Kam na výlet v Horní Lipové (strana 2 z 2)

Les plný pohádek v srdci Jeseníků
Koutecký les je malebná pohádková stezka vedená z prostoru Koutů nad Desnou směrem k masivu Praděd. Na trase dřevěných plastických soch naleznete vyobrazení tradičních podhorské řemesel, pohádkových postav i lesních bytostí, vše doplněno interaktivními zastávkami. Trasa je otevřená celoročně a vhodná pro rodiny s dětmi.

Příběhy a řemesla mezi stromy

• Naučná stezka začíná podél přítoku Divoké Desné a obsahuje desítky dřevěných soch představujících uhlíře, dřevorubce, pastevce, skřítky, pohádkové bytosti i čerty. 
• Děti se mohou seznámit s historií lesního kraje, s místními legendami a pověstmi, vše na čerstvém vzduchu v horském prostředí. 
• Trasa vede v kopcovitém terénu lesem a končí vyhlídkovým místem poblíž hory Praděd, odkud je možné se vrátit nebo pokračovat dál turistickými trasami. 

Všeobecné informace
Areál je vhodný pro:

• Rodiny s dětmi, které ocení interaktivní zážitky, pohádkovou scenérii a pohyb venku
• Školní skupiny a výpravy, hledající kombinaci vzdělání a přírodního prostředí
• Jednotlivce i páry, kteří chtějí příjemnou procházku s vizuálně podnětným obsahem
• Bezbariérový přístup (většina trasy je po zpevněných cestách s mírným převýšením; vhodné pro kočárky s omezením)
• Vstup se psem povolen (na vodítku; lesní prostředí je vhodné pro klidné procházení se čtyřnohými mazlíčky)

Kde trasa vede a co je v blízkosti
Stezka začíná v okolí dolní stanice lanovky v Koutech nad Desnou a pokračuje lesem podél Divoké Desné. Její část je cyklostezkou a turistickým značením propojená s dalšími atrakcemi oblasti. 

• Autem: parkování dostupné u dolního parkoviště skiareálu Kouty; stoupání k trase je krátké a pohodlné
• Veřejnou dopravou: po příjezdu do Koutů nad Desnou lze dojít po značené stezce nebo využít místní lanovku a poté vyrazit pěšky

V blízkosti je k dispozici bufet skiareálu, zastávky s posezením a dětské hřiště. Občerstvení není přímo na stezce, ale v rámci skiareálu či restaurací v obci lze najít možnosti občerstvení. 

Koutecký les je půvabná pohádková stezka vhodná pro rodinné výlety i školní exkurze. Spojuje krásnou horskou přírodu Jeseníků se zábavnou naučnou expozicí dřevěných soch a plastických jízd lesního řemesla. Přístupná v každém ročním období, nabízí relaxaci i poučení v jednom všem.

Rodinný areál v podhůří Jeseníků
Středisko se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji poblíž Loučné nad Desnou a Koutů nad Desnou. Je zaměřen především na rodiny, výuku lyžování a návštěvníky hledající klidné prostředí s dostupným zázemím.
Areál leží v nadmořské výšce přibližně 556 až 648 m. n. m.. V provozu jsou čtyři vleky, z toho jeden dětský a jeden s nízkým vedením, vhodný pro výuku a pro snowtubing. Délky tratí jsou orientačně 320 m, 400 m a 250 m. Areál disponuje systémem umělého zasněžování, nočním osvětlením, snowparkem, rolbou pro úpravu svahů, půjčovnou lyží, servisem a lyžařskou školou. V letním období funguje i letní provoz s minikárami, koloběžkami a dalším doplňkovým programem.

Jak se tam dostanete
Areál se nachází u Loučné nad Desnou. Automobilový příjezd vede přes Kouty nad Desnou či z hlavních směru Šumperk – Červenohorské sedlo. Parkování je zdarma přímo u areálu. Veřejná doprava zahrnuje autobusové i vlakové spoje směrem k Loučné nad Desnou nebo Koutům nad Desnou, od zastávky je nutné dojít přibližně 500 m k areálu pěšky.

Co můžete v okolí objevovat
V okolí areálu vede několik turistických tras KČT, například červená či zelená značka směrem k Červenohorskému sedlu nebo na vrcholy Keprník a Vozka. Lze také navštívit blízké destinace jako Kouty nad Desnou, Přemyslov nebo oblasti přírodních rezervací v Jeseníkách. V létě se nabízí i cyklotrasy, výlety po hřebenech a procházky v horském prostředí.

Kareš představuje příjemnou volbu pro rekreační lyžování i rodinné pobyty v kombinaci s přírodní krásou Jeseníků a klidným prostředím.

Terénní jízda pod Červenohorským sedlem
Bikepark Kareš se nachází nad Kouty nad Desnou v Jesenických horách a nabízí šest samostatných tras, z nichž každá měří přibližně 1 000 m. Provoz je od března do listopadu během víkendů, ideální pro začátečníky i zkušené jezdce.

Traily od lehkého flow po náročný downhill

• Family Friendly – lehká trasa vhodná pro začátečníky a rodiny s dětmi, klouzavé zatáčky a základní flow.  
• Hrabanka – jednoduchý singletrail lesem, ideální pro první zkušenosti s bikeparkem. 
• Zevl Line – středně obtížná červená trasa s klopenkami, nedrahými dropy a technickými pasážemi. 
• Double Trouble – podobná trase Zevl, ale s variantami skoků (kratší i dlouhé), wallridy a dropy. 
• North Shourek – jedna z nejdelších north shore tratí v ČR s dřevěnými lávkami a mega gapem přes potok. 
• Downhill Kareš – černá trasa pro sjezdaře, která svou náročností ukáže, že i na malém kopci lze postavit pořádnou DH jízdu. 

Bikepark je doplněn možností profesionální výuky, technického tréninku a výcvikových kempů. 

Všeobecné informace
Areál je vhodný pro:

• Rodiny s dětmi, kteří hledají bezpečné, ale zároveň zábavné trasy pro začátečníky
• Jednotlivce, teenagery i cyklistické kluby, kteří chtějí trénovat techniku nebo si užít adrenalinové sjezdy
• Skupiny, školy nebo firemní akce, kde lze využít trať i zázemí pro teambuilding nebo výcvikové setkání
• Bezbariérový přístup je možný do zázemí a registrace, samotné trasy vyžadují pohybovou obratnost
• Vstup se psem není výslovně uveden; vzhledem k provozu však se psy v trailech se nepočítá

Kde je trať a co nabízí zázemí
Bikepark se nachází v areálu Ski areálu Kareš u Koutů nad Desnou, s vlekem dopravujícím bajkery nahoru ke startu tras. Přístup je po rovině z areálu.

• Autem: parkování dostupné u ski areálu; od parkoviště pohodlná chůze k bikeparku
• Veřejnou dopravou: z Koutů nad Desnou je bikepark krátce dostupný po značené pěší cestě nebo cyklostezce

Areál nabízí bufet nebo stánek s občerstvením, možnost využití ubytování či kempu ve ski areálu. K dispozici jsou také pop‑up atrakce pro děti v sezóně, jako trampolíny, minikáry nebo slackline. 

Bikepark Kareš je výbornou volbou jak pro začínající bikery, tak pro ty, kteří ocení technické tratě a sjezdy. Díky šesti různým trasám, výukovým možnostem a zázemí s občerstvením jde o ideální cíl pro rodinný výlet, sportovní trénink či den plný cyklozábavy v Jeseníkách.

Nejvyšší vodopád Jeseníků s pralesovitou smrčinou

Přírodní rezervace Vysoký vodopád se rozkládá na ploše 141 hektarů v Hrubém Jeseníku, v nadmořské výšce okolo 850 metrů, u obce Bělá pod Pradědem. Tato rezervace je vyhlášena především k ochraně Vysokého vodopádu na Studeném potoku, který je se svou výškou kaskád až 28 metrů považován za nejvyšší vodopád v Jeseníkách. Kromě samotného geomorfologického fenoménu chrání území i cenná společenstva horské smrčiny, která má na mnoha místech pralesovitý charakter, a zbytky horské kyselé smrkové bučiny. Rezervace zahrnuje zajímavě členěné koryto potoka, menší skalní útvary a vysoké skalní stěny, a je důležitým biotopem pro vzácné druhy ptactva, jako je například sokol stěhovavý a krkavec velký, a je dokonce součástí teritoria rysa ostrovida.

Jak se tam dostanete

K Vysokému vodopádu se dá dostat několika turistickými trasami. Nejčastěji se začíná v obci Bělá pod Pradědem, odkud vede k vodopádu modrá turistická značka. Druhou oblíbenou trasou je přístup z turistické chaty Švýcárna, ke které vede trasa po červené značce od Pradědu a následně po modré značce k vodopádu. Pro méně náročné je možnost využít i zpevněnou Miliónovou cestu, která je vhodná i pro cyklisty.

Co můžete v okolí objevovat

Oblast je srdcem Hrubého Jeseníku. Severně se nachází významný turistický uzel Červenohorské sedlo, který dělí hřebeny Jeseníků. Dominantou je samozřejmě Praděd (1 492 m n. m.), nejvyšší hora Moravy, s vysílačem a rozhlednou. V blízkosti se nachází i vrcholové rašeliniště na Malém Jezerníku. U obce Bělá pod Pradědem můžete navštívit Dobrú náladu, což je pramen s posezením.

Vodopády Bílé Opavy se nachází v blízkosti Karlovy Studánky v okrese Jeseník. Patří do Národní přírodní rezervace Praděd a jsou součástí Údolí Bílé Opavy. K vodopádům vede naučná trasa s informačními cedulemi. Cestou překonáte kaňon pomocí kamenů, lávek a žebříků. Vydejte se za dobrodružstvím do smrkového pralesa obdivovat peřeje, kaskády a vodopády po jedné z nejvyhledávanějších turistických tras Jeseníků. Místní lesy byly zařazeny do soustavy Natura 2000 mezi evropsky chráněné lokality.

