Kam na výlet Nový Přerov

Koupaliště Březí patří k oblíbeným alternativám venkovního koupání v okolí Mikulova. To jistě rádi uslyší lidé, kterým se nechce z nějakého důvodu jezdit až k Novomlýnským nádržím, které jsou jen o pár minut jízdy autem dál. Klid a krásná krajina v sousedství Pálavy a Mikulova ho pak předurčují k tomu, aby se stalo oblíbeným cílem pěších turistů a cyklistů. Speciálně, pokud nejsou příliš nároční a jde jim především o příjemné osvěžení v parných letních dnech.

Před vstup ke koupališti se dostanete autem, přímo u něj je totiž dostatečně velké parkoviště. Stačí, když projedete obcí až k zastávce železnice. Poté ke koupališti vede účelová komunikace, která kopíruje trasu trati. Najít ho by tedy nemělo představovat potíže.

Koupaliště v Březí je dobře udržované. Nabídne Vám koupání v několika bazénech pro běžné plavce a pro děti, které jsou obklopeny travnatou pláží pro odpočinek a slunění. Koho by lenošení na dece přestalo bavit, ten určitě ocení hřiště na plážový volejbal a nohejbal. Naprostou samozřejmostí je i občerstvení přímo v areálu. Otevírací doba je od 30. června do 31. srpna podle provozní doby.

Pohodlné ubytování blízko koupaliště Březí u Mikulova Vám nabídnou penziony s vinným sklepem v Březí, které jsou jako stvořené pro nejrůznější oslavy. Některé z nich dokonce umožňují i ubytování s domácím zvířetem, takže ho nemusíte nechávat o prázdninách doma. Hodně oblíbené jsou však i lokální wellness chaty a chalupy. Když budete mít ještě chvilku času, doporučíme Vám krátký výlet do blízkého zámku Mikulov nebo k Dunajovickým kopcům. Přejeme Vám mnoho zábavy!

Moře v českém akvaparku? V Aqualandu Moravia rozhodně ano! Zhruba 40 kilometrů jižně od Brna Vás čeká moře vodních atrakcí a bazénů. Nechybí kino, restaurace, masáže, sauny, prostě dokonalé podmínky pro relax a odpočinek. Pasohlávky na Pálavě a jejich vodní areál Moravia by i Poseidón hodnotil deseti mořskými hvězdicemi z deseti!

Atrakce a možnosti pro všechny členy rodiny

Děti touží po skluzavkách, tobogánech a adrenalinu, zatímco rodiče si chtějí v klídku zaplavat nebo hodit nějakou tu saunu či masáž. A co dědečci a babičky? Pro ty je ideální relax v horkých termálních pramenech. Vyhovět celé rodině opravdu není lehké. Aqualand Moravia je ale připraven na malé i velké, mladé i dříve narozené.

Pokud si jako místo rodinné dovolené vyberete oblast Pálavy, Mikulov, Klentnice nebo snad nejbližší okolí Věstonické nádrže, určitě si do zdejšího akvaparku zajděte. Jen tak mimochodem, víc atrakcí a bazénů pod jednou střechou nikde jinde v České republice nenajdete.

Bazény o velikosti pozemku pro rodinný dům

Základem každého pořádného akvaparku je bazén. Samozřejmě, že ne jeden. V Aqualandu Moravia jich naleznete hned čtrnáct. Hezky půl na půl - sedm venkovních a sedm vnitřních bazénů. Největší z venkovních bazénů dostal název Riviéra a nabízí luxusních 823 m² vodní plochy. Nejteplejší vodu zase můžete okusit ve dvou „bratrských“ bazénech. Romulus a Remus leží při sobě, dohromady zabírají něco přes 100 m² a celoročně se tu lze vykoupat ve vodě o 37 °C.

K dispozici je také Baby Lake se skluzavkou, stříkacím dělem, vodním zvonem či vodopádem, stejně jako další bazény s krásnými výhledy na Pálavu a doplňky v podobě vířivek nebo mořského vlnobití.

Ve vnitřních bazénech si lze užít sportovního plavání v největším bazénu v celém akvaparku (840 m²) i příjemné relaxace pod hvězdnou oblohou. Toužíte-li po uvolnění napětí, zcela jistě využijete Relax Pool a Whirlpool. Teploučká 35 °C voda a dotek tisíců bublinek z vodních nebo vzduchových trysek. Může existovat něco lepšího?

Děti by možná namítali, pro ně jsou ale připraveny zcela jiné bazény. Například takový Calimero se dvěma věžovými skluzavkami, stříkacími pistolemi, děly nebo polévacími kbelíky. Nejmenší plavci i neplavci se mohou vydovádět v mělkém Baby bazénku s příjemně vyhřátou vodou, vodním hříbkem nebo perfektní medvědí skluzavkou.

Hodně atrakcí, hodně zábavy

Co ještě se dá v akvaparku Moravia dělat? Můžete se zde klouzat, smýkat, skákat, otáčet - stovky metrů skluzavek a tobogánů jsou Vám plně k dispozici. Pojďme ale pěkně popořadě a začněme s těmi „nej“. Tak třeba nejstrmější skluzavka s příznačným názvem Kamikadze je dlouhá 29 metrů, vysoká plných 13 metrů a řadí se k vysokorychlostním atrakcím, k projetí kterých musíte mít notnou dávku odvahy.

