a vede lesní cestou. Lokalita je volně přístupná pro pěší turisty.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí je bohaté na skalní útvary a historická místa. Nedaleko leží malebná obec Kokořín, které dominuje středověký hrad Kokořín. Celé Kokořínsko je propleteno turistickými stezkami vedoucími k dalším skalním útvarům, jako jsou například Pokličky nebo Harasovské jeskyně. Severně od Lhotky se nachází hrad Houska, tajemný středověký hrad s pověstmi o bráně do pekla.

Zvláštní pojmenování Chléviště získalo toto skalní bludiště, nacházející se u obce Koběrovy (okres Jablonec nad Nisou), díky tomu, že zde byla během války ukrývána stáda s dobytkem. Je to lokalita, která je oblíbená mezi turisty. Leží totiž v přírodní rezervaci Maloskalsko, která je součástí Českého ráje. Známé je také nedaleké bludiště Kalich.

Z obce Besedice Vás sem zavede značená okružní turistická trasa. Najdete tu celkem pět vyhlídkových plošin, ze kterých se můžete kochat výhledem do okolí. Uvidíte i jeskyni U kalicha, ve které se v protireformační době ukrývali nekatolíci. Někteří z nich zde našli i místo svého posledního odpočinku. V nedalekém Hrobě českých bratří, což je sluj s oltářem, budete obdivovat vytesaný kalich i nápisy z Bible kralické.

Zavítat můžete i do sluje exulanta V. Sadovského, modlitebny Jednoty bratrské nebo jeskyně Matěje Krocínovského. Jistě Vás zaujmou i zvláštní skalní útvary: Hroch, Lední medvěd a Želva. Celá trasa z Besedic je nenáročná, hravě ji zvládnou i děti, které si navíc vychutnají cestu úzkými skalními uličkami.

Nejvyšším bodem na trase je Sokol (562 m n. m.), který je zároveň nejvyšším vrcholem Jičínské pahorkatiny. Dominuje mu obrovský pískovcový balvan. Pokud máte štěstí na počasí, dohlédnete z něj až na Jizerské hory. Výhledy do kraje si užijete i z vyhlídky s poetickým názvem Kde domov můj.

A že je tu nejen přírodních krás opravdu mnoho se přesvědčíte určitě sami. Jakmile dostatečně prozkoumáte skalní bludiště Chléviště, vydejte se na zříceninu hradu Zbirohy, do přírodní rezervace Klokočské skály nebo na zříceninu skalního hradu Vranov. A pro ty, kteří vyhledávají spíše muzea, bude ideální Železný brod, ve kterém se nacházejí hned dvě - muzeum Běliště a minimuzeum sklaněných betlémů.

Ubytování v blízkosti skalního bludiště Chléviště si můžete zajistit v blízkých obcích např. Malá Skála, Mírová pod Kozákovem nebo ve vzdálenějším městě Turnov. Takový víkendový pobyt na Turnovsku bude příjemným zpestřením mezi náročnými pracovními dny. Tady si totiž každý najde to svoje a garantujeme Vám, že se sem budete i rádi vracet.

Heřmanickou rozhlednu najdete severně od obce Heřmanice, v Libereckém kraji, v Severních Čechách. Za jejím zvláštním tvarem, připomínající okurku i mužské přirození, stojí tři architekti z Liberce. Ti nejprve vytvořili projekt a následně ho nabízeli obcím k realizaci. Dohodu nakonec uzavřeli v obci Heřmanice.

Podle původních plánů měla být Heřmanická rozhledna vybudována už v roce 2009. Kvůli nedostatku financí i letním povodním v roce 2010 se však výstavba posunula a turisté tak měli možnost pohlédnout do širého kraje z výšky až v září roku 2012. O dva roky později zařadil jeden zpravodajský internetový portál tuto rozhlednu do unikátů Libereckého kraje.

