Kam na výlet Stožec

Medvědí stezka – nejstarší naučná stezka na Šumavě

Na území Národního parku Šumava, mezi Černým Křížem a Ovesnou, se nachází Medvědí stezka, nejstarší naučná stezka na Šumavě. Byla vyznačena už v roce 1967 a své jméno získala podle posledního šumavského medvěda, který byl v těchto místech uloven roku 1856. Stezka Vás provede malebnou přírodou, skalními útvary a připomene historii této oblasti.

Co Vám stezka nabízí – od přírody po historii

• Trasu dlouhou přibližně 14 km s 16 zastaveními a informačními tabulemi
• Unikátní přírodní útvary – Medvědí kámen, Perníkovou chaloupku či skalní převisy
• Památník posledního šumavského medvěda
• Možnost spatřit rašeliniště, horské lesy a potoky v chráněné přírodě
• Procházku, která spojuje turistický zážitek s poznáním přírodních krás

Pro koho je stezka určená

• Pro milovníky přírody, turistiky a šumavských legend
• Pro rodiny s dětmi, které zaujmou skalní útvary i příběh o posledním medvědovi
• Pro turisty a cestovatele hledající nenáročnou, ale pestrou trasu v přírodě
• Pro školy a skupiny, které chtějí spojit výlet s poznáváním ekologie a historie

Jak se sem dostanete a co můžete v okolí objevovat

Medvědí stezka spojuje železniční zastávky Černý Kříž a Ovesná na trati mezi Volary a Novou Pecí. Díky tomu je snadno dostupná vlakem, který je ideálním dopravním prostředkem na Šumavě. Autem lze zaparkovat v Černém Kříži nebo u Ovesné. V okolí můžete navštívit Schwarzenberský plavební kanál, Plešné jezero nebo se vydat na výlety do nitra Šumavy.

Medvědí stezka – místo, kde ožívá příběh Šumavy

Medvědí stezka nabízí jedinečné spojení přírody, historie a legend. Objevte naučnou trasu, která Vás provede srdcem šumavské divočiny a zanechá nezapomenutelný zážitek.

Ski areál České Žleby je skvělým místem pro všechny rodiny s dětmi a začínající lyžaře. V nádherné přírodě Šumavského národního parku nedaleko města Volary tu jistě strávíte skvělou zimní dovolenou.

V lyžařském středisku České Žleby si můžete vybrat ze sedmi sjezdovek různých obtížností s převýšením od 50 do 70 metrů. Sjezdovky pro veřejnost tu měří mezi 300 a 600 metrů a jejich obtížnost je označena žlutou, modrou a červenou barvou. Červené sjezdovky jsou Slalomová, Snowpark se sedmi překážkami a Snowcross. Modré pak jsou nejdelší 600metrová Turistická, dále Žlebská a 200metrová Školní. Sjezdovka v dětském parku pro nejmenší lyžaře pak měří 30 metrů. Plynulost sjíždění zajišťují dva vleky s kapacitou přibližně 650 osob za hodinu.

Kdybyste měli pochybnosti o sněhových podmínkách, nemusíte se bát, sjezdovky jsou uměle zasněžovány a také můžete jejich stav sledovat pomocí webových kamer. Nic Vám tedy nebrání vyrazit s celou rodinou do Ski areálu České Žleby. Samozřejmostí je tu i půjčovna lyžařského vybavení, takže nemusíte začínajícím lyžařům hned kupovat kompletní výbavu. Pokud Vaše lyže dlouho ležely někde ve sklepě, nezoufejte a využijte zdejší servis, kde Vám je dají do pořádku a připraví na novou lyžařskou sezónu. Takže děti můžete zapsat do lyžařské školy a Vy se vydejte na svah.

Potěšíme také milovníky běžeckého lyžování, protože přímo v areálu Ski České Žleby máte ideální místo nástupu na běžecké tratě všemi směry. Můžete se vydat směrem na Lenoru, Volary, Stožec, Strážný i k hraničnímu přechodu s Německem. Navíc parkování autem máte zajištěno přímo u vleku zdarma, takže stačí přijet a klidně na celý den vyrazit.

Po celém dni lyžování se Vám určitě bude hodit taky dobré ubytování u Ski areálu České Žleby. Jednou z možností jsou apartmány Volary, ale úplně nejblíž to budete mít ze Stožce, kde se můžete ubytovat jak v apartmánech, tak také v hotelech. Představujete-li si dobrou lyžovačku hlavně s dalšími přáteli či rodinou, pak bude pro Vás skvělá chalupa v Lenoře nebo v Horních Vltavicích. A pokud máte rádi kompromis mezi cenou, službami a soukromím, pak budete spokojeni v penzionech ve Strážném.

Ať už se ubytujete kdekoliv v okolí, určitě nebudete chtít celé dny trávit jen na svahu. V čase odpočinku můžete zavítat třeba na zámek Vimperk nebo do Muzea Vimperska, abyste se dozvěděli také něco o místě, kam jste se vypravili. Zdatní turisté se mohou vypravit na zříceninu hradu Kunžvart nebo na Třístoličník, což je turisticky atraktivní vrchol na hranici s Německem, podle bájí tu jsou trůny tří králů – českého, rakouského a bavorského. A když si dáte pořádně do těla, je pochopitelné, že si zasloužíte i nějaký ten relax. K tomu jistě dobře poslouží plavecký bazén ve Volarech, kde můžete protáhnout unavené a ztuhlé svaly, abyste mohli další den vyrazit znovu na svah Ski areálu České Žleby.

Klenot Vltavského luhu

Soumarské rašeliniště je rozsáhlý a cenný rašelinný ekosystém nacházející se v Národním parku Šumava, v údolí řeky Teplá Vltava, přibližně 5 km západně od Volar. Rozkládá se v nadmořské výšce kolem 740 m n. m. a má rozlohu přibližně 85 hektarů. Oblast je součástí tzv. Vltavského luhu a je jedním z nejlépe přístupných rašelinišť na Šumavě. Název lokality souvisí s historickou Zlatou stezkou, po níž ve středověku přecházeli soumaři s náklady soli. Rašeliniště se vyvíjelo již od konce doby ledové, ovšem v 70. letech 20. století bylo silně narušeno průmyslovou těžbou rašeliny, která zde probíhala až do roku 2000. Následně byla zahájena rozsáhlá revitalizace s cílem obnovit přirozené vodní poměry a rašelinný porost.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem pro návštěvu rašeliniště je oblast Soumarský most, kde se nachází vlaková zastávka, vodácké tábořiště a parkoviště. Z tohoto místa začíná Naučná stezka Soumarské rašeliniště, která je dlouhá přibližně 1,5 km. Stezka je zpřístupněna po dřevěném povalovém chodníku, jenž prochází vlhkým terénem. Chodník je vhodný i pro kočárky a končí u vybudované dřevěné vyhlídkové věže, která je ovšem v současné době (jaro 2025) z důvodu špatného technického stavu uzavřena a čeká na rekonstrukci nebo nahrazení. Z důvodu ochrany silně ohroženého tetřívka obecného je celá trasa uzavřena od listopadu do května, přístupná je pouze od června do konce října.

Co můžete v okolí objevovat

V těsné blízkosti Soumarského mostu a rašeliniště se nachází několik obnovených bunkrů lehkého opevnění vzor 37 (tzv. "řopík") z období první republiky, které tvoří malé muzeum lehkého opevnění. Turisticky atraktivní je i splouvání Teplé Vltavy, které začíná v nedaleké Lenoře a prochází regulovaným úsekem kolem rašeliniště, kde je nutná registrace a dodržování Návštěvního řádu NP Šumava. Z tábořiště vede zelená turistická značka směrem do Volar, která kopíruje tok řeky. Můžete navštívit také historickou sklářskou obec Lenora s krytým dřevěným mostem a sklářským muzeem.