O poznání klidnější jízdu nabídne Blue Trio. Nejdelší tobogán v akvaparku. Měří bezmála 150 metrů a do jeho útrob se na člunu může vydat klidně i trojice odvážlivců. A slůvko „odvaha“ zmíníme také při atrakci s názvem SuperCrater. Atrakce s délkou 101 metrů Vás provede různými zákoutími a okruhy a údajně končí v samotném středu země!

Ani Wild River ovšem není procházka růžovou zahradou, stejně jako Yellow Crash. Hlavou zeď neprorazíte, tu vodní ale ano. Zejména pokud cestou naberete vysokou rychlost, tak jako v uzavřeném, 94 metrovém tobogánu Yellow Crash. Jedineční zážitek budete mít také z atrakce jménem U Wave, mamutí U-rampy. Sešup dolů a pak zase nahoru, adrenalin, barevné efekty, prostě príma!

Relax a wellness jako v lázních

Aqualand Moravia má v nabídce také desítky wellness procedur. Sauna by neměla chybět. Kromě finské klasiky můžete vyzkoušet provoněnou biosaunu, aroma lázeň, infrakabinu nebo tepidarium a cladarium, které příjemně prohřeje a uvolní Vaše tělo. Víkendy jsou pak vyhrazeny saunové show a ceremoniálům zkušených saunerů.

Je libo masáže? Stačí říct a vybrat si, k dispozici jsou dětské masáže, římská vinná, havajská, aroma masáž nebo detoxikační medová masáž, nabízející komplexní péčí pro každý typ pokožky.

Většinu bazénů a vířivek v Aqualandu Moravia navíc zásobuje léčivá voda z 1,3 kilometrů hlubokého vrtu nedaleko Pasohlávek. Je jedinečná svým obsahem sulfanu, oxidu uhličitého, fluoridů, síranů a jiných látek v tělu prospěšném množství. Minerální voda prospívá celkové imunitě, metabolismu i stavbě kostí. Zmírňuje také kožní onemocnění, plísňové choroby a regeneruje pohybový aparát.

Dovolená na Pálavě - klidně i týden!

Pro dokonalý zážitek z Aqualandu Moravia doporučujeme vyhradit si v kalendáři několik dní. Akvapark disponuje vlastním ubytováním, mnohem více možností ale naleznete v okolních obcích a městech. Kromě Pasohlávek se nejblíže nacházejí Dolní Dunajovice, Klentnice (necelých 10 kilometrů na jih), Strachotín nebo Dolní Věstonice (zhruba 15 kilometrů na východ).

Lze si vybírat ze stovek lůžek v penzionech, hotelích, apartmánech, privátech, ale také chatkách, roubenkách a soukromích chalupách s prostornou zahradou. Několik kempů funguje také kolem Věstonické vodní nádrže. Jak vidíte, infrastruktura akvaparku a jeho nejbližšího okolí je zcela připravena pro Vás a Vaší rodinu.

Zajeďte si na překrásnou Pálavu a kromě přírodních skvostů a darů vinic si vychutnejte také zábavu a relax v Aqualandu Moravia. Uvidíte, že na tuto návštěvu budete v dobrém vzpomínat hodně dlouho.

Navštivte Zámek Mikulov, který se nachází na Jižní Moravě v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Zámek stojí téměř v centru Mikulova, spadá pod okres Břeclav a tvoří dominantu města. Protože stojí na kopci Zámecký vrch, je viditelný z dalekého okolí. V mikulovském zámku přijala Marie Terezie moravské šlechtice a vyjednával zde i Napoleon Bonaparte.

Počátky majestátného zámku sahají do 10. století, kdy na Zámeckém kopci stávala dřevěná stavba, kterou po požáru nahradil kamenný hrad. Středověká historie mikulovského hradu je spojena až do roku 1560 s rodem Liechtensteinů, který objekt zvětšoval a zpevňoval. V letech 1575-1945 byl v držení Dietrichsteinů, v této době došlo k nejrozsáhlejšímu rozšíření a přestavbě v reprezentativní zámecké sídlo. Na druhém předhradí bylo v první polovině 17. století postaveno divadlo. Kardinál Dietrichstein se také zasloužil o založení zámecké zahrady, která je se svými zahradními terasami v různých výškových úrovních největším zahradním areálem hradního typu ČR. V dubnu 1945 zámek vyhořel, později byl při zachování barokního charakteru obnoven. Na druhém zámeckém nádvoří byla díky silnému dešti v roce 2007 odhalena chodba s jeskyní vedoucí až pod zámek.

Zámek je nyní sídlem Regionálního muzea v Mikulově, který jej také spravuje. Mimo mnoha stálých expozicí zde pořádá zajímavé akce a výstavy. Z expozic můžete navštívit Galerii Dietrichsteinů, kde je součástí unikátní renesanční ženské roucho - oděv z rakve Markéty Františky Lobkowiczové. V místě, kde stávalo nejstarší zámecké divadlo na našem území, najdete zámeckou knihovnu, zde jsou v původních barokních skříních z počátku 18. století uloženy knihy dietrichsteinské knihovny a svazky z dalších šlechtických knihoven. Tradiční vinařství na Moravě je expozice z dějin této vinařské oblasti ukazující život vinaře v minulosti. K vidění jsou historické vinařské lisy, nejstarší pochází z roku 1797. Pozornosti neujde ani obří renesanční sud na víno pocházející z roku 1643, který je zároveň i nejstarším předmětem vinařské expozice. Je dlouhý přes 6 metrů, váží 26,1 tun a pojme 101 081 litrů.