Bílá Opava pramení na jižním svahu Pradědu a proudí v ní pstruhová voda. Cestou kolem vodopádů turisty provádí naučná stezka Bílá Opava. Po trase jsou umístěny zastávky s možností odpočinku a informacemi o zdejších přírodních fenoménech. Jedná se o oblast, kde překonáváte obtížnější terén prostřednictvím kamenů, lávek, mostů i žebříků, u nichž jsou v některých místech řetězy na přidržování. Odměnou je nejen adrenalinový zážitek, ale i krásné pohledy na kaskády, peřeje a vodopády. Nejvyšší z nich (Velký vodopád) má výšku necelých 8 m, patří do systému kaskád o délce 40 m a výšce přibližně 16 m. Vidět je ale jen z dálky. Říčka údolím zdolává zhruba 2,5 km s výškovým rozdílem cca 400 m. Vidět je zde možné tzv. obří hrnce (kruhové prohlubně na skalních blocích), které jsou v Jeseníkách zcela ojedinělé.

V oblasti se nachází vzácné rostliny i živočichové. Jedná se například o konipase horského (vázaný na potoky s čistou vodou), kulíška nejmenšího (naše nejmenší sova) či endemického motýla okáče sudetského, který se vyskytuje jen na pár místech Hrubého Jeseníku. V oblasti se neodklízí vyvrácené kmeny, ztrouchnivělé pařezy ani prastaré stromy. Tlející dřevo dodává potřebné živiny místní flóře, proto je tu ponecháno.

Naučná stezka má délku kolem 6 km a překonáte na ní nadmořskou výšku 630 m. Začíná u hotelu na parkovišti Karlova Studánka směr Vidly a končí u turistické chaty Barborka. Jedná se o dvě paralelní trasy, které se místy rozdělí a později opět spojí v jednu. Cesta po modré je méně náročná (zvládnou ji i šikovnější menší děti a psi (pokud se nebojí výšek, mostů a žebříků), po žluté je obtížnější. Doporučuje se pevná obuv z důvodu kluzkého povrchu. Horská služba nedoporučuje v zimě vstup na žlutou trasu a varuje před nebezpečím pádu ze srázu. Kvůli obtížnosti a terénu nejsou vhodné kočárky a kola ani na jedné z tras. Z Barborky je potom možné pokračovat dále na Praděd (3 km), nebo se vrátit zpět do Karlovy Studánky stejnou cestou, případně sejít kolem Petrových kamenů a Ovčárny na parkoviště Hvězda (6,7 km). Z Ovčárny můžete také využít autobus, který odtud sjíždí na parkoviště Hvězda.

Pokud máte ale raději jednodušší turistiku, vydejte se na naučnou stezku Bílá Opava z opačné strany. V tom případě zaparkujete na parkovišti Hvězda, odtud se vydáte autobusem na Ovčárnu. Dále se po žluté turistické značce napojíte na naučnou stezku s vodopády, kterou sestoupíte do Karlovy Studánky (5 km). Zde na parkovišti ještě můžete obdivovat umělý vodopád vysoký zhruba 15 m. Na Ovčárnu se dostanete i autem, ale kapacita je omezená a parkování podstatně dražší.

Protože je v okolí mnoho zajímavých míst k návštěvě, doporučujeme využít naší nabídky ubytování v blízkosti Vodopádů Bílé Opavy. Vybírat můžete z mnoha možností chat, penzionů i hotelů. Nezapomeňte navštívit Lázně Karlova Studánka a zakoupit si lázeňské oplatky, Expozici hudebních nástrojů v Ostružné či Malou Morávku, kde v srpnu bývají borůvkové hody.

Dřevěná rozhledna s výhledem na Krkonoše a Rychleby

Rozhledna u Tetřeví chaty je malá dřevěná rozhledna o výšce přibližně dvanáct metrů, která stojí v blízkosti Tetřeví chaty nedaleko obce Rudník v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Věž nabízí pěkný výhled na hřeben Krkonoš a na okolní krajinu Rychlebských hor. Je oblíbeným cílem pro pěší turistiku v zalesněném prostředí a slouží jako odpočinkové místo pro návštěvníky chaty.

Přístup

K rozhledně nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Rudník u kostela (dostupná ze silnice číslo 14). Odtud je to k rozhledně mírně náročný výstup lesní stezkou v délce asi tři kilometry po modré turistické značce, která vede strmě do kopce. Nejbližší železniční stanice Rudník je vzdálena necelé tři kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Krkonošský národní park s dominantní Sněžkou a Mumlavským vodopádem. Necelých dvacet kilometrů severně leží historické město Trutnov s dominantním Městským muzeem Trutnov a Rozhlednou Eliška na Stachelbergu. Vyplatí se navštívit i Zámek Hostinné a Adršpašsko-teplické skály.

Moderní hřebenové středisko u Králického Sněžníku

Středisko se rozkládá mezi obcemi Hynčice pod Sušinou a Stříbrnice ve východní Čechy-Olomouckém regionu. Díky spojení bývalých areálů vzniklo rozsáhlé zimní středisko s různorodými tratěmi, výborným zázemím a širokou nabídkou i mimo sezónu.

Areál je situován v rozmezí přibližně 680 až 1 000 m. n. m. Počet sjezdových tratí je kolem dvanácti - od modrých po černé, jejich celková délka dosahuje přibližně 9 km. Pro přepravu slouží šest vlečných zařízení a dvě lanovky. Sjezdovky jsou podporovány systémem umělého zasněžování, některé úseky nabízejí večerní lyžování. Další služby nabídky zahrnují lyžařskou školu, půjčovnu a servis, dětský park, funpark a restaurace.

Přístup a parkovací možnosti
Příjezd vozidlem vede po silnicích z Hanušovic - v areálu je parkoviště přímo u dolní stanice. Pro ty, kteří zvolí veřejnou dopravu, jsou využitelné autobusové spoje do obcí Hynčice či Stříbrnice, následně pěší přístup podle značení.

Zajímavosti v okolí a možnosti túr
V prostoru Kraličáku začínají tratě pro běžecké lyžování - jedna delší 14 km trasa je propojena s areálem Dolní Morava. Mezi zajímavosti patří rozhledna „Stříbrná Twiggy“ na vrcholu Štvanice, naučné stezky vojenského opevnění, outdoorové traily pro cyklisty i bobová dráha s otočkami. Okolní chodníky vedou třeba na hřebenové průsmyky Králického Sněžníku či k obcím jako Staré Město pod Sněžníkem a Dolní Morava.

Ski areál Kraličák představuje vyváženou volbu pro zimní sporty, výlety i rodinné pobyty v inspirujícím horském prostředí.

Zbytky středověkého hradu v Plzeňském kraji, který byl postaven ve 13. století a byl významným centrem regionu, dnes je přístupný jako romantická zřícenina.

Zřícenina hradu Pleše, situovaná v Plzeňském kraji nedaleko Klatov, představuje zbytky středověkého hradu ze 13. století. Hrad byl v minulosti významným centrem regionu a byl obýván různými šlechtickými rody. Dnes je přístupný jako romantická zřícenina a je oblíbeným cílem pro turistiku. Nabízí panoramatické výhledy na okolí a je důležitým místem pro poznávání historie regionu.

Přístup

Zřícenina hradu Pleše se nachází u obce Klenová, na kopci Pleš. Autem je přístup ze silnice I/22 nebo II/191. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Klenová, obec, která je v pěší vzdálenosti. Nejbližší železniční stanice Janovice nad Úhlavou (trať 185) je vzdálena asi 5 km, odkud je nutné využít autobusové spojení. Zřícenina je přístupná celoročně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Pleše můžete navštívit historické město Klatovy s Černou věží a Klatovským muzeem. Navštívit můžete také Hrad a zámek Klenová s Galerií Klatovy-Klenová. Zajímavá je i Rozhledna Svatobor u obce Hrádek, která nabízí výhled na Šumavu a okolí.

Loučná nad Desnou a Jeseníky

SKI centrum OAZA je menší, rodinně orientovaný lyžařský areál, který se nachází v malebném prostředí Jeseníků, v obci Loučná nad Desnou. Areál provozuje Penzion OAZA a je situován ve výšce přibližně 540 až 650 m n. m. Středisko je oblíbené zejména u rodin s dětmi a rekreačních lyžařů, kteří oceňují klidné prostředí, ale díky členitosti tratí si přijdou na své i pokročilejší lyžaři.

Lyžařské centrum nabízí celkovou délku sjezdovek 870 metrů, rozdělených do čtyř tratí různé náročnosti. K dispozici je hlavní modrá sjezdovka o délce 550 metrů a převýšením 114 metrů, červená sjezdovka dlouhá 320 metrů, kratší žlutá sjezdovka (250 metrů) a krátký dětský svah (50 metrů) určený pro lyžařskou školu. Všechny hlavní sjezdovky jsou uměle zasněžovány a strojově upravovány. Součástí nabídky je i večerní lyžování. V areálu funguje lyžařská škola a půjčovna lyžařského vybavení.

Jak se tam dostanete

SKI centrum OAZA se nachází v Loučné nad Desnou, v části Rejhotice, v Olomouckém kraji. Autem je areál snadno dostupný, přičemž adresa je Rejhotice 4. Parkování je zajištěno přímo u vleku. Výhodou střediska je i dobrá dostupnost veřejnou dopravou – od vlakové stanice Loučná nad Desnou je vzdáleno asi 600 metrů a od autobusové zastávky přibližně 850 metrů.

Co můžete v okolí objevovat

Oblast Jeseníků a Loučné nad Desnou nabízí celou škálu atrakcí. Přímo v obci můžete navštívit Zámek Loučná nad Desnou s přilehlým Zámeckým parkem. V blízkosti se nachází také Sportovně-relaxační areál Tančírna. Pro milovníky lázeňské turistiky jsou dostupny nedaleké Velké Losiny s proslulým Termálním parkem Velké Losiny a Ruční papírnou Velké Losiny, která je národní kulturní památkou. V širším okolí je možné objevovat turistické cíle jako Vodní nádrž Dlouhé Stráně nebo okolní běžecké tratě v rámci Jeseníků.