Heřmanická rozhledna je vybudována převážně z modřínového dřeva. Avšak použity byly i náletové bukové stromy a dokonce i houby z blízkého okolí. Její výška je 24 metrů a stojí na základě o průměru 5 metrů. Podle původního plánu měla být o jedno patro nižší, ovšem vzhledem k okolním dřevinám bylo třeba ji vyvýšit. Nahoru vedou hned dvě schodiště, což je praktické zejména při větším turistickém náporu. Jedním schodištěm stoupáte nahoru a druhým sestupujete dolů. Schodů je celkem 99. Z vyhlídkové plošiny se Vám naskytne rozhled na Jizerské hory, Lužické hory i na polskou uhelnou elektrárnu Turów.

Téměř až k Heřmanické rozhledně se dostanete pohodlně autem. Jižně od rozhledny je k dispozici malé parkoviště. A nachází se tu i turistický přístřešek a socha strážce, který nad rozhlednou bdí. I cyklisté mohou tuto rozhlednu zařadit do svých plánů. Patří k významným atrakcím na oblíbené cyklostezce, vedoucí z Dětřichova přes Heřmanice až do polské Bogatynie.

V okolí najdete i množství značených turistických tras, které Vás dovedou do všech směrů. Můžete tak poznat Jizerské hory křížem krážem. Doporučujeme i návštěvu krajského města Liberce, určitě nebudete litovat. Liberec nabízí zábavu pro všechny věkové kategorie, v každém ročním období. Oblíbenými turistickými cíli jsou např. vědecko-zábavní centrum iQLANDIA, nejstarší zoologická zahrada v České republice Zoo Liberec nebo nad městem se tyčící rozhledna Ještěd.

I v případě, že budete hledat ubytování blízko Heřmanické rozhledny, je Liberec správná volba. Jizerské hory jsou však oblíbenou turistickou destinací a tomu je přizpůsobena i nabídka ubytování. Romantické chaty a chalupy, stylové roubenky nebo komfortní apartmány, ale i penziony a hotely jsou rozesety po celém kraji. Stačí si jen vybrat, naplánovat termín a vyrazit.

Typickými útvary mnoha českých skalních měst, která najdete třeba v Prachovských nebo Adršpašských skalách, jsou dlouhé a úzké chodby, které byly vytvořeny působením povětrnostních vlivů a částečně i zvýšeným turistickým zájmem. Od svých objevitelů se jim dostalo různých pojmenování. Jedním z nejtypičtějších názvů je asi Myší díra, kterou najdete v přírodní rezervaci Hruboskalsko - nejrozsáhlejším skalním městě Českého ráje.

Myší díra je opravdu velmi úzká skalní rozsedlina, dlouhá 65 m. I když menším turistům nebude její zdolání způsobovat žádné potíže, ti větší z Vás si musí dát velký pozor. A máme pro Vás i jednu radu. Pokud trpíte klaustrofobií, procházku Myší dírou opravdu důkladně zvažte. Z výletu si totiž máte odvážet pěkné zážitky, na které budete dlouho vzpomínat. A ne se stresovat těsnou blízkostí skal a sníženou viditelností.

Ale když už se rozhodnete do Myší díry vyrazit, začněte na parkovišti u zámku Hrubá Skála. Pokud máte dostatek času, doporučujeme navštívit i tento zámek, který vznikl přestavbou z hradu v 14. století pány z Valdštejna. Stojí na vysoké skále a z hradní věže uvidíte i hrad Trosky. Krásných vyhlídek si užijete i z nedaleké Mariánské vyhlídky. V případě pěkného počasí dohlédnete nejen na Ještěd, ale i na téměř celé Trutnovsko.

Ze zámeckého parkoviště tedy poté můžete vyrazit po zelené značce směrem do Zámecké rokle. Právě součástí této trasy je atraktivní Myší díra. Cestu zvládnou i rodiny s dětmi. Není dlouhá a ani nijak zvlášť náročná. A zdatnější turisté potom pokračují dalšími turistickými trasami, kterými je celý Český ráj protkaný. K výše uvedeným oblíbeným turistickým cílům tedy můžete přidat další.