Objevte kouzlo vinařské a archeologické lokality, kde byla nalezena Věstonická venuše. Jedinečnou atmosféru zažijete také při návštěvě zříceniny Dívčí hrady - Děvičky, Lednicko-valtického areálu nebo Jeskyně Na Turoldu. Můžete se vydat i k soutoku Moravy a Dyje ležícím na nejjižnějším cípu Jižní Moravy, zároveň se ocitnete na trojmezí tří zemí. Česka, Slovenska a Rakouska, hranice zde prochází řekami. Zábavu najdete i u vodní nádrže Nové Mlýny či Aqualandu Moravia, který je největším aquaparkem v ČR. Samotný Mikulov umožňuje osvěžení také na Koupališti Mikulov.

Neváhejte se vydat do tohoto jedinečného kraje a užijte si nejen vinařskou atmosféru. S vyhledáním ubytování v okolí Zámku Mikulov Vám rádi pomůžeme, v naší nabídce naleznete různé možnosti dle Vašich představ přímo v Mikulově nebo jeho okolí.

Chráněná krajinná oblast Pálava leží na Jižní Moravě, mezi rakouskou hranicí a vodní nádrží Nové Mlýny. Na jejím západním okraji najdete město Mikulov a obec Bavory, v severní části Pavlov, ve východním cípu Bulhary a na jihu Sedlec. S rozlohou 83 km2 se řadí k menším chráněným krajinným oblastem a předmětem ochrany je krajinný komplex, který zahrnuje Pavlovské vrchy a část nivy řeky Dyje.

CHKO Pálava byla vyhlášená v roce 1976, o deset let později byla tato oblast zapsána také jako biosférická rezervace na seznam UNESCO. A v roce 2003 se stala součástí mnohem rozlehlejší biosférické rezervace Dolní Morava, do které patří i lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje a Lednicko-valtický areál. Navíc byla Pálava v roce 2004 zařazena do evropské soustavy Natura 2000 jako ptačí oblast. Na území CHKO se nachází několik menších zvláště chráněných území, jako napríklad národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska, přírodní rezervace Turold, Svatý kopeček nebo Šibeničník a stejně tak i přírodní památka Kočičí skála.

Suché a teplé podnebí v této lokalite umožňuje růst mnoha druhů rostlin, které jinde v Česku nenajdete, řadí se mezi ně hvozdík Lumnitzerův pálavsky, který neroste nikde jinde na světě. Pálavské vrchy jsou proslulé také modrými a žlutými kosatci a písečnicí velkokvětou. U rybníka Nesytu u Sedlece rostou zbytky slanomilné vegetace, kdysi běžné na Jižní Moravě. Fauna je v této oblasti rovněž pestrá, poloha na hranici středoevropského listnatého lesa a panonských stepí umožňuje například výskyt vzácné kudlanky nábožné, roháče obecného či kobylky ságy. V této ptačí oblasti zahlédnete orla mořského, strakapouda jižního i strnada lučního. V pálavských vápencových jeskyních žijí různé druhy netopýrů. V povodí řeky Dyje se hojně vyskytuje bobr evropský.

Pokud se rozhodnete pro pobyt v CHKO Pálava, můžete se těšit nejen na přírodu, tato oblast je bohatá i historicky. V oblasti byli nalezeny důkazy o osídlení již v pravěku, svědčí o tom skladiště mamutích kostí, pozůstatky ohnišť a zejména proslulá Věstonická Venuše z období 29 000 – 25 000 před Kristem (mladý paleolit). O kultuře lovců mamutů se více dozvíte v Archeoparku Pavlov. Připomínkou novějších dějin jsou zříceniny hradů Sirotčí hrádek nad obcí Klentnice a Dívčí hrady neboli Děvičky nad Pavlovem. V Mikulově z historických památek zaujme zejména zámek a Dietrichsteinská hrobka.

Když mluvíme o pálavské oblasti nemůžeme opomenout zdejší vinařskou tradici. Na Pálavských vrších se vinou dlouhé rady vinic, ze kterých se vyrábí kvalitní víno. V této oblasti najdete téměř v každé obci sklepní uličku a v mnoha sklípcích je možné domluvit degustaci vína častokrát spojenou i s pohoštěním nebo večeří. A s vínem se pojí i množství tradic a událostí, jako je vinobraní nebo dny otevřených sklepů. Víno a moravská dechovka nechybí ani u tradičních krojovaných hodů a koštů. Nebo vyhledáte rovnou ubytování s vinným sklípkem na Pálavě.