Malebný přírodní úkaz v Orlických horách

Královský vodopád se nachází v chráněné krajinné oblasti Orlické hory v Královéhradeckém kraji. Tento malebný vodopád leží na přítoku řeky Dědina v oblasti zvané Královský les, nedaleko obce Králova Lhota. Ačkoliv nepatří k nejvyšším v České republice, je oblíbeným cílem pro svou tichou a romantickou polohu uprostřed hlubokého lesa. Vodopád vytváří několik kaskád, které překonávají skalní prahy. Celá oblast je součástí přírodní památky.

Přístup

K vodopádu nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky nebo na kole. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází v obci Králova Lhota u kostela, která je dostupná ze silnice číslo 309. Odtud vede k vodopádu příjemná, ale mírně náročnější procházka po modré turistické značce lesem v délce asi jeden a půl kilometru. Nejbližší autobusová zastávka Králova Lhota je vzdálena necelý jeden kilometr od místa, kde začíná lesní stezka.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Nové Město nad Metují se Zámkem Nové Město nad Metují, který má krásnou barokní zahradu. Necelých patnáct kilometrů severovýchodně se rozprostírá hlavní hřeben Orlických hor s Rozhlednou Velká Deštná a sítí turistických stezek. Vyplatí se navštívit i unikátní Pekelské údolí u Náchoda, které je známé skalními útvary a meandry řeky.

V roce 1969 byla v oblasti pohoří Hrubý Jeseník vyhlášena jedna z nejznámějších chráněných krajinných oblastí - Jeseníky. Díky svojí rozloze 744 km² patří k největších chráněným oblastem v naší republice. Rozkládá se na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Částečně zasahuje do několika okresů - okres Jeseník, okres Šumperk a okres Bruntál. Správa této chráněné krajinné oblasti se nachází ve městě Jeseník.

Pokud byste chtěli vymezit hranice Chráněné krajinné oblasti Jeseník, začali byste v severní části okresním městem Jeseník. Směrem na východ byste pokračovali do Vrbna pod Pradědem a Bruntálu. Na jihu pak narazíte na Rýmařov a západní část uzavírají Velké Losiny a Loučná nad Desnou. Na území CHKO Jeseník se nachází několik významných přírodních rezervací např. Rejvíz nebo rašeliniště Skřítek. Správa CHKO Jeseník se snaží především o zachování rázu krajiny s vysokým výskytem lesů a historickou strukturou osídlení.

Živočišnou říši tu zastupují především ptáci - sokol stěhovavý, kos horský, tetřívek nebo linduška horská. Narazit můžete na jeleny, srnky, čápa černého a vzácností je i rys ostrovid. Uměle vysazeni zde byli i kamzíci. V čistých horských potůčcích žijí pstruzi potoční nebo mihule říční. A všem se tu žije opravdu náramně. Za přítomnosti rozmatitých rostlin jestřábníků, zvonků nebo hvězdic se tu tvoří dokonalá symbióza.

Chráněná krajinná oblast Jeseníky je přímo ideální pro pěší turistiku. Projít si můžete až 7 naučných stezek nebo desítky kilometrů kvalitně značených tras. Samozřejmě se myslelo i na cyklisty, kteří rádi využívají místní cyklotrasy. V zimním obdobím jsou velmi oblíbená lyžařská střediska v Jeseníkách, která nabízejí kvalitní sjezdovky pro začínající lyžaře i zkušené závodníky. A na své si tu příjdou i běžkaři, kteří mohou vyrazit například na hřebenovou túru z Červenohorského sedla na Šerák.

Nejvyšší horou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a zároveň celé Moravy je Praděd, který tvoří základ její nejrozlehlejší přírodní rezervace. Tyčí se do výšky 1491 m n. m. a najdete ji mezi Bělou pod Pradědem, Karlovou Studánkou a Loučnou  nad Desnou. Pokud se na vrchol vydáte z Karlovy Studánky, může Vám kousek cesty ušetřit autobus, který jezdí z parkoviště Hvězda na Ovčárnu a dále už musíte po svých. Na vrcholu Pradědu se nachází rozhledna. Z proskleného patra se Vám naskytne nádherný výhled na celé Jesenicko.

Podobným pohledem se můžete kochat i z vodní nádrže Dlouhé stráně, která je třetí největší přečerpávací vodní elektrárnou na světě. Tvoří ji dvě nádrže - horní a dolní a dostala se dokonce i na seznam sedmi divů České republiky. Její výstavba byla dokončena v roce 1996 a za poměrně krátký čas se z ní stala přední atrakce Olomouckého kraje. I tady si můžete ušetřit svoje nohy. Pár kilometrů pod horní nádrž Vás celoročně vyveze lanovka, která v zimě přepravuje lyžaře v lyžařském středisku Kouty.

Odpočinout a zrelaxovat následně můžete v Lázních Karlova Studánka. O Vaše pohodlí se tady postarají zkušení lázenští specialisté, minerální voda a oxid uhličitý, získávaný z přírodního zdroje z hloubky 127 m. Alternativou jsou i Termály Velké Losiny nebo Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník. A pro ty z Vás, kteří dáváte přednost historii, nabízí CHKO Jeseníky například zříceninu hradu Rabštejn, zámek Velké Losiny nebo zámek Bruntál.

Je toho opravdu hodně, co oblast Chráněné krajinné oblasti Jeseníky nabízí. Když budete dobře plánovat, můžete stihnout spoustu různých aktivit za poměrně krátký čas. Budete potom bohatí o nové zážitky a zároveň pozitivně naladění na další náročné dny. S vyhledávním vhodného místa pro Vaši rodinu nebo přátele Vám rádi pomůžeme. Jen se koukněte na naši nabídku ubytování v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a můžete vyrazit.

Vodní nádrž Dlouhé stráně leží v Hrubém Jesníku, v katastru obce Loučná nad Desnou v Chráněnné krajinné oblasti Jeseníky. Skládá se ze dvou nádrží - horní a dolní. Horní nádrž se rozprostírá na vrcholu hory Dlouhé stráně ve výšce 1 350 m n. m. a dolní nádrž, v nadmořské výšce 825 m n. m., leží na řece Divoká Desná. Vybudovány byly jako součást třetí největší přečerpávací vodní elektrárny na světě, která se v roce 2005 dostala až na seznam sedmi největších divů České republiky. Dokončena byla v roce 1996.

Aktuálně se jedná o nejvýkonnější vodní elektrárnu v Česku, kde celoročně probíhají i exkurze pro veřejnost. Pokud se jí zúčastníte, navštívíte infocentrum, shlédnete film o elektrárně a prohlídnete si podzemní strojovnu a případně i dolní nádrž.

Od roku 2010 je také možné, dostat se k horní nádrži sedačkovou lanovkou z nedalekého lyžařského střediska Kouty. Ta Vás vyveze asi 4,5 kilometru pod horní nádrž a na ni už se dostanete pěšky nebo na kole. Případně můžete použít kyvadlovou dopravu. V areálu Kouty Vám rádi zapůjčí koloběžky, kola nebo brusle a vy můžete prosvištět stezku pro cyklisty nebo in-linovou dráhu.

Díky tomu, že při budování elektrárny byla většina technických prvků zasazena do podzemí, nebyl nijak zvlášť narušen vzhled chráněnné krajinné oblasti. Dlouhé Stráně se za poměrně krátký čas staly dominantou celého Olomouckého kraje. Proto byste ji ze svých plánů určitě neměli vynechat. Exkurze, kterou je nutno dohodnout předem, jistě nadchne celou rodinu a odměnou Vám budou i nádherné výhledy nebo fotografie okolí. Pokud jste je ještě na vlastní oči neviděli, doporučujeme Vám najít si vhodné ubytování u vodní nádrže Dlouhé Stráně a přesvědčit se sami. Dovolená v Loučné nad Desnou se určitě vyplatí.

Obec Loučná nad Desnou leží v srdci Jeseníků. Patří do okresu Šumperk v Olomouckém kraji. První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1494. Na konci 15. století zde vznikla jedna z prvních významných staveb - lovecký zámeček, který byl vystavěn rodem Žerotínů. Začátkem následujícího století tady začali Žerotínové budovat rozsáhlý komplex v renesančním slohu, jehož součástí byla i stavba zámku. Patřila sem i stavba v části obce zvané Vízmberk. V té době patřila obec Loučná k velkolosinskému panství.

V roce 1616 se její část ve Vízmberku oddělila od velkolosinského panství, aby se následně znovu spojily a tento proces si ještě jednou zopakovaly. Koncem 18. století musel tehdejší vlastník Jan Karel ze Žerotína přenechat vízmberské panství věřitelům. Naopak na zámku Loučná nad Desnou nastal rozmach. Mohli jste zde již najít pivovar, palírnu, hostinec i mlýn. Součástí komplexu byla i zámecká zahrada a později byla přistavena i kaple, zasvěcená Cyrilu a Metodějovi. Ta byla v roce 1785 povýšena na farní kostel.

Významnou osobou, která se podílela na rozvoji zámku Loučná nad Desnou (zejména jeho parku) byl šlechtic a hrabě Anton Fridrich Mitrovský z Nemyšle. Následně, v roce 1844, přešel zámek do majetku bratrů Kleinových, kteří zde založili přírodní park s vzácnými dřevinami. Ale nebyla to jen zahrada, co se v té době zvelebovalo. Bratři Kleinové také založili rozsáhlou sbírku obrazů. Když byl v roce 1945 tento komplex zestátněn, zámek i park začaly postupně chátrat a vnitřní vybavení bylo z velké části převezeno do zámku ve Velkých Losinách.