Pro břehy řeky Vltavy v údolí Vltavský luh jsou typická rašeliniště. Jedno takové najdete i 5 kilometrů západně od Volar v Jihočeském kraji v okrese Prachatice. Krátká naučná stezka Vás dovede až k nevelké rozhledně Soumarské rašeliniště, odkud budete mít pěkný výhled nejen na většinu rašeliniště, ale i na části Národního parku Šumava, na jehož území se nachází.

Vyhlídková věž Soumarské rašeliniště byla poprvé otevřena pro veřejnost v květnu 2012. Jedná se o dvoupatrovou dřevěnou krytou rozhlednu s celkovou výškou 9,2 metru. Výstup na ni není příliš náročný, na vyhlídkovou plošinu ve výšce 6,2 metru vede pouhých 31 schodů, takže ji hravě zvládnou i mladší děti. Rozhledna je volně přístupná pouze od června do října, jelikož se tu vyskytuje silně ohrožený tetřívek obecný. V letním období Vám však poskytne rozhled na všechny světové strany, takže uvidíte Boubín, Stožec nebo Želnavskou pahorkatinu.

Rozhledna je součástí a zároveň cílovým bodem naučné stezky, která měří 1,5 km a částečně vede po povalových chodnících. Na cestě Vás čeká 7 zastavení, díky nimž se dozvíte zajímavosti o zdejší fauně, floře i o revitalizaci Soumarského rašeliniště, kde probíhala od konce 19. století až do roku 1998 těžba rašeliny. Začátek cesty je u vodáckého tábořiště Soumarský most, kam se dostanete pohodlně autem i vlakem ze svého ubytování. Zde si můžete také prohlédnout jeden z obnovených předválečných bunkrů lehkého opevnění. Dostanete se sem také na jízdním kole, ovšem vstup na naučnou stezku je na kolech zakázán.

Ptáte se, kde budete mít nejlepší ubytování blízko rozhledny Soumarské rašeliniště? Město Volary, v jehož katastru se rozhledna nachází, nabízí návštěvníkům ubytování jak v penzionech, tak také v apartmánech. Pokud máte rádi jistý standard služeb, doporučujeme rezervovat si ubytování v hotelu ve Stožci. Větším skupinám budou vyhovovat chalupy v Lenoře nebo v Nové Peci. Dalšími možnostmi v blízkém okolí jsou také obce Strážný nebo Horní Vltavice. Pokud Vám nevadí čtvrthodinka cesty, prakticky všechny typy ubytování Vám nabídne okresní město Prachatice.

Právě v Prachaticích můžete začít s poznáváním dalších zajímavých míst. Dětem se bude líbit v Muzeu české loutky a cirkusu, především maminky a babičky pak mohou obdivovat výrobky v Muzeu krajky. A neměli byste vynechat ani Husův dům, kde si můžete oprášit vědomosti ze základní školy. Ale protože dovolená není jen o poznání, ale také o zábavě, doporučujeme Vám také návštěvu lanového parku Libín, kde si užijete pořádné dobrodružství. Komu ke štěstí stačí klid a romantická procházka, ten by měl zajít k Boubínskému jezírku nebo k Jelenímu jezírku. Vlastně celá přírodní rezervace Boubínský prales je zajímavá a nabízí vlastní tipy na výlet. Pokud by se Vám však z ubytování ve Volarech, které jsou rozhledně Soumarské rašeliniště nejblíže, nikam daleko nechtělo, můžete využít místní plavecký bazén.

Malebné horské jezírko s dřevěným přístřeškem v srdci Šumavy

Jelení jezírko je malé uměle vytvořené jezírko, které se nachází v tiché a odlehlé oblasti v Národním parku Šumava nedaleko obce Kvilda v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Jezírko bylo původně vytvořeno jako retenční nádrž pro plavení dřeva. Dnes je známé díky dřevěnému přístřešku v severském stylu, který slouží jako odpočinkové místo pro turisty a cyklisty. Lokalita je ideální pro nenáročné procházky a cyklistiku po šumavských lesích.

Přístup

K jezírku nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky nebo na kole. Doporučuje se parkovat na placeném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází v centru obce Kvilda u informačního centra (dostupná ze silnice číslo 169). Odtud je to k jezírku nenáročná procházka nebo jízda na kole v délce asi dva kilometry po červené turistické značce vedoucí směrem na Jelenov. Nejbližší železniční stanice Vimperk je vzdálena necelých dvacet kilometrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Národní park Šumava s dominantním pramenem řeky Vltava a Hrad Kašperk. Necelých dvacet kilometrů jižně leží historické město Vimperk s dominantním Zámkem Vimperk a Jezero Laka. Vyplatí se navštívit i Rozhlednu Poledník a Naučnou stezku Vydra.

Krytý městský vodní areál v prostředí Šumavy určený pro kondiční pohyb a rekreaci.

Městský plavecký areál se nachází ve městě Volary v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Toto kryté sportoviště s dlouhou tradicí slouží jako důležitý bod pro vodní rekreaci obyvatel šumavského regionu. Charakter místa je definován jeho zaměřením na kondiční plavání a základní výuku plavání. Pro každého z Vás představuje areál funkční prostor pro udržení fyzické kondice. Objekt patří k tradičním městským zařízením a je pravidelně využíván místními obyvateli i turisty.

Co tu najdete?

Dominantou areálu je hlavní plavecký bazén o délce pětadvacet metrů, který je rozdělen na plavecké dráhy a prostor pro volné plavání. Pro nejmenší návštěvníky je k dispozici menší dětský bazén s teplejší vodou. Součástí haly je prostor určený k odpočinku po plavání. Zázemí tvoří tradiční šatny, sprchy a sociální zařízení splňující základní standardy městského sportoviště. V prostorách se nachází také bufet s občerstvením, který poskytuje základní sortiment nápojů. Architektura objektu je účelová a plně přizpůsobená potřebám kryté plovárny bez nadbytečných komerčních prvků.

Pro koho je místo vhodné?

Zařízení je primárně určeno pro kondiční plavce a sportovce hledající prostor pro pravidelný trénink. Díky přítomnosti dětského bazénu je lokalita vhodná také pro rodiny s dětmi, které hledají aktivní program na Šumavě během nepříznivého počasí. Místo často navštěvují senioři a turisté hledající odpočinek po horských túrách. Pro každého z Vás, kdo hledá cenově dostupnou alternativu pro plavání přímo ve městě, nabízí tento bazén vyhovující podmínky. Areál slouží také k plaveckému výcviku žáků a tréninkům místních sportovních oddílů.

Co můžete navštívit v okolí?

Přímo ve Volarech se nachází Muzeum Volary, které přibližuje historii tradičních srubových domů alpského typu. Přibližně 7 kilometrů odtud leží obec Stožec se známou informační kanceláří národního parku a trasami pro pěší i cyklisty. V dosahu 15 kilometrů můžete navštívit pralesní rezervaci Boubín s naučnou stezkou a vyhlídkovou věží. Pro milovníky přírody je dostupná také unikátní lokalita Mrtvý luh, která se nachází na soutoku Teplé a Studené Vltavy. Dalším zajímavým cílem je historické město Prachatice se zachovaným městským opevněním, vzdálené zhruba 20 kilometrů.