V létě je u turistů oblíbená vodní nádrž Nové mlýny, zejména pak pláž v Pasohlávkách. Kde se můžete nejen koupat, ale také zkoušet vodní sporty a rybařit. Najdete zde také nejmodernější český aquapark Aqualand Moravia, který poskytuje zábavu a odpočinek ve 14 bazénech, na 20 tobogánech a ve wellness centru. Teplejší měsíce lákají na Jižní Moravu i cyklisty, kteří zde najdou kilometry značených cyklostezek.

Najít ubytování v blízkosti chráněné krajinné oblasti Pálava je ta nejjednodušší věc, pokud to děláte v předstihu. Ubytovacích zařízení je tu opravdu hodně a najde se pro každého něco. Lokalita je ale oblíbená a proto je potřeba rezervovat předem. Najdete zde chalupy, které Vám poskytnou dostatečné soukromí, penziony s vynikajícími službami i ubytování v soukromí s patřičnou dávkou jihomoravské pohostinnosti. Ubytujte se například v Pavlově, přímo na břehu Novomlýnských nádrží, nebo zvolte Bulhary, Bavory či Sedlec. Pokud potřebujete mít víc služeb po ruce, podívejte se po ubytování v Mikulově. Jižní Morava má své kouzlo a o Pálavě to platí dvojnásob. Jistě budete s dovolenou v této oblasti natolik spokojeni, že se sem budete pravidelně vracet.

Dívčí hrady známé také pod názvem Děvičky jsou zříceninou gotického hradu, kterou byste našli na Jižní Moravě, západně od obce Pavlov a současně severně od Mikulova v okrese Břeclav. Hrad tu stál již v roce 1222, jak uvádějí první dochované písemné zmínky. A proč dostal zvláštní název Děvičky nebo Dívčí hrady? Pověsti o názvu hradu se dosti liší, ale společné mají to, že tři skalní útesy před hradem jsou prý tři zkamenělé dívky, které za tichých nocí tiše naříkají. Pokud byste chtěli nářek slyšet na vlastní uši, přespávat Vám tu nedoporučujeme. Zřícenina Dívčí hrady je totiž součástí národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska a za přespávání Vám tu hrozí pokuta.

Hrad Děvičky byl postaven na strategickém místě, ve výšce 428 m n. m., je ze tří stran nepřístupný a chránil obchodní cestu mezi Mikulovem, Brnem a Olomoucí. Pravděpodobně se nejprve jednalo o dřevěnou stavbu, zničenou mezi léty 1247 a 1294 nájezdnými kmeny. Na konci 13. století tedy došlo k přestavbě hradu. Kvůli tureckému oblékání musel být hrad v roce 1529 masivně opevněn, díky čemuž Turkům odolal. Nevydržel však pustošení švédskými vojsky během třicetileté války, kdy byl vypleněn a vypálen. Poté byl sice ještě částečně opraven, ale sloužil už jen jako strážná věž do 19. století a poté zůstal opuštěný a ponechaný svému osudu.

Přístup na zříceninu hradu Děvičky je volný, přispět můžete dobrovolným vstupným. Ačkoliv byl hrad hodně poničen, můžete obdivovat zbytky obranné pětiboké věže se čtyřmi dělostřeleckými komorami. Vnější zdi mají tloušťku až 4 metry, zatímco vnitřní směrem k hradu pouze 54 cm. Zachovalo se také v přízemí ostění, z čehož víme, že se jednalo o průstřelnici pro dělo. Ještě je tu sklepní místnost, polokruhová hradební zeď, vnitřní nádvoří, plášť se střílnami a pozůstatky komínu v již neexistujícím paláci. Více se z hradu nezachovalo, ale když tu budete, užijte si ještě krásné výhledy vodní nádrž Nové Mlýny a Dolní Věstonice. Právě z nich můžete pěšky na zříceninu Děvičky vyrazit po červené turistické trase. Druhá možná cesta vede z Klentnice.

Ubytování blízko zříceniny Dívčí hrady - Děvičky je možné v okolních obcích. Z již jmenovaných je to především obec Pavlov, která nabízí ubytování v penzionech i apartmánech. Dolní Věstonice, vzdálené vzdušnou čarou asi 2 km, Vás ubytují dokonce i v hotelu. Pokud jste méně nároční, co se týká služeb ve městech, můžete vyzkoušet ubytování v Milovicích, Strachotíně nebo ubytování v soukromí v Perné.

Až budete mít kde složit hlavu i zavazadla, určitě budete chtít poznat z okolí ještě něco více. Jihomoravský kraj je na přírodní památky bohatý. Můžete si tedy užít klidné procházky třeba národní přírodní rezervací Tabulová, k přírodní památce Kalendář věků nebo na Stolovou horu. V Novomlýnských nádržích se můžete v letních měsících vykoupat nebo si užít některý z vodních sportů či plavbu lodí po přehradě. V přírodní rezervaci Turold je také zajímavým tipem na výlet jeskyně Na Turoldu. Pokud by Vám však počasí pro výlety do přírody příliš nepřálo, nezoufejte. Určitě nebudete litovat ani návštěvy muzea v Dolních Věstonicích. Určitě tu příjemně strávíte čas za každého počasí.