Od 70. let 20. století probíhaly na zámku postupné rekonstrukce. Cílem bylo, aby mohl sloužit jako nápravné zařízení pro mladistvé. To se však nepodařilo. Na další rekonstrukci se podílela obec Loučná nad Desnou společně s potomky rodiny Kleinů. Tentokrát bylo v plánu zámek opravit a vybudovat zde hotel a hotelovou školu. Jelikož se však nepodařilo získat dostatečné množství financí, byl zámek v roce 2009 prodán do soukromého vlastnictví. Od té doby je veřejnosti nepřístupný. Stále se jím však můžete kochat alespoň z dáli, pokud do Loučné nad Desnou někdy zavítáte. Případně si projděte anglický park.

Ale není to jen zámek, díky čemuž je Loučná nad Desnou atraktivní destinací. Většinu těch, kteří již Loučnou navštívili, jako první napadne významné technické dílo - vodní nádrž Dlouhé stráně. Tato přečerpávací elektrárna se v roce 2005 dostala na seznam sedmi divů České republiky. Byla by škoda toto místo vynechat. Stejně atraktivní jsou i turistické trasy v Přírodní rezervaci Praděd, která je součástí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Během zimního období sem zase míří lyžaři. Moderní Ski areál Kouty je největším lyžařským střediskem na Moravě. A po aktivně stráveném dni můžete dát odpočinout svým bolavým svalům v nedalekých Termálech Velké Losiny. Právě tady, v malebné obci Velké Losiny, najdete i mnoho apartmánů, chalup nebo penzionů. Pokud tedy vyrazíte na výlet a budete hledat ubytování nedaleko zámku Loučná nad Desnou nebo všeobecně ubytování v Jeseníkách, právě obce Velké Losiny, Vernířovice, Sobotín nebo Jindřichov budou správnou volbou.

Rozsáhlé pozůstatky hradu s výhledem do Rychlebských hor

Zřícenina hradu Rychleby se nachází na strmém skalnatém ostrohu nad obcí Javorník v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Hrad byl založen zřejmě ve třináctém století a byl jedním z nejvýznamnějších středisek v oblasti dnešních Rychlebských hor. Z hradu se zachovaly velmi rozsáhlé zbytky zdí, včetně fragmentů palácových staveb a části kulaté věže, které svědčí o jeho strategickém významu. Místo nabízí pěkné výhledy na Javorník a okolí.

Přístup

Ke zřícenině nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Javorník (dostupný ze silnice číslo 60) u Zámku Javorník. Odtud je to k hradu mírně náročné stoupání lesní stezkou v délce asi jeden a půl kilometru po zelené turistické značce, která vede do kopce ke zřícenině. Nejbližší železniční stanice Javorník ve Slezsku je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází elegantní Zámek Javorník s historickými expozicemi a hudebním muzeem. Necelých dvacet kilometrů jižně se rozprostírají Rychlebské hory s oblíbenými Rychlebskými stezkami pro cyklisty a Jeskyněmi Na Pomezí. Vyplatí se navštívit i historické lázeňské město Jeseník a Zříceninu hradu Frýdberk.

Čertovy kazatelny jsou neobvyklý skalní útvar, který se vypíná do výšky nad Račím údolím v Rychlebských horách. Nejbližším městem je Javorník v okrese Jeseník. Máte-li rádi turistiku a objetí přírody, a přitom Vás lákají místa opředená legendami, pak jsou Čertovy kazatelny pro Vás to pravé.

Pověst totiž vypráví, že v průběhu třicetileté války, kdy okolní obce byly pleněny švédskými vojsky, se tajně dohodli obyvatelé Vlčic, Bílého Potoka a Javorníka, že Švédy nečekaně přepadnou. Tyto obce byly krutě drancovány, ale zámek Jánský vrch nad Javorníkem prozatím Švédům odolával. Tento nečekaný útok měl protivníky vyhnat z kraje nadobro. Avšak sedlák Ryška, když šel pěšky přes Račí údolí z Javorníka do Vlčic, potkal na kazatelnách divného muže, který mu slíbil bohatství, pokud prozradí vše Švédům. Nejprve sedlák odmítl, ale nakonec podlehl pokušení a Švédům vyzradil připravovaný plán. Noční útok Švédové odrazili a vzbouřenci zahynuli. Zde se pověsti rozcházejí. Jedna hovoří o tom, že zrádce Švédové shodili z kazatelny dolů do Račího údolí; druhá verze že neunesl výčitky svědomí a z kazatelny skočil sám. Tak či tak, od té doby nese tento skalní útvar název Čertovy kazatelny.

Už v 19. století byly dvě kazatelny opatřeny železným zábradlím, na jednom z nich můžete vidět rok 1891. Takzvaná horní kazatelna poskytuje nádherný výhled na Račí údolí, které má délku 7 km, a stojí na prakticky kolmé 13metrové stěně. Právě podle ní dostala název, jelikož připomíná kostelní kazatelnu. Nižší kazatelna nabízí i pohled na část slezské Hané. Pokud by Vás tu zastihlo špatné počasí, můžete se dočasně skrýt v dřevěném přístřešku, který je tu vybudován.

Pokud se Vám podaří rezervovat ubytování blízko Čertových kazatelen, můžete se vydat poznávat další přírodní zajímavosti nebo památky. Zvolíte-li například ubytování v apartmánech Javorník, máte na dosah zámek Jánský vrch nebo v létě koupaliště Červenka. Krátká procházka Vás dovede taky ke zřícenině hradu Rychleby. Z ubytování v Bílé Vodě můžete navštívit ojedinělé Muzeum internace, izolace a integrace. Ze sousední Černé Vody byste si neměli nechat ujít singltrek Rychlebské stezky a zříceninu hradu Kaltenštejn.

V podstatě nezáleží na tom, zda zvolíte v Rychlebských horách ubytování v hotelu, penzionu nebo třeba apartmánech, protože kdekoliv se ubytujete, odevšad to budete mít kousek do přírody, která Vás jistě nadchne a pomůže Vám hodit za hlavu každodenní starosti.

I když je řeka Morava nejdůležitější řekou stejnojmenné části České republiky, zajímavostí je, že nezačíná ani nekončí na historickém území Moravy. Podle řčení má řeka Morava tolik pramenů, kolik je dní v roce, ten oficiální pramen se ale nachází v nadmořské výšce 1 380 m n. m. pod vrcholem Králického Sněžníku, v severovýchodním cípu Čech.

Pravdou zůstává, že na svazích Králického Sněžníku se skutečně nachází vedlejší zdrojnice, pramínky a potůčky, které stékají do tzv. zdrojnicové mísy. I když Morava pod Králickým Sněžníkem vyvěrá ze země jen jako slabý pramínek, stačí ji jen pár set metrů, aby se změnila v horskou bystřinu. Po dalším kilometru je z ní už potok a obcí Dolní Morava protéká jako skutečně dravá řeka. V oblasti Jeseníků do ní vtékají tři větší toky - Krupá, Branná a Desná. V Mohelnické brázdě u Zábřeh přibírá Moravskou Sázavu. Po té, co proteče severní, střední i jižní Moravou, nakonec dorazí na Slovensko, kde se pod Děvínem vlévá do Dunaje. Morava je celkově dlouhá 354 kilometrů, z toho 284 kilometrů na českém území.

Pramen řeky Moravy je upravený jako studánka, kterou najdete asi 500 m pod vrcholem Králického Sněžníku. Vedou k němu značené turistické stezky, jak z Dolní Moravy (9 km, žlutá trasa), tak i ze Stříbrnice u Starého Města pod Sněžníkem (7 km, modrá, žlutá a červená trasa). Další oblíbenou trasou, a prý i nejhezčí, je o něco delší přechod přes vrch Klepáč (Klepý), kterému se přezdívá i střecha Evropy, jelikož vody odsud stékají hned do tří evropských moří.

Od pramene si vychutnáte výhled do údolí i na Klepáč. Dobrý nápad je také vyšlapat až na vrchol Králického Sněžníku do výšky 1 424 m n. m., kde uvidíte známou sochu slůněte. Pohořím Králického Sněžníku se můžete nechat vést po naučné stezce s 15 zastaveními a informacemi z místní oblasti. I když tato trasa nevede na vrchol, jednou ze zastávek je právě pramen Moravy, u kterého Vás tabule informuje i o historii vrcholu a o chatě s rozhlednou, které tam kdysi stály. Celá přírodní rezervace Králický Sněžník nabízí pestré možnosti turistiky, vyšlapte na Slamník, prozkoumejte Patzeltovu jeskyni nebo obdivujte a foťte Vodopád pod Strašidly. Když sestoupíte do Dolní Moravy, užijete si na bobové dráze, v Adrenalin parku a na děti čeká dětský park Amálka.

S ubytováním v blízkosti Pramene řeky Moravy budete mít jistě snadné pořízení. Tato oblast je turisticky oblíbená a proto i nabídka je široká. Nejčastěji najdete chaty a chalupy, do této kategorie se řadí i romantické roubenky. Pořád oblíbenější možností jsou apartmány, které kombinují soukromí chat a vynikající polohu, například přímo u lyžařského střediska. Pokud byste upřednostnili více služeb, vyberte si z nabídky penzionů, řada jich nabízí například i možnosti stravování. Plánovaní dovolené, tak aby byli spokojeni všichni účastníci, může být náročným úkolem. Je potřebné zvolit dobrou lokalitu, která kombinuje přírodu i zábavu. A to právě nabízí Králický Sněžník. Rezervujte si ubytování ještě dnes a balte kufry!

Zbytky strážního hradu na skalním hřebeni v Jeseníkách

Hrad Quinburk (nebo Quinburg) byl vybudován pravděpodobně na konci 13. století na strmém skalnatém ostrohu nad údolím Černé Opavy. Jeho hlavní funkcí byla ochrana celní stanice a cesty vedoucí kolem řeky, případně střežení nedalekých dolů na zlato. Hrad měl krátkou existenci a již v 15. století se zmiňuje jako opuštěný a pustý.

Dnes je zřícenina volně přístupná, ale v terénu hůře dostupná. Z původního hradu se zachovaly jen skromné zbytky hradeb a věže, které jsou včleněny přímo do mohutných skalních útvarů. Místo nabízí působivé výhledy do hlubokého údolí a na protilehlý Medvědí vrch.