Za návštěvu stojí i hrad Valdštejn, který  je nejstarším hradem Českého ráje. V roce 1260 ho založil Jaroslav z Hruštice z rodu Markvarticů, kteří byli předkové pánů z Valdštejna. Ihned za Myší dírou se zelená trasa spojuje s modrou, po které můžete dojít do Dračích skal a také do Lázní Sedmihorky, což je startovní a zároveň cílová stanice Naučné stezky Hruboskalsko. Lázně Sedmihorky dostali svůj název podle pramene Sedmihorka, objeveného už v roce 1702. Lidé se tu léčili pomocí studené vody, cvičením, dietami i pohybem na čerstvém vzduchu. Lázně navštívila i řada známých osobností např. Jan Neruda nebo Eliška Krásnohorská.

Pokud se rozhodnete strávit svoji dovolenou právě v Hruboskalsku, začněte výběrem ubytování. Např. ubytování blízko Myší díry bude pro Vás dobrým výchozím bodem. V této oblasti se natáčela řada českých filmů a pohádek a tak jsou místní ubytovatelé na svoje zákazníky pořádně připraveni. Nejbližší obcí je Hrubá Skála, která Vám nabídne útulné chaty i penziony. A nebo zajeďte trošku dále. Kvalitní ubytování seženete i v obci Vyskeř, v Turnově nebo v Troskovicích.
 

Vylovíte v paměti ze základní školy, kde pramení řeka Labe? Samozřejmě, že v Krkonoších, konkrétněji na Labské louce na česko-polské hranici. Katastrálně patří pod Špindlerův Mlýn v okrese Trutnov, tedy Královéhradecký kraj. Oficiálně se Labská louka stala českým územím v roce 1684, kdy ji symbolicky vysvětil královéhradecký biskup. Od roku 1968 můžete u pramene Labe vidět erby měst, kterými protéká.

Labe je největší českou řekou. Svou délkou na českém území ho sice překonává Vltava, ovšem celková délka Labe až po ústí do Severního moře je téměř 1200 kilometrů. Pramen Labe patří mezi turisty vyhledávaná místa, ovšem k tomu skutečnému prameni se nikdo nedostane, je totiž nepřístupný z důvodu ochrany přírody. O pár metrů dál je však pramen symbolický, ke kterému se dostanete bez problémů.

Labe pramení v nadmořské výšce 1 387 m n. m., proto se sem vyplatí přijít za pěkného počasí, abyste si vychutnali krásné výhledy na Krkonoše. Kromě zmíněných erbů měst tu najdete turistický rozcestník, sochu Alegorie vody, lavičky pro odpočinek po náročné cestě a dvě pamětní desky věnované Janu Bucharovi, což byl zdejší učitel a propagátor turistiky v Krkonoších. Na jeho počest je pojmenována i cesta, kterou se k prameni Labe dostanete z Jilemnice. Samotný pramen má podobu kruhové kamenné studny, do níž přitéká a z níž odtéká voda.

Cest k prameni Labe je hned několik. Z Rokytnice nad Jizerou se autobusem dostanete přes Horní Mísečky až k Vrbatově boudě, odkud je to k prameni asi 3 km. Cestou uvidíte Pančavský vodopád s vyhlídkou a minete také Labskou boudu. Závěr této trasy vede po štěrkové cestě a není náročná ani svou délkou, ani terénem. Delší a náročnější je cesta ze Špindlerova Mlýna, odkud se však můžete vyvézt lanovkou na Medvědín a odtud trasa měří jen 6 km. Nejdelší, ale také nejzajímavější je cesta z Jilemnice. Je to právě ona Bucharova cesta, pojmenovaná po panu učiteli, který touto cestou vodil do Krkonoš české turisty. Původně se jmenovala Cesta přes tři kopce a popud k její výstavbě dal právě Buchar. Trasa měří 30 km a vede přes Dolní Štěpanice, kde Jan Buchar 41 let učil. Původně vedla Bucharova cesta k Luční boudě, ale později byla její část přeložena právě k prameni Labe, zatímco původní úsek k Luční boudě je označován jako Stará Bucharova cesta.

Pokud se sem chystáte na dovolenou, určitě Vám přijde vhod ubytování v blízkosti pramene Labe. To můžete najít snadno například v apartmánech v Rokytnici nad Jizerou nebo v penzionech v Jilemnici, odkud se rovnou můžete vydat po Bucharově cestě. Pokud se chystáte přijet s větší skupinou, Krkonoše nabízejí množství chat a chalup, z nichž snadno vyberete na portálu MegaUbytko přesně takovou, která vyhovuje Vašim požadavkům.