Mušovská přehrada je jednou ze tří Novomlýnských nádrží, které najdeme na řece Dyji, mezi okresy Brno-venkov a Břeclav, na samé hranici s chráněnou krajinnou oblastí Pálava v Jihomoravském kraji. Mušovská nádrž je také označována jako Horní, pod ní se nachází ještě střední Věstonická a dolní Novomlýnská. Pouze Mušovská nádrž však slouží rekreačním účelům.

Celé vodní dílo Nové Mlýny bylo vybudováno v 70. letech 20. století z praktických důvodů – jako ochrana před povodněmi a pro zvýšení intenzity zemědělské výroby. Kromě toho však dnes slouží také k rybaření, koupání, windsurfingu a lodní dopravě. Po hrází přehrady vede cesta, která spojuje Dolní Věstonice na jedné straně a Strachotín na straně druhé.

Mušovská nádrž byla postavena i napuštěna v roce 1979. Název dostala podle obce Mušov, kterou však dnes již na mapě nenajdeme, jelikož musela ustoupit vodnímu dílu. Zůstal z ní jen kostel sv. Linharta, kdysi stojící na kopci vesnice, dnes však na opuštěném ostrově uprostřed prostřední Věstonické nádrže.

Jako jediná z Novomlýnských nádrží je Mušovská přehrada přírodní, neohrázovaná a slouží rekreačním účelům. Průměrně má hloubku jen 1,5 metru, maximálně v nejhlubším místě 4 metry. Kromě koupání tu můžete taky rybařit a v létě je tu v provozu lodní doprava, která zajišťuje vyhlídkové plavby po Mušovské nádrži. Výhodou je, že můžete s sebou přepravovat zdarma také jízdní kolo.

Budete-li hledat ubytování v blízkosti Mušovské vodní nádrže, nabízejí se především kempy v Pasohlávkách, které se nacházejí na jejím severním břehu. Tady si můžete v případě špatného počasí odpočinou v Aqualandu Moravia. Po silnici vedoucí kolem východního břehu se zase rychle dostanete do Brodu nad Dyjí, kde můžete využít ubytování v soukromí nebo v penzionech.

A co můžete v okolí podniknout? Jižní Morava je rájem cyklistů, je protkaná hustou sítí cyklostezek, takže nejlépe uděláte, pokud ji prozkoumáte na kolech. Můžete obdivovat přírodní památku Kalendář věků nebo rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska. Pokud chcete spojit cyklistiku s poznáváním, udělejte si zastávku v Archeoparku Pavlov nebo v Muzeu v Dolních Věstonicích. A po všech těch výletech, až se vrátíte do svého ubytování v okolí Mušovské nádrže, se pohodlně usaďte se sklenkou vína, protože co by to byla za dovolená u Mušovské nádrže bez vína.

Cestování za mikulovskými památkami může být v letních měsících kvůli parnu značně vysilující. Jen kousek od nich je naštěstí letní koupaliště Riviéra, které potěší všechny milovníky vodních sportů a zábavy. Jedním z jeho mnoha kladů je navíc krásný výhled na zámek Mikulov, takže si osvěžující radovánky můžete naplánovat i v rámci romantického víkendu.

Ne všichni lidé, kteří cestují na Pálavu a za vínem, dávají přednost přírodnímu koupání, které umožňují Novomlýnské nádrže. Mnohem jistěji se cítí v bazénu s pravidelně kontrolovanou a čištěnou vodou. Mnohdy také chtějí vyzkoušet i nejrůznější vodní atrakce. Vzhledem k tomu, že Mikulov leží na frekventované trase Brno - Vídeň a nabízí Vám i další způsoby volnočasového vyžití, vyplatí se tu strávit alespoň jednu noc a vše, co město nabízí, si náležitě užít.

Koupaliště Mikulov je venkovním areálem a bývá pro návštěvníky otevřen od června do srpna. Po příchodu se můžete těšit na koupání ve velkém plaveckém bazénu, který má 25 m. Také tu nechybí ani rekreační bazén pro odpočinek, tobogán, jež ústí do dojezdového bazénu, skluzavka se třemi jízdními dráhami, dětské brouzdaliště pro úplně nejmenší návštěvníky a mnoho dalších lákadel. V případě, že bude návštěva koupaliště v Mikulově spontánním nápadem, určitě využijete i úschovnu batohů a kol či půjčovnu slunečníků. Co dělat však budete mít i na souši. Kdo bude chtít, ten během návštěvy jistě využije hřiště na plážový volejbal.

Zajímavostí je, že toto koupaliště prošlo kompletní obnovou po závažné havárii, která zničila český a slovenský unikát. Tím byla speciální podzemní technologie, která neměla v našich končinách obdoby. Během této události natekla do strojovny voda, což areál na nějakou dobu vyřadilo z provozu. To vše se stalo jen krátce poté, co byl v roce 2019 bazén rekonstruován.

Mikulovské letní koupaliště je k dispozici v průběhu celé letní sezóny, takže ho můžete mít jako zastávku během dovolené na kolech. Lidé sem však míří i na rodinné prázdniny a přijíždějí i senioři nebo účastníci firemních teambuildingů. Ubytování blízko koupaliště Riviéra Mikulov najdete v přilehlých ulicích, ve kterých na Vás čeká nespočet luxusně zařízených penzionů, apartmánů, chat a chalup či cenově dostupných ubytování v soukromí, které provozují místní. Když budete mít po koupání chvíli volno, doporučíme Vám navštívit vyhlídkovou věž Kozí hrádek či kapli sv. Šebestiána, od které budete mít krásný výhled na českou i rakouskou stranu hranice. Vzhledem k množství aktivit, které tu můžete podnikat, se můžete těšit na prima dobrodružství.