Přístup

Lokalita se nachází v lesích mezi Vrbnem pod Pradědem a Heřmanovicemi. Výchozím bodem je osada Drakov, kde je možné zaparkovat na lesním parkovišti. Odtud vede modrá turistická značka, která stoupá strmě do kopce ke zřícenině (výstup je fyzicky náročný). Autobusová zastávka "Heřmanovice, Spálené" je vzdálena několik kilometrů.

Okolí - co stojí za poznání

Pod hradem prochází údolí s technickou památkou, starou Vysokou pecí v Drakově. Nedaleko se nachází unikátní Rejvízské rašeliniště s Velkým mechovým jezírkem. Historické město Zlaté Hory nabízí Zlatorudné mlýny a muzeum hornictví.

Výstup na Quinburk je určen pro zdatné turisty, kteří hledají samotu a divokou přírodu Jeseníků. Spojení skal a zbytků zdiva vytváří jedinečnou atmosféru „orlího hnízda“.

Rodinné centrum zimních radovánek v Jeseníkách

Skiareál U Pekina je oblíbené rodinné lyžařské středisko, které se nachází v malebné lokalitě Dolní Údolí, součást Zlatých Hor v Hrubém Jeseníku. Areál je ideálním místem pro začátečníky, mírně pokročilé lyžaře a zejména pro rodiny s dětmi, kterým nabízí klidné prostředí a veškeré potřebné služby. Lyžuje se zde v nadmořské výšce přibližně od 512 do 623 m n. m., což z něj činí snadno dostupný a přitom kvalitně vybavený cíl zimní turistiky.

Historie místa je spojená s původní budovou Hotýlku U Pekina, která na této adrese (čp. 44) fungovala jako hostinec a pivovar již od 17. století. První zmínky o pivovarnictví pocházejí z roku 1684 a po celá staletí byla budova významným sídlem místních rychtářů. Zásadní moderní proměna nastala v letech 2014–2015, kdy byla postavena nová budova s wellness centrem a zároveň vybudován moderní skiareál. V současnosti areál disponuje dvěma hlavními vleky - dvousedačkovou kotvou a jednosedačkovou pomou, s délkami tratí 500 a 510 metrů a převýšením okolo 100 metrů. K dispozici je také krátký dětský vlek o délce 50 metrů. Všechny modré sjezdovky jsou pravidelně denně upravovány rolbou a v případě potřeby jsou zasněžovány technickým sněhem. Pro dětské návštěvníky je připraven dětský skipark se zábavnými atrakcemi, lyžařská škola, půjčovna a servis lyžařského i snowboardového vybavení. Pod sjezdovkou se nachází bufet a stylová restaurace s celodenním stravováním.

Doprava na místo

Areál leží v obci Zlaté Hory, konkrétně v části Dolní Údolí, kam se nejlépe dostanete autem. Z Olomouce trvá cesta přibližně hodinu a půl, z Ostravy asi hodinu a čtyřicet minut. Přímo u sjezdovky je k dispozici prostorné parkoviště s dostatečnou kapacitou pro automobily i autobusy, které je pro návštěvníky zdarma. Doprava veřejnými spoji je možná do centra Zlatých Hor, odkud je nutné využít místní autobusovou linku nebo taxi pro zbývající 4 kilometry do Dolního Údolí.

Co dělat v okolí

Okolí Zlatých Hor je historicky spojené s těžbou zlata a nabízí řadu zajímavých cílů. Lze se vydat ke Zlatokopeckému skanzenu na řece Olešnici, kde návštěvníci uvidí repliky dobových mlýnů na zpracování zlatonosné hlíny. Nedaleko se také nacházejí zarostlé zbytky hradu Edelštejn na Příčném vrchu (697 m n. m.), kdysi nejmohutnější středověké pevnosti Jesenicka. K těmto místům lze využít lokálně značené turistické stezky. Pro milovníky pěší turistiky je oblíbený nedaleký Rejvíz, unikátní přírodní rezervace s rašeliništi a Velkým mechovým jezírkem. K Mechovému jezírku vede z Rejvízu naučná stezka. Okolím Rejvízu vedou také oblíbené běžkařské stopy, které se napojují na trasy v okolí Dolního Údolí (např. trasa přes Kazatelny).

Lyžařské středisko U Pekina je moderní a rodinně orientované středisko, které staví na kvalitě služeb, technickém zasněžování a výborné dostupnosti, čímž zajišťuje ideální podmínky pro zimní rekreaci v Jeseníkách.

Králický Sněžník, dříve také nazývaný jako Kladský Sněžník, je nejvyšší horou stejnojmenného pohoří a nachází se téměř na státní hranici s Polskem. Měří 1 424 m n. m. a celá délka pohoří od města Králíky až po Kladské sedlo je dlouhá přibližně 16 kilometrů. Zároveň je nejvyšším výškovým bodem celého Pardubického kraje.

Svůj název získal také díky tomu, že sněhová pokrývka na vrcholu drží až 8 měsíců v roce. Králický Sněžník je však významný i z geografického hlediska. Leží zde nejsevernější bod historické česko - moravské hranice a tzv. trojmezní kámen. Ten vyzačuje hranici Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství.

V jižní části hory, jen několik desítek metrů pod vrcholem, se nachází pramen řeky Moravy. Hora leží v oblasti tří úmoří, tzv. střeše Evropy, jelikož zde kromě Moravy pramení i Kladská Nisa a Tichá Orlice. Zatímco Morava a její přítoky odvádí vodu do Černého moře, Kladská Nisa končí v Baltském moři a Tichá Orlice se vlévá do Severního moře.

Na vrcholu Kralického Sněžníku můžete vidět pozůstatky rozhledny z roku 1899 a chaty, která byla postavena v roce 1912. Stejně jako rozhledna, tak i chata byla v 70. letech 20. století zbořena. Na tomto místě se v současnosti nachází žulová socha slona z roku 1932, která byla postavena na počest výročí vzniku uměleckého spolku Jescher.

Hora Králický Sněžník a její blízké okolí je součástí Přírodní rezervace Králický Sněžník, která byla vyhlášena roku 1990 a leží na území dvou krajů - Pardubického a Olomouckého. Z hlediska ochrany přírody je významným místem výskytu vzácných horských rostlin zejména jestřábníků, borůvek, brusnic a vřesů. Z živočišné říše zde můžete potkat jelena, srnce, lišku a nebo kamzíka, který zde byl uměle vysazen. 

Přes pohoří Králického Sněžníku, bez výstupu na vrchol, vede naučná stezka, jejíž součástí je 15 zastávek. Začíná i končí na parkovišti v Dolní Moravě a dozvíte se na ní mnoho zajímavostí z místní oblasti. Na samotný vrchol pak vede několik turistických tras. Nejčastěji začínají v Dolní Moravě. Cesta po žluté značce Vám bude trvat asi 4 hodiny a našlapete 9 kilometrů. Tato trasa není příliš doporučována kvůli strmě stoupající druhé polovině trasy. Cestu si můžete zkrátit a první část absolvovat lanovkou.

Z Dolní Moravy však vede trasa i přes Horní Moravu a parkoviště Pod Klepáčem. Tady můžete navštívit rozhlednu a po Malosněžnickém hřbetě pokračovat až na vrchol Králického Sněžníku. Cesta Vám bude trvat přes 4 hodiny, celková délka je 11 kilometrů. Jedná se však o nejkrásnější trasu, kde můžete najít i skyté skály tzv. Vlaštovčí kameny.

Po zdolání Králického Sněžníku doporučujeme zakotvit v Dolní Moravě, která je významným turistickým centrem oblasti. Kdo si netroufne s Vámi na vrchol, může se ve výškách projít alespoň Stezkou v oblacích. Když si najdete ubytování u Králického Sněžníku, můžete v oblasti zůstat několik dní a dosyta si užít všeho, co Vám nabízí. Jen si to představte, přes den vyrazíte na výšlap a nebo si s dětmi zařádíte na bobové dráze a večer zrelaxujete v krásné chatě nebo útulném penzionu. Že to zní jako báječná dovolená? Tak na co ještě čekáte?

Komorní lyžování v Jeseníkách

Středisko se nachází v tichém bočním údolí nedaleko obce Horní Údolí (u města Zlaté Hory), v malebném prostředí pohoří Jeseníky. Areál je známý pro svou komorní a klidnou atmosféru a je ideální volbou pro rodiny a lyžaře, kteří preferují méně frekventované svahy. Je primárně závislý na přírodním sněhu.

Areál je umístěn v nadmořské výšce přibližně 630 až 750 m n. m.. Návštěvníkům nabízí dvě sjezdovky, které v celkové délce dosahují až 1200 metrů. Jsou pravidelně upravovány rolbou. K dispozici je jedna sjezdovka klasifikovaná jako modrá (lehká), dlouhá cca 780 m s převýšením 150 m - vhodná pro začátečníky. Druhá sjezdovka je červená (střední), dlouhá cca 500 m s převýšením 90 m, vhodná pro pokročilejší lyžaře. Přepravu zajišťují dva lyžařské vleky typu Poma o délce 500 a 600 metrů, s celkovou přepravní kapacitou okolo 1000 osob za hodinu. Díky nočnímu osvětlení je ve středisku také oblíbené večerní lyžování.

Jak se tam dostanete

Parkování je pro návštěvníky k dispozici zdarma přímo u vleků, přičemž jsou připravena místa i pro autobusy.

Co můžete v okolí objevovat

Oblast Jeseníků je vyhledávaná i fanoušky běžeckého lyžování a horské turistiky. V okolí Horního Údolí jsou nástupní místa na běžkařské okruhy. Nejbližší služby jako lyžařská škola, půjčovna vybavení a servis se nacházejí v nedalekých Zlatých Horách. Občerstvení a sociální zařízení jsou k dispozici v bufetu pod sjezdovkou.