A když se ubytujete, jistě budete chtít vyrazit poznávat okolí. Kromě lyžařských areálů Krkonoše nabízejí i další aktivní zábavu. Na jaře v době tání si nenechte ujít Mumlavský vodopád. V létě si malí i velcí mohou užít adrenalin na bobové dráze v Harrachově nebo v zábavně-sportovním Vertical Parku. A když největší vedra poleví, napojte se u pramene Labe na Cestu česko-polského přátelství, která Vás povede po hřebenech, z nichž zažijete ty nejkrásnější výhledy na českou i polskou stranu Krkonoš.

Pískovcové věže na česko-německé hranici

Krkavčí kameny je název pro impozantní skalní útvar, skupinu pískovcových skalních věží, které se nacházejí v malebných Lužických horách přímo na česko-saské hranici. Vrchol tohoto zalesněného návrší, nazývaný na české straně i Sokolík (menší věž), leží v nadmořské výšce přibližně 556 m n. m. a patří do katastru obce Dolní Světlá v okrese Česká Lípa. Díky své poloze u staré obchodní cesty jsou zmínky o těchto výrazných skalách známy již od 14. století.

Komplex tvoří dvě hlavní skalní věže, přičemž ta na německé straně byla původně nazývána Falkenstein (Sokol). Menší věž na české straně, Sokolík, má dva vrcholky, které lidé v minulosti přirovnávali ke dvěma hlavám nebo hlavě lva a koně. V současnosti jsou Krkavčí kameny oblíbeným cílem zejména pro horolezce, kteří zde najdou několik lezeckých cest různých obtížností. Původní upravené vyhlídky, které byly v minulosti součástí turistických staveb, dnes již zanikly, ale jejich pozůstatky jsou v lese stále viditelné.

Jak se tam dostanete

K samotným skalám nevede žádná silnice pro auta, dostupné jsou pouze pěšky. Nejčastějším výchozím bodem na české straně je obec Dolní Světlá, která patří pod obec Mařenice. Odtud vede k česko-saskému hraničnímu přechodu k saskému Jonsdorfu turistická trasa se zeleným pásovým značením Klubu českých turistů, která prochází kolem Krkavčích kamenů. Přístup je možný i z německé strany, z nedaleké obce Jonsdorf.

Co můžete v okolí objevovat

Oblast Lužických hor, ve které se Krkavčí kameny nacházejí, nabízí rozsáhlé možnosti turistiky. V okolí nevynechejte návštěvu malebné německé lázeňské obce Jonsdorf a její části, která je součástí Přírodního parku Žitavské hory. Jestliže vás zajímá geologie, v blízkosti můžete najít zříceninu hradu Oybin tyčící se nad stejnojmennou obcí, která se nachází jen kousek od českých hranic. Za návštěvu stojí také Expozice v dole Černá díra v blízkosti Jonsdorfu, která poskytuje pohled do hornické historie. Přehlédnout byste neměli ani skalní útvary, jako jsou Nonnenfelsen (Skalní jeptišky).

Pískovcové labyrinty a poustevny

Sloupské skalní město se nachází na jihovýchodním okraji obce Sloup v Čechách v okrese Česká Lípa, v oblasti Ralské pahorkatiny. Jde o rozsáhlý komplex pískovcových skal, kaňonů a roklí, které jsou protkané množstvím turistických cest, vyhlídek, skalních jeskyní a horolezeckých věží. Toto malebné území je známé svou romantickou atmosférou a tvoří prirodzený protipól ikonického Skalního hradu Sloup, jenž se vypíná na samostatné pískovcové skále na protější straně údolí. Skalní město i jeho okolí je bohaté na stopy po dřívějším osídlení a poustevnickém životě.