Zámecké barokní divadlo v Mikulově je zajímavou ukázkou toho, jak významnou památku může velmi snadno odvát sled událostí a čas. Šlo o nejstarší zámecké divadlo v Evropě. Mnozí návštěvníci zámku Mikulov však mnohdy netuší, že na jeho místo se nakonec přestěhovala bohatě vybavená knihovna. Co byste tedy měli o tomto barokním skvostu vědět?

Divadlo se nacházelo na zámku v Mikulově, ve kterém dnes sídlí Regionální muzeum. Nejlepší cestou, jak se dostat do jeho bývalých prostor, je tedy absolvování prohlídkového okruhu, který Vás zavede v průběhu výkladu do knihovny. Uměleckou scénu na zámku nechal vybudovat kardinál František Dietrichstein v první půlce 17. století. Vzhledem k tomu, že do budovy nechal přestěhovat úřad i se svým dvorem, divadlo hrálo významnou reprezentativní úlohu. Nemohl si jej totiž dovolit jen tak někdo. Scéna kromě jiného sloužila i ke vzdělávání, protože zde fungovala úzká spolupráce s řádem mikulovských piaristů. Zajímavostí je, že i přes značnou proslulost se divadlo na zámku udrželo pouhých sto let, posléze bylo nahrazeno již zmíněnou knihovnou. S velkou pravděpodobností mohl za tuto velkou změnu požár v roce 1719.

Kvůli jeho krátké existenci se dokonce nedochovala ani jeho podoba, proto odborníci v současné době nejčastěji vychází z jeho jednoho kusého popisu. Na půdě nad knihovnou se také nachází pozůstatky zlacených štuků. Při speciálních příležitostech, mezi které patří například významná výročí, se pak divadlo připomíná v rámci různých výstav.

Mikulov můžete navštívit například spolu s dětmi v rámci letní dovolené. Navštívit ho mohou i senioři, dá se přijet na wellness pobyt a vítané jsou i zamilované páry, které na sebe chtějí nechat zapůsobit mimořádně romantickou atmosféru zámku a okolí. Nejlepší ubytování blízko zámeckého barokního divadla Mikulov pak seženete v mikulovských penzionech, apartmánech či ubytování v soukromí, které díky cenové dostupnosti ocení i mladí studenti. Během volna se pak můžete jít vykoupat do areálu letního koupaliště Riviéra Mikulov. Litovat určitě nebudete ani výstupu ke kapli sv. Šebestiána. Už víte, kdy se sem přijedete podívat?

Regionální muzeum v Mikulově: Prohlédněte si nejen obří sud

Mikulov je oblíbené vinařské město, které se nachází prakticky na dohled od stání hranice s Rakouskem. Turisté do něj obvykle jezdí během celého roku, protože kromě vinařské turistiky tu na ně čeká nespočet nádherných památek a atrakcí. Bezpochyby tou největší je zámek Mikulov, na který je odevšad hezky vidět. V jeho prostorách navíc sídlí Regionální muzeum v Mikulově. Vzhledem k tomu, že se orientuje na uchovávání a vystavování historických předmětů z Břeclavska, hravě v něm zvládnete strávit celý den. Muzeum se také stará o další významné atrakce v blízkém okolí. Spravuje například populární Archeopark Pavlov nebo mikulovskou synagogu.

Do Mikulova se můžete vydat například v průběhu Vaší rekreace v Chráněné krajinné oblasti Pálava, která je prakticky hned za městem. Až Vás tedy přestane bavit průzkum zříceniny hradu Děvičky a zříceniny Sirotčího hrádku, případně koupání v Novomlýnských nádržích, měli byste zamířit právě sem. Také si tu můžete udělat zastávku cestou do Lednicko-valtického areálu, který je pouze o pár kilometrů dál.

Sídlo biskupa a trůnní sál Marie Terezie

Mikulovské muzeum se nachází v atraktivních prostorách místního zámku, jehož existence má velmi dlouhou historii. První stavba na Zámeckém kopci vznikla v 11. století a měla především strážní úlohu. Poté, co vyhořela, tu začal ve 13. století růst kamenný hrad, který od Přemysla Otakara II. posléze získal rod Lichtenštejnů. Následně prošel různými přestavbami, z nichž některé souvisely i s nutnou obranou během tureckých vpádů. Roku 1575 pak hrad získali Dietrichsteinové, kteří toto sídlo spravovali až do roku 1945. Právě v jejich době navíc začal zámek postupně získávat reprezentativní renesanční podobu. Náročná přestavba se rozhodně vyplatila, protože sem kardinál přestěhoval z Olomouce svou biskupskou kancelář a dvůr. Třešničkou na dortu pak bylo vybudování divadla, jehož vlastnictví bylo v dávných dobách mimořádně prestižní a nákladnou záležitostí.