Ski areál je cenově dostupný a poskytuje ideální podmínky pro klidné lyžování v krásném horském prostředí.

Hora Praděd je se svojí výškou 1 492 m nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku a zároveň i celé Moravy. Leží v katastrálním území obce Malá Morávka. Poskytne Vám úchvatný pohled nejen na celé Jesenicko, ale za dobrého počasí můžete vidět i Radhošť, Lysou horu nebo Sněžku. A k tomu, abyste dohlédli například až na vrcholky Malé Fatry, Vysokých Tater či mohli pozorovat zasněžené vrcholky rakouských Alp, Vám pomůže rozhledna, která byla na "střeše Moravy" vybudovaná.

Původně zde stála kamenná rozhledna, která byla postavena mezi lety 1903 a 1912 Moravskoslezským sudetských horským a turistickým spolkem. Předlohou pro výstavbu byl starý gotický hrad. Avšak po 2. světové válce začala rozhledna chátrat a následně byla její statika tak narušena, že se zřítila. O několik let později, když se začalo s rozšiřováním televizního vysílání, vznikla na Pradědu dřevěná konstrukce, na které byl umístěn vysílač. V roce 1968 byla zahájena výstavba vyššího, až 162 m vysokého nového vysílače. Tato stavba byla dokončena až v roce 1983 a na jejím vrcholu tak vznikl nejvyšší uměle vytvořený bod v České republice (1 638 m).

Rozhledna na Pradědu je 5. nevyšší věží v Česku. Pro turisty je běžně dostupná plošina, nacházející se 20 metrů nad povrchem. Na anténní nástavec, který je o něco výše se dostanete pouze během odstávky vysílače. Součástí rozhledy je i restaurace, kde můžete načerpat nové síly na cestu k dalším atrakcím Moravskoslezského kraje. Podle původního plánu měly být součástí projektu rozhledy i speciální designové doplňky, například nábytek nebo jídelní vybavení, přesně takové, kterými disponuje například rozhledna Ještěd nad Libercem. Avšak kvůli tomu, že by tento projekt byl velice finančně náročný, se od záměru bohužel upustilo.

Na Pradědu panuje během celého roku drsné počasí. Průměrná roční teplota vzduchu tady nepřesáhne 1 °C. Proto se na výšlap pořádně oblečte. A jak se sem vlastně dostanete? Záleží na tom, jak jste fyzicky zdatní. Rozhledna Praděd je dostupná prakticky pro každého. Nejjednodušší je vyrazit autem nebo kyvadlovými spoji z Karlovy Studánky na parkoviště Ovčárna, odkud se zpevněnou cestou, v délce asi 3,5 km, dostanete až na Praděd. Tato trasa je vhodná i pro vozíčkáře nebo rodiče s kočárky. Cestu lemuje zelená turistická trasa.

Zajímavější trasou je však hřebenovka z Červenohorského sedla. Povede Vás červená značka a během 10 km cesty se můžete kochat nádhernými výhledy i malebnou jesenickou přírodou. Nejnáročnější modrá trasa vede z Koutů nad Desnou okolo vodní nádrže Dlouhé stráně. Připravte se na 14 km pochod s převýšením až 800 m. Cíl cesty však rozhodně stojí za to.

Praděd je atraktivní pro svoje návštěvníky během celého roku. Přes zimu sem míří lyžaři, aby ve Skiareálu Praděd vyzkoušeli nejvýše položené lyžařské středisko v Česku. Teplejší období roku zase láká milovníky turistiky. Navštívit alespoň jednou za život Praděd - to by měl udělat každý správný Moravák. I v těsně blízkosti Pradědu je množství atraktivních turistických cílů. Např. místa jako Petrovy kameny, které jsou spojeny s řadou zajímavých pověstí nebo Vodopády Bílé Opavy Vám zajistí zajímavé fotografie do Vašich cestovatelských deníčků.

Jeseníky jsou zkrátka oblíbenou turistickou destinací a proto představují i ideální místo, kde můžete strávit příjemnou dovolenou, spojenou s aktivním trávením volného času. Najděte si ubytování blízko rozhledny Praděd, abyste právě tady mohli začít a měli možnost si pěkně z výšky naplánovat svoje další výlety. Ubytování najdete na portále MegaUbytko snadno a rychle. Navštivte oblíbené sekce - chaty a chalupy v Jeseníkách nebo hotely Malá Morávka a zajistěte si to nejlepší ubytování pro Vás. Na Jesenicku jsou samozřejmě k dispozici i apartmány, penziony, ubytování v soukromí nebo kempy. Nudit se tady rozhodně nebudete.

Nejvyšší horou Hrubého Jeseníku a vlastně celé Moravy a Slezka je Praděd (1 491 m n. m.). Pod ním vede historická zemská hranice Moravy a Slezka a je také hraničním bodem mezi Moravskoslezkým a Olomouckým krajem. Zároveň se zde rozdělují i okresy Bruntál a okres Šumperk. Leží v katastrální území obce Malá Morávka.

Na vrcholu Pradědu, v slezské části, se nachází telezní věž s rozhlednou, která je nejvyšším uměle vytvořeným bodem v České republice. V minulosti byla hora Praděd označována různými jmény např. Klínovcová hora nebo Niská Sněžka. Až v 19. století se ustálilo označení Praděd po stejnojmenném ochránci Jeseníků. Celá turistická oblast v okolí Pradědu je někdy označována jako Slezský ledovec, díky výborným sněhovým podmínkám během zimního období.

Abyste se mohli pokochat výhledy z Pradědu, nemusíte být až tak zdatní turisté. Autem nebo kyvadlovou dopravou z Karlovy Studánky přes Malou Morávku dorazíte na parkoviště Ovčárna. Odtud je to pohodlnou cestou, vhodnou i pro kočárky, asi 3,5 kilometru. Souběžně se silnicí vede i zelená turistická značka.

Na Praděd se můžete dostat i červeně značenou turistickou trasou po hřebenovce z Červenohorského sedla. Tato trasa je dlouhá 10 kilometrů. Dalšími možnostmi, odkud vyrazit, jsou sedla Vidly nebo Skřítek.

Chcete-li si dát pořádně do těla, zvolte nejnáročnější trasu po modré značce z Koutů nad Desnou. Cesta vede okolo dolní vodní nádrže Dlouhé stráně. Na trase dlouhé 14 kilometrů Vás čeká převýšení 800 metrů.

V zimě se Praděd zaplní lyžaři, kteří zde mohou provozovat klasické sjezdové lyžování nebo vyrazit na běžky. Lyžařské středisko Praděd je vhodné jak pro začátečníky, tak i pro zkušené lyžaře. Nachází se zde i množství krásně upravených běžkařských tras.

Je Vám tedy jasné, že na Pradědu je zábava během celého roku a jeden den na návštěvu rozhodně nestačí. Zbývá Vám jen naplánovat si dovolenou, rezervovat si vhodné ubytování u Pradědu a můžete vyrazit vstříc novým dobrodružstvím. Pro lyžaře je dostupných spousta krásných chat nebo komfortních apartmánů, kde můžete vysušit svoje vybavení. Ideálním výchozím bodem pro turisty zase jistě bude některý penzion v Malé Morávce. Tak co? Nalákali jsme Vás?

Malebný vodopád v podhůří Jeseníků, oblíbený turistický cíl

Vodopád Pod Strašidly (často nazývaný pouze Vlčí Doly) je kaskádový vodopád, který se nachází v hlubokém údolí Trusovického potoka nedaleko obce Vlčí Doly v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Ačkoliv není nejvyšší v Česku, vyniká svou malebnou atmosférou a snadnou dostupností, což z něj činí oblíbený cíl pro rodiny a turisty. Voda zde protéká přes několik stupňů, vytvářejíc krásné kaskády, které jsou nejvýraznější na jaře a po vydatných deštích.

Přístup

K vodopádu nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Vlčí Doly (dostupná ze silnice číslo 366) u mostku. Odtud je to k vodopádu velmi krátká a jednoduchá procházka lesní stezkou v délce asi tři sta padesát metrů po žluté turistické značce, která vede do mírného kopce. Nejbližší železniční stanice Konice je vzdálena necelých deset kilometrů, je lepší využít autobus.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Konice s rozsáhlým Zámkem Konice a Městským muzeem Konice. Necelých dvacet kilometrů severně leží krajské město Olomouc s unikátním Sloupem Nejsvětější Trojice (UNESCO) a Arcibiskupským palácem Olomouc. Vyplatí se navštívit i nedalekou Jeskyni Javoříčko a Zříceninu hradu Špránek.

Pojďte se nyní přenést do 14. století, kdy v okolí města Zlaté Hory, nacházející se v okrese Jeseník, v Olomouckém kraji probíhalo dobývání zlata. Navštivte naučnou stezku Údolí ztracených štol ve středověkém Zlatokopeckém skanzenu na řece Olešnici. Leží přímo u cesty ze Zlatých Hor do Ondřejovic. Skanzen je přístupný od května do října nebo po dohodě i mimo vymezené časy.

Říčka Olešnice právě tady po miliony let ukládá zlato do náplavových částí. K jeho získávání se používala povrchová i hlubinná technika. Břeh je protkán mnoha kanály pro přívod vody do tzv. rýžovišť. Ten hlavní z nich je stále v provozu. Opakovaně zde geologové potvrdili vysoké obsahy zlata a mimo jiné i našli asi v 5metrové hloubce průzkumnou šachtici, která byla pravděpodobně ztracenou štolou, ukrývající zlatonosné žíly.

Aby bylo zlatokopectví přiblíženo i veřejnosti, byly v tomto malebném údolí vybudovány repliky středověkých hornických mlýnů. Po absolvování výše uvedené naučné stezky můžete navštívit mlýnici, kde uvidíte, jak probíhá drcení zlaté rudy a pokud budete mít štěstí, tak si i maličký kousek zlata odnesete domů. Stroje jsou zhotoveny podle dobových nákresů a pohon je zajištěn vodními koly, využívající energie z původního kanálu.