Bájné trůny tří králů na Šumavě

Třístoličník (německy Dreisesselberg) je významný a hojně navštěvovaný vrchol v jižní části Šumavy s nadmořskou výškou 1333 metrů (hlavní vrchol Hochstein). Přestože samotný nejvyšší bod masivu leží na německé straně (v Bavorském lese), výrazně zasahuje k česko-německé hranici, kde je nejvyšší český bod ve výšce 1302 m n. m. Hora je známá svými bizarními žulovými skalními útvary, které zvětrávání vymodelovalo do podoby skalních věžiček. Podle staré pověsti sedávali na třech těchto skalních stolicích (křeslech) panovníci Čech, Bavorska a Rakouska a radili se o průběhu hraníc, což dalo hoře její jméno. Z vyhlídkového místa, které je na německé straně, se nabízí za dobré viditelnosti úchvatný panoramatický výhled na Bavorsko, českou Šumavu a v dálce i na Alpy, včetně Grossglockneru.

Jak se tam dostanete

Na Třístoličník vede několik turistických tras. Jednou z nejoblíbenějších a nejnáročnějších je pěší cesta po červeně značené hřebenové trase (E10) z Nového Údolí (přibližně 7 km jedním směrem), kam se dá dojet i vlakem. Tato trasa vede po náročném kamenitém terénu. Nejsnazší přístup je z německé strany, kde se nachází parkoviště Dreisessel jen asi 500 metrů od vrcholu. Na české straně je parkování možné například v Novém Údolí nebo ve Stožci.

Co můžete v okolí objevovat

Z vrcholu Třístoličníku se můžete vydat na hřebenovou túru po červené turistické značce, která vás dovede k dalším významným místům Šumavy. Asi 3 km jihovýchodně od Třístoličníku leží Trojmezí (1325 m n. m.), což je sedlo, kde se stýkají hranice České republiky, Německa a Rakouska. Místo je označeno trojbokým žulovým sloupem. Dále po hřebeni dojdete až na nejvyšší horu české části Šumavy, Plechý (1378 m n. m.), pod jehož svahem se rozprostírá krásné Plešné jezero. Nedaleko od Třístoličníku se nachází také památník staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu, Josefu Rosenauerovi, v jehož blízkosti kanál začíná. Zde se také nachází bývalá myslivna Rosenberger Gut, ve které je dnes muzeum Adalberta Stiftera.

Na území Národního parku Šumava můžete najít několik zajímavých jezer. Jedním z nich je i Plešné jezero, které se dříve nazývalo také Plekenštejnské jezero nebo bylo známé i pod německým označením Plöckensteinsee. Toto ledovcové jezero leží v katastrálním území obce Nová Pec, v okresu Prachatice. Jeho nejvyšší hloubka je 18,3 m a objem zadržované vody okolo 617 000 m³. Nachází se v nadmořské výšce 1 090 m n. m.

Svoje pojmenování dostalo jezero podle hory Plechý, která je nejvyšší horou české části Šumavy. Voda odtéká z jezera Jezerním potokem a nedaleko Lipenské přehrady se vlévá do Vltavy. Jezero vzniklo z jednoho z jedenácti svahových ledovců, které se během čtvrtohor na Šumavě nacházely. Okraje Plešného jezera jsou lemovány vysokou morénovou hrází a na úpatí hory jsou zahloubeny do obnažených stěn ledovcového kotle. Výška jezerní stěny je až 260 m.

Podle historických záznamů byl prvním člověkem, které Plešné jezero prozkoumal, rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. Jezero bylo později využíváno k napájení Schwarzenberského plavebního kanálu. Josef Rosenauer, který byl stavitelem kanálu, důkladně zatěsnil morénu jezera a do hráze umístil výpustná stavidla. Díky tomu bylo možné vodu v kanále regulovat. Na hrázi se nachází i malá meteorologická stanice, která zkoumá a zaznamená jevy, zejména vodní srážky a větry, které mají vliv na výkyvy výšky hladiny jezera.

V roce 1999 provedla Správa Národního parku Šumava opravu hráze. Díky tomu se stalo jezero přístupnější a stabilnější. A postupně sem začalo přicházet i větší množství turistů. Na vrcholu severozápadní stěny stojí Stifterův památník, který připomíná známého šumavského básník Adalberta Stiftera. Z plošiny před pomníkem je nádherný výhled na plochu Plešného jezera. Od tohoto památníku vede zpět k jezeru Zážitková naučná stezka "Duch pralesa". A je tu ještě jedna pamětní deska. Ta je věnovaná Janu Nepomuku ze Schwarzenberku, který se zasloužil o stavbu Schwarzenberského plavebního kanálu.

A jak se s Plešnému jezeru dostanete? Můžete to vzít třeba na kole. Cyklostezka č. 1029 z obce Stožec Vás po 12 kilometrech dovede až k jezeru. Cesta vede částečně i podél Schwarzenberského plavebního kanálu a je opravdu co obdivovat. Nádherná příroda národního parku Vás jistě okouzlí. Poslední část trasy je o něco obtíženější, avšak cíl pak stojí za to. Při zpáteční cestě se u plavebního kanálu můžete z trasy odpojit na cyklostezku č. 1023 a okruhem přes osadu Jelení se dostat zpátky do Stožce.

Kromě Plešného jezera se na Šumavě nachází i další jezera, jako jsou např. Černé jezero, které je největším přírodním jezerem v České republice a nebo Čertovo jezero. Obě leží v blízkosti Železné Rudy, která je významným sportovním a turistickým centrem.

Už během minulého století bylo Plešné jezero oblíbeným cílem turistů, kteří šumavskou přírodu navštívili. Proto byla v roce 1911 u jezera postavena turistická základna - Lucemburská chata. Stala se majetkem Klubu českých turistů, avšak v roce 1948 ji zabrala Pohraniční stráž a upravila ji pro využívání pohraniční roty. Ta budovu v roce 1989 opustila a chata byla zbořena.

Ale nemusíte zoufat. Postupem času se i tato turisticky vyhlášená oblast začala přizpůsobovat masivnímu zájmu návštěvníků. Díky tomu je poměrně snadné, najít si vhodné ubytování blízko Plešného jezera. Když navštívíte naše stránky ubytování Prachaticko, případně i velmi oblíbenou kategorii ubytování Šumava, určitě si najdete i pro sebe útulné místo pro strávení příjemné dovolené.

Lyžování na Šumavě pro celou rodinu

Ski areál Strážný se nachází ve stejnojmenné obci Strážný v jihočeské části Šumavy, nedaleko hranic s Německem. Areál, označovaný i jako SKI areál Pod Kapličkou, je ideálním místem pro rodiny s dětmi, které hledají klidnější lyžování bez dlouhých front. Středisko leží v nadmořské výšce od 830 do 843 m n. m. a díky umělému zasněžování a strojové úpravě svahů nabízí dobré podmínky pro lyžování.

V areálu jsou k dispozici dvě hlavní sjezdovky: Pod Kapličkou a Vrátná Dolina. Obě jsou primárně modré obtížnosti a jsou vhodné pro začátečníky a mírně pokročilé lyžaře. V minulosti byla k dispozici i delší černá sjezdovka Kunžvart (560 m), která je však dlouhodobě mimo provoz nebo je přístupná jen za velmi dobrých sněhových podmínek a odděleně. K dispozici je lyžařská škola a půjčovna sportovního vybavení. Součástí areálu je i příjemné občerstvení v místní Roubence.

Jak se tam dostanete

Areál se nachází v centru městyse Strážný u hlavní silnice E49/I/4, která spojuje Strakonice a hraniční přechod do Německa. Přístup autem je velmi jednoduchý. Přímo u areálu a nástupního místa na běžecké tratě je k dispozici bezplatné parkoviště. Do Strážného se dá dostat i meziměstskou autobusovou dopravou, nejbližší autobusová zastávka se nachází v centru obce, odkud je to k areálu krátká pěší vzdálenost.