Následky ničivé třicetileté války hasil nástupce kardinála Maxmilián tím, že v této oblasti začal podporovat vinařství. Právě z tohoto období se v muzeu dochoval obří sud na víno, který patří k nejoblíbenějším exponátům. Vlivem různých událostí, ke kterým patřil i ničivý požár, pak zámek prošel i mnoha dalšími úpravami, které mu vtiskly jeho dnešní romantickou podobu. Poslední práce pochází z 50. let 20. století, protože zámek během osvobozování na konci války vyhořel.

Zajímavostí je, že zámek v Mikulově v průběhu času hostil mnoho významných osobností. V trůnním sále například přijímala Marie Terezie moravskou šlechtu. Také se tu objevil Napoleon Bonaparte a císař Vilém I. Nejde tedy pouze o muzeum, ale i o místo, kde se psala historie.

V Regionálním muzeu Mikulov je několik prohlídkových okruhů, které se budou zamlouvat jak příznivcům historie, tak nejmenším návštěvníkům. Prohlédnout si můžete Galerii Dietrichsteinů, okruh Od gotiky po empír, zámeckou knihovnu, ve které je uloženo přes 11 000 svazků, či sklepení s již zmíněným obřím sudem. Když ještě přidáme možnost prohlídky zámecké kaple a zahrady, sezónní výstavy, speciální edukační programy, workshopy a letní rodinné prohlídky, můžete se sem vydat v rámci školy v přírodě nebo rodinných letních prázdnin. Otevírací doba muzea je od dubna do konce listopadu.

Nejlepší ubytování blízko Regionálního muzea Mikulov seženete ve městě, kde na Vás již čeká nepřeberné množství rodinných penzionů, romantických apartmánů či cenově dostupných ubytování v soukromí. Pro delší pobyty s větší společností si pak vyberte lokální chaty a chalupy v klidném prostředí. Jakmile si muzeum dostatečně prohlédnete, běžte se podívat i na vyhlídku Kozí hrádek a prozkoumejte labyrint jeskyní Na Turoldu, kde na Vás čeká komentovaná prohlídka s průvodcem. Užijte si příjemný pobyt.

Když přijedete do Mikulova, nejspíš to nebude dlouho trvat a všimnete si samostatně stojící dělostřelecké věže. Říká se jí Kozí hrádek a je poblíž vstupu na židovský hřbitov. Už dávno však neslouží svému původnímu účelu. Návštěvníkům slouží jako rozhledna, ze které je krásný výhled jak na centrum, tak na malebný mikulovský zámek. Vzhledem k její poloze se k ní nejlépe dostanete pěšky.

Historie Kozího hrádku je poměrně dlouhá. Od 15. století, kdy byl vybudován, pomáhal chránit dopravní spojnici mezi Brnem a Vídní. Hrádek míval dvě patra, ochoz a střílny, které umožňovaly rychlý zásah v případě, že by se v okolí dělo něco nekalého. Vybudování obranné věže mělo ještě druhotný efekt. Významně podpořilo obranu města, které tak bylo lépe chráněno před útoky nepřátel. Věž by z toho důvodu neměli ze svého programu vynechat ani příznivci historie a architektury.

Zajímavostí je, že i když se mohou turisté za symbolické vstupné jít podívat na vyhlídku, to, zda je otevřená, se dozví hlavně podle vlajky. V případě, že na Kozím hrádku chybí, je zavřeno. Vlající vlajka naopak znamená, že turisté mohou klidně přijít. Posléze pak můžete spolu se svými společníky pokračovat k dalším městským atrakcím, ze kterých Vám můžeme doporučit třeba kapli sv. Šebestiána a lom Janičův vrch. Pronajměte si ubytování blízko rozhledny Kozí hrádek ještě dnes, nejlépe třeba v některém z dobře vybavených penzionů. Uvidíte, že ze svého rozhodnutí budete náležitě nadšení.

Pálavské vinobraní – slavnost vína, tradic a kultury v srdci Mikulova
Každý rok v září ožívá malebné město Mikulov jedinečnou atmosférou Pálavského vinobraní. Tento tradiční festival patří mezi největší oslavy vína v České republice a spojuje folklór, hudbu, historii i moderní kulturní zážitky.

Co Vám Pálavské vinobraní nabízí?

• Ochutnávky jihomoravských vín a burčáku v historickém centru Mikulova.
• Velkolepý historický průvod s králem Václavem IV. a dobovou podívanou.
• Koncerty na hlavních pódiích i vystoupení folklórních souborů.
• Kohatý doprovodný program s tržištěm, řemesly a gastronomií.

Pro koho je Pálavské vinobraní určené?

• Pro milovníky vína a jihomoravské gastronomie.
• Pro rodiny s dětmi, které si užijí hudbu, řemesla a veselou atmosféru.
• Pro turisty objevující krásy Mikulova a Pálavy.
• Pro skupiny přátel hledající jedinečný kulturní a společenský zážitek.

Jak se sem dostanete a co můžete v okolí objevovat
Mikulov se nachází na jihu Moravy, přímo na trase mezi Brnem a Vídní. Do města se dostanete autem po dálnici D52, vlakem či autobusem z Brna nebo Břeclavi. V okolí můžete objevovat vinice Pálavy, Lednicko-valtický areál nebo romantické výhledy na Svatý kopeček.