Jak se tam dostanete

Východiskovým bodem pro prozkoumání skalního města je obec Sloup v Čechách. Zde je možné zaparkovat u skalního hradu (placené parkoviště) nebo v blízkosti lesního divadla a začít procházku po vyznačených okruzích. Jedním z hlavních je Sloupský vyhlídkový okruh, značený zelenou barvou a dlouhý přibližně 4 až 5 km. Tento okruh vás zavede přes Lesní divadlo (přírodní amfiteátr obnovený v roce 2004) k vyhlídkám a zpět do obce. Na okruh navazují i kratší stezky k jednotlivým atrakcím, celá oblast je volně přístupná a dobře značená.

Co můžete v okolí objevovat

Kromě skalních útvarů samotného města stojí za návštěvu řada konkrétních míst. Jednoznačně největší atrakcí je Skalní hrad Sloup, ve kterém si prohlédnete do skály vytesané místnosti a kaple. Vyhledávaným cílem je také Samuelova jeskyně, skalní poustevna vytesaná Samuelem Görnerem v 18. století. Z vyhlídek v skalním městě nevynechejte Hraběnčinu vyhlídku, odkud je pěkný pohled na místní zámek, nebo Hradní vyhlídku s nejlepším výhledem na skalní hrad. Milovníci podzemí by se měli vydat do Velké a Malé cikánské jeskyně, které se nacházejí v nedalekém Cikánském dole a jsou volně přístupné. Nad obcí stojí také rozhledna Na Stráži, která byla postavena na místě bývalého vysílače.

Zaniklý, ale nezapomenutý skalní hrad Sloup

Sloup - je název zaniklého skalního hradu na okraji obce Sloup v Čechách, ležící v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji. Toto místo bylo osídleno již v pravěku, o čemž svědčí archeologické nálezy z hradních prostorů. Byla zde nalezena např. keramika z eneolitu. Předpokládá se, že na místě dnešního skalního hradu stávalo hradiště.

Skalní hrad Sloup byl postaven pravděpodobně na začátku 14. století. Prvním historicky doloženým majitelem byl Čeněk z Lipé, následně hrad koupili jeho příbuzní Berkové z Dubé. Po skončení husitských válek se stal Sloup útočištěm loupeživého rytíře Mikeše Pacíře ze Smojna, který odtud podnikal svoje loupeživé výpravy do Lužice. V roce 1444 se lužická vojska pokusila o odvetu a dobytí hradu. Tehdy se to však nepodařilo a proto o rok později hrad obléhali znovu, obránce nechali vyhladovět a nakonec celý hrad vypálili. Stáhli se až po tom, co Mikeš slíbil, že hrad již neobnoví.

Když však vojska odešla, Mikeš nedbal a do tří let hrad i svoje loupeživé výpravy obnovil. Později v roce 1455 ho předal svým synům. Ke konci 15. století jej koupili zpět Berkové z Dubé. Následující třicetiletá válka se však hradu stala osudnou. V roce 1639 byl zničen švédskými vojsky a už nikdy nebyl řádně obnoven.

Skalní hrad sloup byl domovem poustevníků

V roce 1679 koupil celé panství i se skalou a pozůstatky hradu hrabě Ferdinand Hroznata z Kokořova a věnoval ho poustevníkům. Vystřídalo se jich tady postupně šest. Od stavitele Konstantina, který se podílel na návrhu přestavby, přes malíře Václava Rincholína, který je autorem slunečních hodin, nacházejících se na skále až po Václava, který tu působil v době smrti Ferdinanda Hroznaty.

Interiérové zařízení kaple bylo přeneseno do nového kostela v obci a novými vlastníky se stali postupně Štěpán Vilém Oldřich a po něm Filip Josef Kinský. V roce 1785 byla místní poustevna oficiálním úředním výnosem Josefa II. zrušena a hrabě Kinský nechal místo upravit na výletní sídlo pro své hosty. Vybudován byl i malý parčík. Rod Kinských zde působila až do smrti Augusta Františka Kinského v roce 1940. Následně poustevnu i obec převzal Vilém Emanuel Preysing. Po II. světové válce byl majetek zkonfiskován a hrad zůstal opuštěný. V roce 1953 byly barokní pozůstatky hrady vyhlášené za kulturní památku ČR.