Co můžete v okolí objavovať

Okolí Strážného je součástí Národního parku Šumava a nabízí široké možnosti turistiky. Přímo přes Strážný prochází hlavní Šumavská magistrála, která spojuje Železnou Rudu a Zadní Zvonkovou a je napojena i na běžecké trasy v Rakousku. Pro pěší turisty je v blízkosti zajímavá Přírodní rezervace Hliniště, která chrání rašeliniště. V okolí jsou viditelné zbytky pohraničních opevnění z období první republiky. Nad městysem se nachází zřícenina hradu Kunžvart, ke které vede turistická trasa a odkud je pěkný výhled do okolí.

Romantická zřícenina gotického hradu v Plzeňském kraji, která je nejvýše položenou zříceninou na Šumavě.

Zřícenina hradu Kunžvart, nacházející se v Plzeňském kraji, je pozůstatkem gotického hradu, který byl postaven na vysokém skalním ostrohu pravděpodobně ve 13. století. Hrad Kunžvart byl strategickou stavbou chránící Zlatou stezku. Je známý jako nejvýše položená hradní zřícenina na Šumavě, nachází se v nadmořské výšce 1033 metrů. Hrad byl opuštěn již v 16. století a od té doby chátrá. Do dnešní doby se dochovaly zbytky hradních zdí, obytných budov a zejména výrazná část paláce. Lokalita je chráněna jako kulturní památka a poskytuje nádherný výhled na Šumavu a okolí.

Přístup

Zřícenina hradu Kunžvart se nachází nedaleko obce Strážný. Autem je přístup po silnici I/4. Parkování je možné na bezplatném parkovišti v obci Strážný. K hradu vede značená turistická stezka, výstup trvá asi 30 minut. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Strážný, náměstí, odkud je nutné pokračovat pěšky. Nejbližší železniční stanice Horní Vltavice (trať 194) je vzdálena asi 15 km. Samotná zřícenina je volně přístupná po celý rok.

Co stojí za poznání

V blízkosti zříceniny můžete navštívit Muzeum Šumavy ve Vimperku s expozicemi o přírodě a historii regionu. Navštívit můžete také Zámek Vimperk, rozsáhlý zámecký komplex nad městem. Zajímavá je i Hora Boubín s Boubínským pralesem, kde se nachází Rozhledna Boubín s kruhovým výhledem na Šumavu.

Schwarzenberský plavební kanál (starší název Schwarzenberský průplav) se nachází v blízkosti obce Nová Pec, je to šumavský vodní kanál, kterého úlohou bylo spojit jeden z přítoků Studené Vltavy s rakouskou řekou Große Mühl (přítok Dunaje), čímž došlo k propojení úmoří Černého a Severního moře. Kanál začíná na severním svahu vrchu Třístoličník (v nadmořské výšce 916 metrů) a jeho celkový spád je 255 m. Voda do kanálu řízeně proudí z Plešného jezera. V současnosti je kanál národní kulturní památkou, přičemž zrekonstruováno je přibližně 15 km z původní délky.

S prvním návrhem propojení dvou umoří přišel již římský císař a český král Karel IV. a v jeho době měly začít i první snahy o uskutečnění tohoto plánu, údajně byly nalezeny stopy po výkopech ze 16. století. Ten skutečný existující kanál, v celkové délce 44 km, přikázal vystavit kníže Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu a projekt vedl Josef Rosenauer. Dokončen byl až za vlády Josefa II. ze Schwarzenbergu. Cílem bylo přepravovat polena dřeva (o délce do 1 metru) z nepřístupných oblastí Šumavy v povodí Vltavy do císařského hlavního město Vídně. Kanálem, který byl v předválečné době chloubou schwarzenberských panství, se plavilo dříví téměř 170 let (1793 až 1962). Během „zlatých časů“ plavení dříví (1793–1892) bylo ze Šumavy do Vídně dopraveno téměř 8 milionů m3 palivového dřeva. Josef Rosenauer byl později jmenován čestným občanem Vídně, za zásluhy o zásobování města. Poslední dříví bylo na české straně splaveno v roce 1962.

V období komunismu kanál nebyl udržován a došlo k jeho zanešení a poničení na mnoha úsecích. Po pádu Železné opony se o zachování kanálu zasloužili lesníci a místní obyvatelé, při příležitosti 200. výročí začátku výstavby kanálu vzniklo tzv. Bratrstvo Schwarzenberského plavebního kanálu. Na konzervační práce navázali Lesy České republiky od roku 1995 a následně i studenti z České zemědělské univerzity v Praze. V současnosti je z původních 44 km zrekonstruováno přes 15 km. Nejdelší úsek (cca 11 km) se táhne od Jeleních Vrchů po odbočení Želnavského smyku, další úsek je mezi bavorskými hranicemi a Stockým (Ježovým) potokem (cca 1,8 km) a opravena je i část od hraničního potoka Ježová (Iglbach) po bývalou osadu Růžový Vrch (cca 2,5 km). Nejnovější rekonstrukce, o kterou se postarali Vojenské lesy a statky ČR ve spolupráci s Lesy ČR a rakouským partnerem, proběhla na Želnavském smyku a byla dokončena v srpnu 2021. Želnavský smyk byl vystavěn až v roce 1887 a spojoval původní kanál s Vltavou.

Turisté začali Schwarzenberský kanál navštěvovat v roce 1998, o rok později se konala první Slavnost Schwarzenberského kanálu. Každoroční událostí je také Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, které je spolufinancováno nejen českými, ale i rakouskými a evropskými nadacemi a společnostmi. Kanál má ne jedno, ale hned dvě muzea, v rodišti Josefa Rosenauera - obci Chvalšiny a v osadě Jelení Vrchy, kde je hranice starého a nového kanálu. Tok kanálu lemují pěší a cyklistické trasy, včetně naučné stezky Schwarzenberský plavební kanál, která začíná u parkoviště na Jeleních Vrších, má délku 9 km a je vhodná pro pěší, cyklisty, vozíčkáře a v zimě i pro běžkaře. V jednom úseku podél kanálu vede i Medvědí stezka, nejstarší naučná stezka na Šumavě.

Když už budete na dovolené na Šumavě, jistě si najdete čas poznat i něco víc. Pro rodiny s dětmi bude zážitkem Minizoo Černá v Pošumaví a malí ani velcí nebudou věřit vlastním očím v Pohádkové rezervaci. Sázkou na jistotu při pobytu na Šumavě je Lipenská přehrada, kde si v létě užijete koupání a vodní sporty a v zimě si zde můžete třeba zabruslit na zamrzlé hladině.

Hledání ubytování poblíž Schwarzenberského kanálu zvládnete jednoduše. Zkuste se podívat například po apartmánech a penzionech v Nové Peci. Ideální pobyt si možná užijete v Horní Plané, kde na Vás čekají chaty v přírodě i moderní apartmány. Stožec má rovněž pestrou nabídku, včetně hotelů a apartmánů. I Černá v Pošumaví Vás překvapí svými ubytovacími kapacitami, stejně jako Frymburk. Pokud by Vaše vysněná dovolená měla být zasazená do nádherné přírody, tak Šumava je to pravé pro Vás, neváhejte a začněte plánovat svůj pobyt u Schwarzenberského kanálu.

Ideální lyžování pro rodiny na Šumavě

Lyžařský areál Horní Vltavice, známý také pod názvem „Nad Kovárnou“, se nachází na okraji obce Horní Vltavice v jižní části Šumavy. Středisko je strategicky umístěno v blízkosti hlavní silnice I/4 (Strakonice – Strážný), je považováno za ideální místo pro rodiny s dětmi, začátečníky a školní lyžařské kurzy. Nabízí komfortní a bezpečné prostředí pro zimní sporty.