Zlatokopecký skanzen byl postupně rozšířen i o Hornickou osadu, která je replikou dřevěného hornického srubu. Tady se Vám představí tradiční domácí řemesla a různé nástroje a nářadí. Objekt je roubený a jeho základ tvoří vnitřní dvůr s hospodářstvím, hrnčířskou dílnou a kovárnou. Interiér se skládá ze světnice, černé kuchyně a tkalcovny.

Ve středověku sloužila osada jako uzavřený opevněný komplex pro zpracování rudy i běžný život horníků. Na konci 14. století přebral obranou funkci hrad Edelštejn. Hornická osada má svoji zvoničku i repliku strážní věže. Ta se nachází na přístupové cestě a je přístupná jako vyhlídka.

Nedaleko Hornické osady najdete i závodiště, které bývá využíváno během soutěží v rýžování zlata. Například soutěž o putovní pánev starosty města je velmi oblíbená. Obecně první soutěž v rýžování zlata proběhla ve Zlatých Horách už v roce 1993 a od té doby tu má svoji pevnou tradici. V roce 2010 byl Zlatokopecký skanzen dokonce dějištěm mistrovství světa v této disciplíně.

I okolí Zlatých Hor láká k návštěvě. Nachází se tu množství zajímavých historických, ale především přírodních památek. Např. Přírodní rezervace Rejvíz, která je komplexem rašelinných ekosystémů i s centrálním Velkým mechovým jezírkem. K jezírku vede naučná stezka a váže se mnoho různých pověstí. Pokud se chcete pokochat nádhernými výhledy, vystoupejte na rozhlednu Biskupská kopa, nacházející se na stejnojmenném kopci, nedaleko Zlatých Hor.

A nebo vyrazte do blízkých měst. Jeseník, Janov nebo Vrbno pod Pradědem jsou zajímavé z hlediska historie i kulturního dění. A můžete je využít i jako základnu, pokud hledáte ubytování blízko Zlatokopeckého skanzenu. Na portále MegaUbytko naleznete různé druhy ubytování na Jesenicku. Je libo chaty a chalupy, apartmány nebo komfortní hotely? A nebo dáváte přednost spíše penzionům nebo ubytování v soukromí? Neváhejte a rezervujte si ubytování přímo u provozovatele.

Na skalnatém kopci nad městem Javorník se vypíná zámek Jánský Vrch. Jedná se o jediný zpřístupněný památkový objekt v okrese Jeseník a je výraznou dominantou zdejšího okolí. V tomto nejsevernějším cípu Severní Moravy, který kdysi patřil Slezsku, se dnes tyčí barokní zámek, ovšem původně zde stál středověký hrad Javorník.

Původní hrad Javorník byl ve 2. polovině 13. století postaven svidnickými knížaty. Roku 1348 však hrad postoupili biskupovi ve Vratislavi a celé území patřilo k vratislavskému biskupství až do roku 1945. Během husitských válek byl hrad dobyt a poškozen, ovšem větší historickou škodu udělalo samo biskupství, když rozhodlo zbourat opevnění hradu, aby se nemohl stát oporou pro nepřátele. Na přelomu 15. a 16. století byl hrad Javorník přestavěn na zámek a dostal jméno Jánský Vrch podle Jana Křtitele – patrona vratislavského biskupství. Barokní přestavba zámku se uskutečnila koncem 18. století a tuto podobu si zámek zachoval víceméně dodnes. Po druhé světové válce bylo nutné urovnat majetkové vztahy na české a polské straně katolické církve, proto až v roce 1984 byl zámek zestátněn. Od roku 2002 je zapsán zámek Jánský Vrch jako národní kulturní památka.

Na návštěvníky zámku Jánský Vrch čeká několik prohlídkových okruhů. Základní okruh Vás zavede do reprezentačních místností a ukáže Vám expozici dýmek, která je jednou z největších svého druhu v České republice. Druhý okruh je poněkud netradiční a ukáže návštěvníkům hospodářské zázemí zámku, tedy zejména kuchyň a jídelnu pro služebnictvo, správcovský byt, místnost, kde se žehlilo a mandlovalo prádlo, koupelnu a jiné. Toto zázemí se na zámcích a hradech málokde dochovalo, proto určitě stojí za to se s ním seznámit zde na Jánském Vrchu. Zajímavý je taktéž okruh seznamující s vybavením hostinských pokojů, doplněný o výstavu dobových hraček, ovšem tento kruh nefunguje celoročně, je k dispozici pouze v letní sezóně. Dalším zcela netypickým okruhem je zámecká půda. Zde dostanete helmu a připravte se na fyzicky náročnější prohlídku. Uvidíte historické krovy a místnosti, ve kterých se nachází hodinový stroj. Standardně jsou prohlídky komentované v češtině, je však možné si předem rezervovat a zajistit cizojazyčnou prohlídku v němčině nebo polštině.

Dnes jsou hrady a zámky skvělým místem pro vzdělávání dětí. Nejinak je tomu i na zámku Jánský Vrch. V dobovém kostýmu tu průvodce seznámí děti s historií zámku pomocí úkolů, za jejichž splnění obdrží na konci odměnu. Zážitkem pro děti ve věku 4 až 8 let také bude možnost absolvovat prohlídku v zámeckých šatech. Aspoň na chvíli se tu stanou princi a princeznami. S dětmi můžete po prohlídce zámku ještě strávit příjemný čas v zámeckém parku, kde je připravena pohádková trasa s 11 zastaveními a zábavnými úkoly. Na pokladně zámku si vyzvednete mapu a okruh můžete absolvovat zdarma.

Chystáte se co nejdříve na náštěvu? Najděte si ubytování poblíž zámku Jánský Vrch. Nejlepší bude poohlédnout se po penzionech nebo hotelech v Javorníku, odkud můžete v dalších dnech vyrazit například do Muzea Slezského Semmeringu, děti zase ocení Faunapark Lipová. Pokud přijedete navštívit Jánský Vrch v zimě, pak samozřejmě máte na výběr z mnoha lyžařských areálů v Jeseníkách, kde aktivně strávíte čas. Ať už se bude ubírat Váš pobyt jakýmkoliv směrem, o zábavu i poznání máte určitě postaráno.

Zbytky původního pralesa v Hrubém Jeseníku

Přírodní rezervace Bučina pod Františkovou myslivnou se nachází v Olomouckém kraji, v okrese Šumperk, na území obce Loučná nad Desnou, na úbočí hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, mezi vrcholy Praděd a Velký Máj. Byla vyhlášena k ochraně cenného zbytku původního pralesovitého porostu a přírodních lesních společenstev v nadmořské výšce od 960 do téměř 1200 metrů, kde dominují mohutné, prastaré stromy, zejména buk a javor klen. Rezervace je důležitá pro studium přirozeného vývoje lesního ekosystému, který byl v 18. a 19. století intenzivně využíván, ale její současný charakter se přibližuje pralesu, přičemž v podrostu probíhá bohatá přirozená obnova původních dřevin, což je klíčové pro budoucí vývoj.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je obec Loučná nad Desnou nebo turistické chaty na hlavním hřebeni Jeseníků, jako je například Švýcárna. K rezervaci se nejčastěji přichází pěšky po turistických stezkách. Vede k ní žlutá turistická značka z Františkovy myslivny, která se nachází v blízkosti rezervace. Přístup je středně náročný, vede lesním terénem. Nejlepší pohled na celé území rezervace je při sestupu z myslivny směrem na Zámčisko.

Co můžete v okolí objevovat

Rezervace se nachází v centru Hrubého Jeseníku. Na hlavním hřebeni můžete navštívit významný turistický bod Františkova myslivna (samotná myslivna byla v minulosti loveckou chatou). Jižně leží chráněné území Velký Máj a Břidličná hora. Na sever od rezervace se nachází Praděd (1 492 m n. m.) s vysílačem a rozhlednou.

Národní přírodní rezervace Praděd se rozkládá na nejvyšších vrcholech Hrubého Jeseníku na hranici okresu Bruntál v Moravskoslezském kraji a okresu Šumperk v Olomouckém kraji. Se svou rozlohou větší než 2 tisíc hektarů se jedná se o největší přírodní rezervaci v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky i v celé České republice a sněhová pokrývka tu v zimě v některých místech může dosahovat výšky i více než 10 metrů.

Už od začátku 19. století byla tato oblast považována za cennou z botanického hlediska, ale v meziválečném období byla zdevastována, jelikož sloužila československé armádě jako dopadová plocha při dělostřeleckých cvičeních. Proto byla v roce 1946 vyhlášena přísnou rezervací Velká kotlina a v dalších letech přibyly Vrchol Pradědu, Velký Kotel, Malý Kotel, Divoký důl, Petrovy Kameny a Bílá Opava. Spojením těchto menších státních přírodních rezervací vznikla v roce 1991 Národní přírodní rezervace Praděd. Chráněná jsou tu strmá údolí ve skalách, vysokohorská společenství živočichů i rostlin, přirozené smrkové pralesy i botanická diverzita a vysokohorské hole. Unikátní jsou oblasti tzv. alpinského bezlesí, které se vyskytují pouze na dvou dalších místech v republice.

Nejvyšším bodem národní přírodní rezervace Praděd je samozřejmě stejnojmenná hora Praděd, která je současně nejvyšším vrcholem Moravy. Turisty byla oblíbená již v 19. století, proto zde byla v letech 1904 až 1914 vystavěna rozhledna. Ta současná, která slouží jako televizní vysílač, hotel i restaurace, tu stojí až od roku 1968. Z tohoto nejvyššího pevného bodu v České republice ve výšce 1 637 m n. m. dohlédnete za jasného počasí na Sněžku i opačným směrem na Lysou horu, a pokud se Vám velmi poštěstí, tak dokonce i na Vysoké Tatry.