Ze skalního hradu Sloup zůstal zachovaný přístup a několik místností např. hladomorna. Stále tu můžete vidět poustevnické cely, křížovou chodbu, podzemní kapli z roku 1693 i 3 uměle vytvořené jeskyně. Z horní části hradu se Vám naskytne nádherný výhled na Sloup, Janov, Nový Bor i Lužické hory.

Vyrazit sem můžete pěšky modrou nebo červenou turistickou trasou od České Lípy nebo od Cvikova. Nejbližší autobusovou zastávka je ve městě Nový Bor. Okolo hradu vede i značená cyklotrasa. Vstup do skalního hradu Sloup je zpoplatněn a je možné ho navštívit od dubna do října, případně po dohodě se správcem i mimo tuto dobu.

Skalní hrad Sloup je přitažlivý pro filmaře i turisty

Romantická atmosféra hradu láká na toto místo i filmaře. Prostory skalního hradu Sloup jste tak mohli vidět například v pohádce S čerty nejsou žerty. Dvouramenné barokní schodiště se během natáčení proměnilo v schody do pekla. Během prázdnin se tu během sobotních večerů konají tradiční Koncerty při svíčkách.

Ze skalního hradu Sloup můžete vyrazit na další přírodní zajímavosti např. do místních jeskyní. Najdete jich tu hned několik. A pak se vydejte třeba do města. Například taková Česká Lípa Vám nabízí zříceninu hradu Lipý, veřejné akvárium i archeologické muzeum Šatlava.

Pokud se na dovolenou na Českolipsko vydáte, jistě si budete hledat vhodné ubytovací zařízení. Ubytování u skalního hradu Sloup nebo v některém z blízkých měst si snadno zajistíte pomocí portálu MegaUbytko. Navštivte například oblíbenou sekcie chaty a chalupy v Severních Čechách. Lákají Vás spíše hotely a penziony na Českolipsku? K dispozici jsou i apartmány ve Sloupu v Čechách a okolí. Z naší nabídky si určitě vyberete. Přejeme příjemný pobyt!

Romantická zřícenina nad Máchovým krajem

Skalní hrad Jestřebí je malebná zřícenina tyčící se na dominantním pískovcovém skalním suku nad stejnojmennou obcí v Libereckém kraji, v srdci Máchova kraje. Jeho založení je datováno do druhé poloviny 13. století pány z Dubé. V průběhu staletí hrad několikrát změnil majitele, byl dobyt husity a již v polovině 16. století je uváděn jako pustý. Dnešní stav je pouhým torzem původní stavby, které bylo silně poznamenáno těžbou pískovce v 18. století a pokračující erozí skály, včetně sesuvů, ke kterým došlo i v 21. století. Nejpozoruhodnějším dochovaným prvkem je v pískovci vytesaná prostora s relikty šlapacího kola rumpálu, který sloužil k vytahování vody ze studny, a novogotické schodiště vestavěné do bývalé studny.

Jak se tam dostanete

Zřícenina hradu Jestřebí se nachází asi 9 km jihovýchodně od České Lípy a 6 km severozápadně od Doks. Je dobře viditelná a přístupná z hlavní silnice mezi Českou Lípou a Doksy. Pro pěší turisty vede k hradu červeně značená turistická trasa, která hrad obchází a prochází obcí. Nejbližší vlaková zastávka je Provodín (cca 2 km). V obci Jestřebí, nedaleko podhradí, je k dispozici dostatek parkovacích míst. Vstup na hrad je volný a na horní plošinu, nabízející nádherný výhled, vede celkem 77 schodů.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí hradu Jestřebí je součástí CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a nabízí řadu dalších atraktivních míst. Z horní plošiny se naskytne výhled například na výrazný hrad Bezděz. Nedaleko se nachází známé Máchovo jezero a s ním spojené rekreační oblasti jako Staré Splavy a Doksy. Můžete se vydat po naučné stezce do Obory Židlov, nebo navštívit Braniborskou jeskyni u Starých Splavů. Dále se nabízí zřícenina Vodního hradu Lipý v České Lípě, zřícenina hradu Svojkov, nebo se vydat k nedaleké Ptačí pozorovatelně u Novozámeckého rybníka u Zahrádek, který je národní přírodní rezervací a hostí přes 220 druhů ptáků.