Areál se rozkládá na severním svahu nad údolím Teplé Vltavy v nadmořské výšce od 810 m n. m. do 900 m n. m. (převýšení 90 metrů). Lyžařům jsou k dispozici celkem tři sjezdovky s lehkým až středním profilem obtížnosti, jejichž celková délka je přibližně 700 metrů. Hlavní sjezdovka „Nad Kovárnou“ je červená o délce 450 metrů. Pro děti a začátečníky jsou určeny dvě modré sjezdovky o délce 150 a 100 metrů, s mírným sklonem. Středisko je plně vybaveno systémem technického zasněžování. Sjezdovky jsou denně 1–2x upravovány rolbou. Areál nabízí i večerní lyžování na osvětlené hlavní trati. Mezi služby patří lyžařská škola s vlastním dětským vlekem a výukovým hřištěm, půjčovna vybavení, malý snowpark s překážkami a kiosk s občerstvením a sociálním zařízením.

Doprava autem i veřejně

Skiareál je velmi dobře dostupný autem, jelikož se nachází přímo u silnice I/4 Praha – Passau. Parkování je zajištěno na bezplatném parkovišti pouhých 30 metrů od areálu, přímo u hlavní silnice. Veřejná doprava je zastoupena autobusovými linkami, které obsluhují obec Horní Vltavice a jsou propojeny s ostatními šumavskými destinacemi.

Co dělat v okolí

Horní Vltavice jsou významným bodem pro turistiku v Národním parku Šumava a CHKO Šumava. V zimě je areál nástupištěm na běžecké tratě, přičemž je udržováno až 51 km běžeckých tras (například trasa z Lenory na Kubovu Huť). Turistické trasy KČT v regionu vedou k zajímavým místům, jako je například Boubínský prales a vrchol Boubín (1362 m n. m.), což jsou ideální cíle pro pěší turistiku, ačkoliv v zimě jsou některé úseky náročnější. V letních měsících je okolí vhodné pro cykloturistiku a sjíždění řeky Teplá Vltava.

Horní Vltavice představujou moderní a snadno dostupné středisko, které efektivně kombinuje kvalitní rodinné lyžování s rozsáhlými možnostmi běžeckého lyžování v srdci Šumavy.

Umělá vodní nádrž u pralesa Boubín

Boubínské jezírko je umělá vodní nádrž, která byla vybudována v roce 1836 jako zásobárna vody pro plavení dřeva z nedalekého Boubínského pralesa. Nachází se v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Jezírko, obklopené bujnou šumavskou přírodou, je dnes především romantickou a cennou technickou památkou. Má rozlohu téměř jeden hektar a jeho okolí je domovem vzácné flóry a fauny. Jezírko leží v blízkosti turistické stezky vedoucí na vrchol Boubín, který je jednou z nejvyšších hor Šumavy.

Přístup

Jezírko se nachází v první zóně chráněné krajinné oblasti Šumava. Autem je nejsnazší přístup z obce Zátoň, kde je k dispozici bezplatné parkoviště. Odtud vede k jezírku zhruba dva a půl kilometru dlouhá trasa po žluté turistické značce, která je pohodlná a vede lesem. Pro turisty vede trasa i z obce Lenora po modré značce, která je ovšem delší. K jezírku nevede žádná veřejná doprava, nejbližší železniční zastávka je Kubova Huť.

Co stojí za poznání

Hlavní atrakcí je blízká Národní přírodní rezervace Boubínský prales, která patří k nejstarším pralesům v Evropě. Na vrcholu Boubín (1362 metrů) stojí rozhledna, která nabízí nádherný výhled na Šumavu. V nedaleké obci Lenora můžete navštívit unikátní sklárnu a Lenorský most na řece Teplá Vltava.

Jednou z nejvýznamnějších lesnických lokalit v Evropě je okolí hory Boubín. Pro zachování bukosmrkového porostu s vtroušeným klemen zde byla již v roce 1858 vyhlášena Přírodní rezervace Boubínský prales. Ta se rozkládá 3,5 kilometru severovýchodně od obce Zátoň, v okrese Prachatice, v Jihočeském kraji. Plochu přírodní rezervace o velikosti 666,41 hektarů spravuje Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Oblast Přírodní rezervace Boubín se rozkládá v katastrálním území obcí Včelná a Horní Vltavice.

O vyhlášení rezervace se zasloužil lesník Josef John. Území se postupně rozrůstalo, původně se jednalo o mnohem menší plochu asi 47 hektarů. Vlivem rozvoje turismu na Šumavě, přemnožením zvěře i kůrovcovou kalamitou došlo postupem času k poničení části přírodní rezervace.

Aby bylo zbytečnému ničení oblasti zamezeno, byla jádrová část pralesa oddělena plotem, který ji chrání před vstupem turistů i zvěře. Zároveň zaručuje mladým stromkům nerušený růst. Některé stromy, které můžete v Přírodní rezervací Boubínský prales vidět, jsou staré 400 až 500 let. V průběhu let došlo ke změnám v zastoupení jednotlivých druhů stromů. Již od roku 2011 ustupuje například četnost smrků. Stromy jsou regulovány i těžbou, jejichž hlavním účelem je odstranění těch, které byly zničeny povětrnostními podmínkami nebo kůrovcem.

Přírodní rezervace Boubínský prales je turisticky velmi atraktivní lokalitou Chráněné krajinné oblasti Šumava. Byla zde vyznačena i naučná stezka a několik oblíbených turistických tras, které Vás zavedou na vrch Boubín, jehož součástí je i rozhledna. Ta je nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou na našem území.

Hlavní část území Přírodní rezervace Boubínský prales se vine podél Kaplického potoka a pojímá i jeho přítoky. Do povodí Kaplického potoka náleží i uměle vybudované Boubínské jezírko z roku 1836. To v minulosti sloužilo k plavení dřeva.

I přesto, že Přírodní rezervace Boubínský prales neleží přímo na území Národního parku Šumava, nachází se tu mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů. Kromě smrků a buků je lesní porost tvořený i jedlemi, jilmy nebo kleny. Známou raritou Boubínského pralesa byl tzv. Král smrků, který byl bohužel zničen během vichřice, která zasáhla oblast v roce 1970. Jednalo se o smrk starý 440 let s výškou 57 metrů a průměrem kmene okolo 160 centimetrů. Mimo stromů se na území nachází mnoho druhů mechů a v poslední době se znovu vyskytují i orchideje.

Ještě předtím, než bylo území Šumavy ovlivněno turistickým ruchem, vyskytovali se v Boubínském pralese i medvědi a rysi, kteří regulovali populaci divé zvěře. Avšak když většina z predátorů postupně vyhynula, zvýšil se počet spárkaté zvěře až deset násobně. A to je pro Boubínský prales velkou hrozbou, protože právě srny, jeleni i daňci při hledání potravy okusují nižší patra stromů a tím dochází k jejich ničení. Ke konci 20. století se objevila i informace, že na území Přírodní rezervace Boubínský prales byl spatřen vlk. Z menších savců tu můžete vidět rejsky nebo plšíky.

Pokud chcete Přírodní rezervaci navštívit i vy, vyrazte z Kubovy Hutě. Velmi zajímavá trasa Vás povede po modré turistické značce přes Baumské louky, Srní vrch, okolo Boubínského jezírka přes Lom až do obce Zátoň. Trasu samozřejmě můžete zahájit i v Zátoni.

Pokud sem přijedete během zimy, může být turistika trošku náročnější. Jelikož se jedná o pohoří, které bývá bohaté na sněhovou nabídku, nachází se na Šumavě mnoho rozmanitých lyžařských středisek. Můžete si svůj pobyt rozplánovat tak, že každý den zkusíte jiný areál, jinou sjezdovku a třeba i jiné občerstvení na svahu. Fantazii se meze nekladou.