Díky vysokohorským polohám Jeseníků tu najdete přírodu s charakterem severské tundry, která se běžně nachází v Alpách či v polárních oblastech, v našich podmínkách se však jedná o jedinečný ekosystém. Z pohledu botaniky zde najdeme množství endemických druhů rostlin, které jinde v republice neuvidíte. Pouze v Hrubém Jeseníku jsou „doma“ například mateřídouška ozdobná sudetská, vrba šípovitá, škarda sibiřská, hořec tečkovaný a další rostliny. Řadu dalších rostlin vyskytujících se v přírodní rezervaci Praděd pak najdete jen na jednom či dvou dalších místech v ČR, a to v Krkonoších nebo na Králickém Sněžníku. Velký podíl na druhové rozmanitosti flóry v Hrubém Jeseníku má historický fakt, že zde původně nerostla rychle se rozrůstající borovice kleč, která by ostatní druhy vytlačila. Tu sem nasadili lidé mezi léty 1889 a 1904 ve snaze zalesnit okolí Pradědu a Vysoké Hole. Bohužel až v roce 1921 byla tato výsadba nepůvodní borovice kleče označena za nežádoucí. Dnes však již zabírá přes 140 hektarů a ochránci přírody musejí řešit její redukování, aby uchránily vzácné lokality s jejich flórou i faunou.

Přírodní rezervace však není unikátní pouze flórou, ale je také domovem mnoha živočichů, kteří se na jiných územích vyskytují jen ojediněle, nebo dokonce vůbec. Svůj domov tu mají motýli okáč menší sudetský a okáč horský, z brouků tu najdete například vzácného tesaříka čtyřpásého, který jinde v ČR nežije a nejblíže byste ho mohli zahlédnout ve slovenských Tatrách. Chápeme však, že tyto drobné živočichy uvidíte na běžné procházce jen stěží. Může se Vám však stát, že uvidíte kriticky ohroženého sokola stěhovavého, který tu hnízdí hned na několika lokalitách. Pokud Vás zajímají ještě větší zvířata, pak Vás potěší informace, že kromě domácího jelena obecného a srnce obecného tu můžete zahlédnout také nepůvodního kamzíka horského, který byl do okolí Pradědu introdukován v roce 1913. Mimo turistické trasy na klidnějších místech se tu zdržuje také chráněný rys ostrovid.

Pěší turisté mohou strávit procházkami či túrami v přírodní rezervaci Praděd klidně celou dovolenou. Určitě byste neměli vynechat cestu na dominantu Moravy, a to již zmíněnou horu Praděd. Skvělou netradiční podívanou však nabízejí i Petrovy kameny, které byly podle pověstí v historii místem setkávání čarodějnic s ďáblem. Za poznáním zdejší přírody se můžete vydat po naučné stezka Bílá Opava podél toku stejnojmenné řeky. V zimním období určitě nevynechejte lyžovačku v některém ze ski areálů v Hrubém Jeseníku, které najdete téměř na každém zdejším svahu. A teď už zbývá pouze sehnat ubytování v okolí přírodní rezervace Praděd. To nabízejí blízké obce. Vyzkoušejte ubytování v soukromí v Bělé pod Pradědem, apartmány v Karlově Studánce nebo penziony v Loučné nad Desnou. Ať se rozhodnete jakkoliv, věříme, že budete nakonec spokojeni a užijete si výlety v přírodní rezervaci Praděd.

V pohoří Hrubý Jeseník najdete několik zajímavých vrcholů. Kromě nejvyšší hory, kterou je Praděd, stojí za Vaši pozornost také třetí nejvyšší vrchol - Petrovy kameny. Katastrálně náleží částečně k obci Malá Morávka v okrese Bruntál, v Moravskoslezském kraji. Zároveň však leží i v katastru Loučné nad Desnou v okrese Šumperk, v Olomouckém kraji.

Petrovy kameny jsou součástí přírodní rezervace Praděd. Leží ve Slezsku, avšak v blízkosti historické zemské hranice s Moravou. Tvoří ho skupina skal z břidlic a rul, dosahující výšky 7 metrů a šířky 25 metrů. Avšak na samotný vrchol se kvůli přísné ochraně přírody nedostanete. Můžete je však obdivovat z blízké hřebenové trasy.

Ke skalám Petrových kamenů se váže řada pověstí. Během čarodějnických procesů v 17. století tu údajně probíhaly tajné setkání čarodějnic s ďáblem. Pokud v té době byl některý z obyvatel přistižen v blízkosti Petrových kamenů, mohl být obviněn z čarodějnictví a mít jistou cestu na hranici. I dnes prý v jejich blízkosti můžete slyšet kvílení čarodějnic.

Tématice čarodějnictví na Šumpersku se ve svém historickém románu Kladivo na čarodějnice z roku 1963 věnoval i spisovatel Václav Kaplický. Podle jeho díla pak o šest let později natočil režisér Otakar Vávra stejnojmenný film. A více o čarodějnických rejdech se můžete dozvědět i v Expozici čarodějnických procesů v Šumperku.

Petrovy kameny jsou však významné i z hlediska botaniky. Dochovaly se tu vzácné druhy rostlin z doby ledové. Lišejníky, mechy, vrby - to vše můžete v okolí kopce vidět. Na skále se nachází pamětní desku přírodovědce Bedřich Kolenatého, který se významně podílel na výzkumu přírodních poměrů Hrubého Jeseníku. Právě během jedné výzkumné cesty na Praděd tragicky zahynul.

Během zimního období se zasněžené svahy Petrových kamenů stávají atraktivní zejména pro lyžaře.  Mají tu jedny z nejlepších sněhových podmínek na Moravě. Lyžařům jsou k dispozici 4 vleky, avšak za dodržování přísných podmínek. Opouštět vyznačené sjezdovky a scházet z turistických tras je tady zakázané.

Jako výchozí bod na Petrovy kameny si můžete zvolit nedalekou Ovčárnu, kde lze pohodlně zaparkovat i Vaše automobily. Příjemnou procházkou se dostanete až do blízkosti Petrových kamenů. Pokud máte štěstí na dobré počasí a viditelnost, budou Vám odměnou nádherné výhledy na Praděd, vodní nádrž Dlouhé stráně i údolí Divoké Desné a Bílé Opavy.

A po hřebenové trase můžete pokračovat dále přes Praděd, Švýcárnu, Červenohorské sedlo až na Ramzovou. Oblast Šumperska je atraktivní zejména díky množství lyžařských areálů všech obtížností. Každoročně sem míří na zimní dovolenou návštěvníci z celé republiky.

Ale nebojte, i v létě je tu co dělat. Inspiraci můžete načerpat i na portále MegaUbytko. Najdete si tu i to nejlepší ubytování v blízkosti Petrových kamenů a můžete vyrazit za turistikou. Po celém Šumpersku jsou rozmístěné útulné penziony, romantické chalupy i oblíbené apartmány. Vyberte si to, co Vám nejvíce vyhovuje, aby Váš pobyt neměl chybu.

Slamník je hora v pohoří Králického Sněžníku, známá především díky rekreačnímu středisku v Dolní Moravě v okrese Ústí nad Orlicí poblíž města Králíky. Vrchol hory leží v nadmořské výšce 1 232 m n. m. Je to hraniční hora českomoravského pomezí. Vrchol a její západní část je součástí Pardubického kraje, kdežto východní část spadá do Olomouckého kraje.

Západní svahy hory sestupují do údolí řeky Moravy, kde se nachází obec Dolní Morava. Vrcholová část Slamníku je porostlá horskými třtinovými smrčinami a patří do Národního přírodního parku Králický Sněžník. Nižší části jsou v současné době porostlé smrkovými lesy. Na některých částech hory můžeme najít i bezlesá místa a kamenná moře.

Většina sjezdovek a dalších atrakcí horského resortu Dolní Morava se nachází právě na hoře Slamník. Obec Dolní Morava je tedy ideální východisko pro výšlap na tuto horu. Modře značená turistická trasa vede z údolí až k chatě Slaměnka. Ta se nachází na spočinku hory ve výšce asi 1 100 m n. m. Zde se rozprostírá také vyhledávaná atrakce Stezka v oblacích, nebo Sky Bridge 721, tedy v roce 2022 nejdelší visutá lávka na světě. Ta vede na protější vrchol Chlum. Od Slaměnky na vrchol hory Slamník funguje lanová dráha a červeně značená sjezdovka. Pokud máte rádi cyklistiku pak vězte, že na Slamník míří několik cyklotras. V jedné části hory je zřízen také trail park pro bikery s traily různých obtížností. Slamník je různými atrakcemi doslova protkaný.

Nespočet zajímavých míst, které jsou spojené s horou Slamník je těžké minout. Přijíždíte-li do oblasti Králického Sněžníku za klidem, doporučujeme spíše tradiční horskou turistiku mimo toto rušné středisko. Zdolat třetí nejvyšší horu České republiky, Králický Sněžník je výzva a to krásná. Na Králičák, jak se také hoře familiárně přezdívá, vede několik turistických tras. Z Dolní Moravy se můžete vydat po žluté, která je značená až na vrchol, tedy do výšky 1 423 m n. m. Tato trasa je poměrně náročná, zprvu vede podél toku Moravy a později prudce stoupá a napojuje se na červenou trasu. Vede kolem známé sochy slůněte, symbolu hory a také kolem pramene řeky Moravy. Túra je dlouhá asi 9 km a trvá přibližně 3,5 hodiny. Trasa kopíruje zároveň značenou Naučnou stezku Králický Sněžník.

Pokud chcete skutečně ohromující zážitek, potom se vydejte na horu v letních měsících a nad ránem. Okouzlující okamžik spatření východu slunce z Králického Sněžníku je nezapomenutelný. Pro takovou túru je zapotřebí vhodné vybavení a dobrá fyzická kondice. Každý podobný výlet je potřeba předem naplánovat a určit výchozí místo. Ubytování poblíž Slamníku tedy přijde vhod. Náš portál nabízí nepřeberné množství chat, chalup, apartmánů či penzionů. Najdete tady ale i nabídky hotelů či ubytování v soukromí. Pokud si nevíte rady, s výběrem Vám rádi pomůžeme.