Pískovcové krásy Kokořínska

Přírodní památka Martinské stěny je výrazná skupina pískovcových skalních útvarů, která se nachází v severní části Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, jižně od obce Stvolínky. Ačkoliv název evokuje spojení s Broumovskými stěnami, tyto Martinské stěny jsou součástí Ralské pahorkatiny a spadají pod katastrální území Dřevčice, náležející k městu Dubá. Skály dosahují nadmořské výšky 390 až 420 metrů a byly vyhlášeny přírodní památkou v roce 2002 k ochraně geomorfologických tvarů, především celistvé skalní stěny, na níž jsou vyvinuty menší útvary, zejména výrazné škrapy. Chráněny jsou také vzácné druhy bezobratlých, jako je pavouk slíďák (Alopecosa fabrilis) a sklípkánek hnědý (Atypus affinis), kteří žijí na okolních vřesovištích a lišejnících.

Jak se tam dostat

Martinské stěny jsou dobře dostupné po turistických stezkách, které vedou severní částí CHKO Kokořínsko. Ke skalám se dostanete nejsnadněji po červené turistické značce, která prochází po horní hraně skalní stěny a táhne se celou touto oblastí. Přístup je možný i z obce Pavličky, odkud vede nejprve společná modrá a žlutá značka do Čapského dolu a následně stoupáním po žluté k Martinské stěně. Nejbližší vlaková zastávka na trati Česká Lípa – Lovosice je v přibližně 8 kilometrů vzdálených Blíževedlech. Z vesnice Dřevčice vede k památce místní komunikace, auto je možné odstavit také u obce Pavličky přímo u rozcestí.

Co můžete v okolí objevovat

Oblast Kokořínska, kde se Martinské stěny nacházejí, je součástí evropsky významné lokality Roverské skály, která nabízí rozsáhlé možnosti turistiky. V blízkosti se nachází další chráněná maloplošná území a výrazné geologické body. Navštívit můžete přírodní památku Husa, kde se nachází skalní útvar připomínající husu a také památník Járovi Cimrmanovi. Další zajímavostí je přírodní rezervace Vlhošť, která zahrnuje stejnojmenný vrchol a Malý Vlhošť se zajímavým skalním průchodem. V okolí se nachází i rozsáhlé polojeskyně jako Tisícový kámen a Krápník. Milovníci historie mohou prozkoumat zříceniny hradů jako Čap (skalní hrad), Chudý hrádek nebo Ronov, které jsou vzdálené jen několik kilometrů.

Ochrana teplomilných společenstev a hadcových hornin u řeky Jihlavy

Přírodní památka Stříbrný vrch se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Brno-venkov, v katastru obce Němčice a města Ivančice, na strmém svahu nad meandrem řeky Jihlavy. Území je vyhlášeno k ochraně mimořádně vzácných xerotermních (teplomilných) společenstev a skalní stepi, které se vyvinuly na geologicky unikátním podloží, jež tvoří převážně hadcové horniny (serpentinit). Hadce jsou horniny s vysokým obsahem těžkých kovů a nízkým obsahem vápníku, což podmiňuje růst specifické a velmi vzácné hadcové flóry. Roste zde například kostřava tuhá (Festuca pallens) a další suchomilné trávy a byliny. Lokalita je také důležitá pro výskyt chráněných druhů plazů a hmyzu. Samotný název Stříbrný vrch je pravděpodobně odvozen od předpokládaného historického naleziště stříbrné rudy v této oblasti.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je obec Němčice nebo Ivančice. Autem je možné parkovat na okraji obce Němčice. K památce vede zelená turistická značka, která prochází hřebenem Stříbrného vrchu a nabízí výhledy na meandr řeky Jihlavy. Trasa je středně náročná, vede strmým lesním terénem.

Co můžete v okolí objevovat

V blízkém městě Ivančice můžete navštívit památník Alfonse Muchy a historické centrum. Necelých 5 km jižně se nachází přírodní památka Budkovické slepence, která chrání permské slepence. V širším okolí se nachází i hrad Špilberk v Brně.