Stejné je to i s nabídkou ubytování v blízkosti Přírodní rezervace Boubínský prales. Můžete zvolit jako svoji základnu některý z blízkých měst např. Vimperk, Prachatice nebo Volary. A pokud Vás město neláká a chcete strávit svoji dovolenou v přírodě, vyberte si třeba nějakou chalupu. S rezervací ale neváhejte dlouho, abyste získali to, které Vám bude vyhovovat ve všech směrech.

Nejvýše položená stanice na Šumavě

Skiareál Kubova Huť se nachází v srdci Šumavy, ve stejnojmenné obci, která je známá jako nejvýše položená železniční stanice v České republice. Areál leží v nadmořské výšce od 1 000 do 1 200 metrů, což zaručuje jedny z nejlepších sněhových podmínek v regionu. Je to středisko s rodinnou atmosférou, ideální pro lyžaře všech úrovní.

Lyžařské středisko nabízí celkovou délku sjezdovek 1,8 kilometru, které jsou obsluhovány dvěma vleky. K dispozici jsou čtyři hlavní sjezdovky: červená trať s názvem Střecha (600 metrů), která je určena pro zkušenější lyžaře, dvě modré sjezdovky (například Pod Obrovcem s délkou 500 metrů) a krátký cvičný svah (80 metrů) pro lyžařskou školu. Lyžařské terény jsou technicky zasněžovány a v provozu je i večerní lyžování. Pro příznivce snowboardingu je připraven rozsáhlý Snowpark se skoky a překážkami a také minipark pro začátečníky. V areálu najdete půjčovnu, servis sportovního vybavení, lyžařskou školu a možnost občerstvení.

Jak se tam dostanete

Skiareál Kubova Huť leží v Jihočeském kraji, přibližně 8 kilometrů jižně od Vimperka. Autem je areál snadno dostupný, parkování pro návštěvníky je zajištěno na bezplatném parkovišti v blízkosti vleků. Velkou výhodou je přímá dostupnost vlakem, jelikož Kubova Huť je nejvýše položená železniční stanice v Česku, což umožňuje komfortní dopravu. Areál je napojen i na systém Zelených autobusů v rámci Národního parku Šumava.

Co můžete v okolí objevovat

Kubova Huť je ideálním výchozím bodem pro túry v Národním parku Šumava. V zimě je oblast známá upravenými běžeckými tratěmi o celkové délce 25 kilometrů, které se napojují na Šumavskou magistrálu. Přímo z obce lze podnikat výlety k Boubínskému pralesu, jedné z nejvýznamnějších přírodních rezervací ve střední Evropě, a vystoupat na rozhlednu Boubín. V obci se také nachází Muzeum Zlaté stezky, věnované historické obchodní cestě, a v létě největší discgolfové hřiště v České republice.

Třetím nejvyšším vrcholem Jihočeského kraje je hora Boubín s výškou 1 362 m n. m. Její vrchol leží v obci Kubova Huť v okrese Prachatice a je současně nejvyšší šumavskou horou, která leží uvnitř území ČR a netvoří státní hranici. Známá je přilehlou rezervací Boubínský prales.

Písemnou zmínku o Boubíně máme už v listině z roku 1398, kde bylo jméno hory uvedeno jako Bubyn. V roce 1728 máme doloženo, že německé obyvatelstvo nazývalo horu Kuboberg podle osady Kubova Huť (německy Kubohütten). V průběhu 19. století se Boubín využíval pro splavování dřeva, kvůli němuž bylo na jižním svahu vybudováno tzv. Boubínské jezírko, které sloužilo jako splavovací nádrž až do roku 1957.

Od roku 2004 se na vrcholu hory Boubín tyčí dřevěná rozhledna, jejíž výška 21 metrů umožňuje výhled na celou Šumavu i do vnitrozemí. Ze šumavských vrchů odtud uvidíte nejvyšší horu Šumavy Plechý, Chlum, Kleť, Libín, Černou horu a další. Pohledem na opačnou stranu uvidíte města jako Brdy, Hluboká nad Vltavou nebo Vimperk. A určitě nepřehlédnete ani jadernou elektrárnu Temelín. Tyto výhledy si vychutnejte, protože až vystoupáte na vyhlídkovou plošinu, budete se nacházet na nejvýše položené rozhledně v Jihočeském kraji a druhé nejvýše položené rozhledně v celém Česku.

Na Boubín můžete vyrazit hned z několika směrů. Pokud nejste příliš fyzicky zdatní nebo jste na výletě s menšími dětmi, zvolte si nejkratší cestu po modré značce z Kubovy Huti. Pokud na vzdálenost nehledíte, dostanete se na vrchol také po červené trase z Vimperka a po žluté ze Šumavských Hoštic. Poslední úsek výstupu vede od roku 2006 po dřevěném chodníku se zábradlím.

Až budete volit ubytování jako výchozí bod, odkud se na Boubín vydáte, máte několik možností v závislosti na tom, po které trase se chcete vydat. Využijte nabídku apartmánů v Kubově Huti, odkud to budete mít v zimě blízko především do stejnojmenného lyžařského střediska. Z ubytování v penzionu ve Vimperku se zase můžete vydat do Muzea Vimperska a na zámek Vimperk, abyste zjistili také něco o místní historii. Zajímavé Soví voliéry můžete vidět, pokud si rezervujete ubytování v Borové Ladě. Ať už se vydáte na výlety odkudkoliv, ubytování nedaleko hory Boubín Vám zajistí skvělý začátek cesty.

Velký rybník v Šumavském podhůří s unikátní chráněnou hrází

Křišťanovický rybník je velký rybník, který se nachází v malebném Šumavském podhůří nedaleko obce Křišťanovice v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Rybník byl založen pravděpodobně v šestnáctém století a slouží především k chovu ryb. Je výjimečný díky své původní historické zemní hrázi, která je chráněna jako kulturní památka. Okolí rybníka je tiché, obklopené loukami a lesy, a je ideální pro procházky, rybaření a pozorování ptactva.

Přístup

K rybníku vede z obce Křišťanovice (dostupná ze silnice číslo 145) dobře udržovaná přístupová silnice. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště s omezenou kapacitou, které se nachází u obce Křišťanovice nedaleko hráze. Přístup k hrázi je velmi snadný. Nejbližší železniční stanice Vimperk je vzdálena asi patnáct kilometrů, je lepší využít autobusovou zastávku Křišťanovice.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Vimperk s dominantním Zámkem Vimperk a Muzeem Vimperk. Necelých dvacet kilometrů západně leží rozsáhlá CHKO Šumava s oblíbeným Prášilským jezerem a Jezerní slatí. Vyplatí se navštívit i historické město Prachatice s Renesanční radnicí a Kostelem sv. Jakuba Většího Prachatice.

Přírodní jezírko uprostřed rašeliniště v Národním parku Šumava

Žďárské jezírko je malé jezírko, které je součástí rozsáhlého rašeliniště, nacházející se v tiché a odlehlé oblasti v Národním parku Šumava nedaleko obce Šindelov v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Jezírko je pozůstatkem po těžbě rašeliny a dnes je chráněno jako přírodní památka. Je oblíbené pro procházky a pozorování přírody po dřevěných chodnících. Díky své poloze v rašeliništi je ideálním cílem pro ekoturistiku.

Přístup

K jezírku nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky nebo na kole. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Šindelov u obecního úřadu (dostupná ze silnice číslo 210). Odtud je to k jezírku nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi jeden a půl kilometru po zelené turistické značce. Nejbližší železniční stanice Šindelov je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí a co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Hrad Loket a světově proslulé lázeňské město Karlovy Vary s unikátní Vřídelní kolonádou Karlovy Vary. Necelých dvacet kilometrů jižně leží rozsáhlá Přírodní rezervace Kladské rašeliny a Rozhledna Dyleň. Vyplatí se navštívit i Přírodní rezervaci Soos a Zámek Bečov nad Teplou.

Rozlohou 69 030 hektarů je Národní park Šumava naším největším národním parkem. Najdete ho v Jižních a Západních Čechách. Od Železné Rudy kopíruje státní hranicí s Německem, později s Rakouskem a z východní strany je ohraničené Lipenskou přehradou. Rozkládá se na území dvou krajů  a to Plzeňského a Jihočeského a tří okresů: Český Krumlov, Prachatice a Klatovy. Spolu s německým národním parkem Bavorský les vytváří největší souvisle zalesněné území ve střední Evropě. Díky tomu je označován i jako „zelené srdce Evropy“. Národním parkem byl vyhlášen 20. března 1991, o rok dříve bylo území zapsáno na seznam UNESCO jako biosférická rezervace Šumava.

Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Na území národního parku se nachází několik desítek přírodních rezervací a menších chráněných oblastí. Hlavním důvodem vyhlášení národní parku byla zejména ochrana biologických společenstev – smrčin, pralesních porostů, rašelinišť nebo karových jezer. Najít zde můžete i několik ohrožených druhů živočiců jako los, tetřev hlušec nebo rys. I některé druhy hmyzu, které neuvidíte jinde, než na místních rašeliništích.

Samotný Národní park Šumava můžeme rozdělit na několik samostatných oblastí: Šumavské pláně, Železnorudská hornatina, Boubínská hornatina, Želnavská hornatina a Trojmezenská hornatina s Vltavskou brázdou. Výškově se rozkládá v poloze 600 - 1 378 m n. m. Nejvyšším bodem je hora Plechý. 

Podle způsobu ochrany dělíme park na 3 zóny: přísnou přírodní, řízenou přírodní a okrajovou. Do přísně přírodní zóny jsou zařazeny nejcennější pralesy i mokřady, které jsou chráněné před vlivem člověka. V řízené přírodní zóně najdeme největší část lesních ekosystémů a v okrajové zóně se již vyskytují místa, která mohou lidé využívat k turistice, rekreaci nebo např. zemědělství. I v okrajové zóně jsou však určitá pravidla, která chrání přírodu před devastujícím vlivem některých činností.

I přesto má však Národní park Šumava mnoho „nepřátel“. Největším přírodním nepřítelem je již dlouhodobě kůrovec, který nejen v oblasti Šumavy, ale v celé naší republice způsobuje značné kalamity. I člověk má však na místní přírodu negativní vliv. Jedná se zejména o ne vždy opodstatněnou těžbu dřeva, výstavbu turistických center nebo činnost vodáků na horním toku Vltavy. I proto jsou zde velmi aktivní ochránci přírody a ekologové, které pravidelně můžete vídat i v televizních relacích. Nad činností v národním parku bdí i Správa Národního parku Šumava.

Z hlediska hydrologie je Šumavský národní park významnou lokalitou. Najdete zde přírodní toky, ledovcová jezera i uměle vytvořené stavby. Území patří převážně do rozvodí Severního moře, menší část i do moře Černého. Svoji pouť tu začíná řeka Vydra i nejdelší česká řeka Vltava. Pramení pod Černou horou jako Černý potok a postupně se rozšiřuje o další toky. Nedaleko Volar se již jedná o pravou Vltavu.

Nachází se tu tři ledovcová jezera a to Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka. Na východním okraji Národního parku Šumava leží Lipenská přehrada, která byla v letech 1950 až 1960 vybudována jako první stupeň vltavské kaskády u Lipna nad Vltavou. Dnes je častým cílem rekreantů zejména během letního období.

I samotný Národní park Šumava je pro turisty velmi oblíbenou lokalitou. Ročně ho navštíví na dva miliony návštěvníků. V zimním období je sem lákají především lyžařská střediska jako např. Skiareál Špičák, které je největším v Plzeňském kraji nebo mezi rodinami oblíbený Skiareál Lipno. Zde můžete vyzkoušet i 11 kilometrů dlouhou bruslařskou dráhu. Během léta lákají místa jako pramen Vltavy, osada Modrava. Známá a oblíbená díky kriminálnímu seriálu, který je do tohoto prostředí zasazen nebo výstupy na hory Plechý, Pancíř či Špičák.

Tak co, zaujal Vás tento článek? Vyrazte poznávat místa, o kterých jsme se zmínili, i vy. Najděte si vhodné ubytování v Národním parku Šumava a začněte zaplňovat stránky svých cestovatelských deníčků. Kvalitní ubytování na Šumavě najdete v obcích jako Kvilda, Nové Hutě, Kubova Huť nebo Stachy. Ale je toho mnohem a mnohem více. Hledání Vás usnadní a čas ušetří náš bezplatný vyhledávací agent. Tak neváhejte a vyrazte na Šumavu!

Menší rodinné středisko u Prachatic

Ski areál se nachází v Jihočeském kraji, u Libínského Sedla nad městem Prachatice, je ideální volbou pro začínající lyžaře, rodiny s dětmi i návštěvníky, kteří hledají příjemné prostředí blízko přírody.

Areál zahrnuje tři hlavní sjezdovky - velká trať dlouhá 280 m (Poma), malá trať 160 m (Poma) a provázek tažného lana 100 m pro začátečníky. Všechny tratě jsou technicky zasněžovány, upravovány rolbou a umožňují večerní lyžování. K vybavení patří lyžařská škola s instruktory, půjčovna a servis lyžařského vybavení, ohřívárna, bufet, toalety a volné parkování přímo v areálu.

Jak se tam dostanete
Areál leží asi 12 minut autem od Prachatic, přístupový bod je z obce Prachatice směrem na Libínské Sedlo. Parkování je zajištěno přímo v areálu zdarma. Veřejná doprava zahrnuje autobusové spoje směřující k Prachaticím a dále k Libínskému Sedlu, od autobusové zastávky je nutné dojít k areálu pěšky, podle místního značení.

Co můžete v okolí objevovat
V okolí areálu vedou turistické trasy značky KČT směřující k vrcholu Libín, k rozhlednám či hřebenům Šumavy. Z Prachatic můžete vyrazit po červené nebo zelené trase směrem do lesních areálů, navštívit historické centrum města, muzeum nebo využít výlety po okolních kopcích a přírodních lokalitách v širším okolí.

Lyžařský areál poskytuje příjemné prostředí pro výuku, rodinné výlety a rekreační lyžování s pohodlným zázemím v klidné horské oblasti.

Představte si ráj nočních dravců – místo, kde se v tichu bývalého lomu před vámi rozprostře svět sov v největší soví voliéře České republiky. Soví voliéry na Borové Ladě (Šumava) nabízejí fascinující pohled na více než dvacet druhů šumavských sov, včetně vzácného puštíka bělavého a výra velkého. Areál funguje sezónně: otevřeno je od května do konce září, od úterý do neděle, v pondělí je zavřeno.

Putování pod křídly nočních lovců

Areál se nachází v prostoru starého lomu. Návštěvnická trasa vede po dřevěné poválkové stezce s rozšířenými pozorovacími místy. Areál obsahuje šest voliér: dvě jsou průchozí s mírumilovnými druhy, čtyři oddělují agresivnější sovy lanové přepážky z ocelových lan. Mezi obyvateli areálu najdete výra velkého, puštíka bělavého (významný reintrodukční projekt Šumavy), kalouse ušatého, puštíka obecného, sýce rousného, sovu pálenou, holuba doupňáka a poštolku obecnou; někdy se uvádí i sovička sněžná.

Informace o návštěvě

Připravte se na návštěvu voliér, které jsou otevřené během jarní a letní sezóny, konkrétně od května do září. V tomto období vás rádi přivítají každý týden od úterý do neděle. Návštěva je ideálním zpestřením dne a v průměru vám zabere přibližně jednu hodinu. U vstupu je informační centrum s expozičními panely o šumavských sovách, historii a reintrodukci puštíka bělavého. K dispozici jsou pozorovací kukátka, která umožní sledovat detaily jako hnízdění, příjem potravy nebo noční aktivitu sov.

Pro koho je místo ideální?

Areál je přizpůsoben všem věkovým kategoriím. Od rodin s dětmi a školních skupin až po jednotlivce či seniory. Celý prostor je bezbariérový, takže je pohodlně dostupný pro každého. Vstup se psy je do voliér zakázán, abychom zajistili klid a bezpečnost zvířat.

Poloha, přístup a služby

Voliéry se nacházejí nedaleko obce Borová Lada, v bývalém lomu asi 250 m od parkoviště při silnici směrem na Horní Vltavici. Za mostem vede cca 150 m dlouhá poválková stezka přes les k návštěvnickému centru. Parkuje se u obce, poté krátká chůze na rovné cestě. Parkování je běžně spoplatněné, ale samotná expozice sov je přístupná zdarma; v některých zdrojích se uvádí vstupné, které se plní přes turniket a lze platit kartou nebo mincemi. Vhodná je taky kombinace autobusu a krátké pěší trasy.

V areálu jsou k dispozici venkovní občerstvovací možnosti, moderní toalety, lavičky k posezení a dětské hřiště. Personál je ochotný poskytovat výklad a rady návštěvníkům.

Adrenalin pod rozhlednou s výhledem na Šumavu
Lanový park Libín je situován v bývalém dioritovém lomu pod vrcholem Libína u Prachatic. V rozloze přibližně 1 ha je vybudovaný park dlouhý 1,5 km s více než 80 překážkami ve výškách nad terénem, rozdělený do šesti tras podle obtížnosti, včetně dětské varianty i extrémních lanovek.

Šest tras podle odvahy – od rodin po zkušené lezce

• Dětská trasa (DT) slouží nejmenším návštěvníkům (od cca 2 let), nízko nad zemí, s maximálně jednoduchými překážkami.
• Panoramatická trasa (PT) nabízí střední obtížnost, je nejdelší a poskytuje nádherný výhled do krajiny včetně jezírka v bývalém lomu.
• Technická trasa (TT) vyžaduje sílu a dovednost při pokročilých překážkách – ideální pro zkušenější a odvážné.
• Flying Fox trasa (FFT) je složena pouze ze rychlých sjezdů, různých délek a rychlostí. 
• Vybavení parku zahrnuje horolezeckou stěnu, obří houpačku a Jakubův žebřík – adrenalinové vyvrcholení.
• Bezpečnost je zaopatřena – jistící systém s dvojím jištěním, školení instruktorem i půjčení vybavení (helm, úvazků).

Všeobecné informace
Areál je vhodný pro:

• Rodiny s dětmi, které chtějí vyzkoušet jednoduché trasy a vybudovat první zážitek z lanových překážek
• Skupiny a jednotlivce hledající rekreační adrenalin, kteří zvládají technické výzvy v průběhu PT či TT trasy
• Outdoorové nadšence a teenagery, kteří hledají variabilní obtížnosti a volnost v kombinování tras
• Bezbariérový přístup (přístupová cesta a zóna registrace je bezbariérová; samotné trasy vyžadují pohyblivost)
• Vstup se psem povolen není

Dostupnost a doprovodné služby
Lanový park se nachází pod vrcholem Libín, necelých 6 km jižně od Prachatic v malebném prostředí Šumavy.

• Autem: parkoviště je k dispozici poblíž parku; odtud vede krátká rovná cesta k registraci a bezpečnostní zóně
• Veřejnou dopravou: park je dostupný od Prachatic pěší trasou nebo po značených cestách od Libínského sedla.

V areálu je možné využít lavičky a odpočinkové zóny, instruktážní prostor a výhledové místy. Občerstvení je dostupné v blízké chatě pod rozhlednou, kde lze zakoupit nápoje a drobné snacky.

Lanový park Libín nabízí spojení výškového adrenalinu, dechberoucích výhledů a dostupné prázdninové zábavy v srdci Šumavy. Šest tras, bezpečnostní zabezpečení, flexibilita a rodinná atmosféra dělají z něj ideální cíl pro aktivní výletníky i dobrodružné skupiny.

Kamenná rozhledna s historickým rázem v Jihočeském kraji

Rozhledna Libín, situovaná v Jihočeském kraji na vrcholu Libín u města Prachatice, je historická kamenná rozhledna postavená v roce 1883. Nachází se v nadmořské výšce 1096 metrů, což z ní činí jednu z nejvýše položených kamenných rozhleden v Čechách. S výškou 27 metrů poskytuje panoramatický výhled na rozsáhlá území jižních Čech, Šumavu, Novohradské hory a za mimořádně dobré viditelnosti i na Alpy. U věže se nachází i horská chata a restaurace, která byla postavena ve stejném období jako věž.

Přístup

Rozhledna Libín se nachází na vrcholu Libín. Autem je přístup možný do města Prachatice, kde je k dispozici placené parkoviště. Odtud je nutné pokračovat pěšky po červené turistické stezce směrem na vrchol, přičemž výstup trvá asi 1,5 až 2 hodiny. Pro méně zdatné je přístup z parkoviště u Libína, které je v sezóně zpoplatněno. Nejbližší železniční stanice Prachatice (trať 197) je vzdálena asi 4 km. Rozhledna je přístupná celoročně, přičemž provozní doba se řídí otevírací dobou chaty a restaurace.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí Rozhledny Libín můžete navštívit historické město Prachatice s renesanční radnicí a městským muzeem, které má jedinečné sgrafitové fasády. Navštívit můžete také Město Český Krumlov se Státním hradem a zámkem Český Krumlov, který je na seznamu UNESCO. Zajímavá je i Rozhledna Kleť u obce Křemže, která je nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách a nabízí podobně rozsáhlé výhledy.

Největší rašelinové jezero v České republice s plovoucím ostrovem

Chalupské jezírko je největší rašelinové jezero v České republice, které se nachází v tiché oblasti v Národním parku Šumava nedaleko obce Borová Lada v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Jezírko vzniklo z rašeliniště a je známé pro svůj unikátní plovoucí ostrov. Okolí je upraveno jako naučná stezka s dřevěnými chodníky vedoucími přímo nad rašelinou. Je oblíbené pro procházky a pozorování přírody a je ideální pro rodinné výlety v malebném prostředí Šumavy.

Přístup

K jezírku nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky nebo na kole. Doporučuje se parkovat na placeném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází na okraji obce Borová Lada u Naučné stezky (dostupná ze silnice číslo 167). Odtud je to k jezírku nenáročná procházka po dřevěném chodníku v délce asi pět set metrů po žluté turistické značce. Nejbližší železniční stanice Horní Vltavice je vzdálena necelých deset kilometrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Národní park Šumava s dominantním pramenem řeky Vltava a Hrad Kašperk. Necelých dvacet kilometrů jižně leží historické město Vimperk s dominantním Zámkem Vimperk a Rozhlednou Poledník. Vyplatí se navštívit i Jelení jezírko a Naučnou stezku Sovy v Borové Ladě.