Přírodní rezervace Turold je chráněná oblast na severním okraji města Mikulov, který najdete v okrese Břeclav. Nachází se zde jeskynní systém a naučná stezka s geologickou expozicí. Místo je pod správou Chráněné krajinné oblasti Pálava. 

Lokalita s rozlohou 16,84 ha je chráněna od roku 1946 a spočívá ve výšce až 385 m n. m. Vyskytuje se zde přes několik set druhů rostlin (devaterka rozprostřená, hlaváček jarní, chrpa chlumní, koniklec velkokvětý, kosatec pestrý, šalvěj vlnatá). Většinu rezervace pokrývá les, kde převažuje borovice černá, dub letní a jasan ztepilý. Z fauny zde žijí například vzácná pakudlanka jižní, výr velký, sedmihlásek hajní, slavík obecný a netopýři (např. vrápenec malý - nejohroženější druh, netopýr velký, netopýr řasnatý, netopýr brvitý, netopýr vodní, netopýr ušatý a netopýr vousatý). Netopýři zimují především ve více než 1 km dlouhém jeskynním systému s krápníky, který je důležitým paleontologickým a archeologickým nalezištěm. Jeskyně na Turoldu je v České republice jediná veřejně přístupná jeskyně v jurském vápenci, který je bohatý na zkameněliny. Při procházení se dostanete až ke krásnému smaragdovému jezírku (Jezerní Dóm). Jeskyně skrývají korozní útvary vypadající jako korálové útesy. Turoldova jeskyně byla v době ledové lidským sídlištěm i útočištěm divokých zvířat.  

Oblastí rezervace vede Naučná stezka Turold s informačními tabulemi, které přibližují místní nálezy, geologii, paleontologii, přírodu a ochranu rezervace. Od roku 2006 tu najdete i Geopark Turold se 17 bloky hornin z celé republiky. Geologická expozice obsahuje širokou škálu vzorků označených popisem, mapkou původu a mikrosnímkem. Ukázána je i plocha, jak vypadá hornina po opracování. Bývají tu pořádány přednášky a vzdělávací akce. Stezka spojuje Mikulov s Jeskyní na Turoldu, měří asi 300 m a má 8 zastavení (úvodní panel, přírodní rezervace Turold, geologická stavba, paleontologické nálezy, Jeskyně Na Turoldu, živočichové, archeologické nálezy a rostliny). 

Jižní Morava nabízí mnoho atrakcí a možností využití volného času. Rádi Vám pomůžeme s výběrem ubytování v okolí Přírodní rezervace Turold. Pobyt rezervujete přímo u majitele. Na výběr jsou různé kapacity, mezi kterými nechybí chaty, chalupy, apartmány nebo ubytování v soukromí. 

V převážně rovinaté oblasti Pálavy může i menší pás vápencových skal působit jako pořádný kopec. Jeden takový - Tabulová nebo také Stolová hora, leží severně od Mikulova nedaleko obce Klentnice. Můžete na něj také vystoupat z okolních obcí, jako jsou Perná nebo Bavory. Je součástí národní přírodní rezervace Tabulová, která se táhne od Pavlova až do sousedního Rakouska, kde se těsně před Vídní rozprostře do krajiny. Nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 458 m n. m.

Národní přírodní rezervace Tabulová byla vyhlášena v roce 1951, aby bylo možné lépe ochránit vzácné typy stepí, které se v oblasti vyskytují. A najít tu můžete i jednu raritu - hlubinnou žížalu, která dosahuje délky až 50 cm a žije jen na pár místech ve střední Evropě. Pro zachování výskytu těchto žížal na Mikulovsku bylo nutné ukončit obvyklé sečení trávy na hřbetech rezervace a přenechání této činnosti volně se pohybujícímu dobytku. Z dalších živočichů, kteří se tu vyskytují, jmenujme např. sklípkany, motýly, sarančata, ale i jedovatou majku.

Z rostlin jsou tu zastoupeny koniklece a několik druhů šalvějí. Roste tu přes 40 zvláště chráněných druhů rostlin. Během jarním měsíců, kdy se příroda probouzí a národní přírodní rezervace Tabulová ukáže všechny svoje pestré barvy, zaplesají srdce nejen botanikům. Historické nadšence jistě osloví i zřícenina hradu Sirotčí hrádek, který jste mohli vidět v pohádce Sedmero krkavců.

V celé oblasti Tabulové se nachází mnoho vyhlídkových míst, ze kterých můžete pozorovat široké okolí. Váš zrak bude přitahovat nejen vodní nádrž Nové Mlýny, ale i známé Dívčí hrady nebo mikulovský zámek. Tato část Pálavy a vlastně celá Jižní Morava patří k turisticky nejoblíbenějším cílům výletníků z tuzemska i ze zahraničí. A aby taky ne. Máte tu vše, na co si vzpomenete - hrady, zámky i adrenalinové atrakce.

Pálava je také oblíbeným místem pro rybáře a cyklisty. Nekonečná vodní plocha novomlýnských nádrží nabízí nejen krásná zákoutí na dobré úlovky, ale podél břehů se táhne množství cyklostezek, které jsou díky rovinatému terénu nenáročné a mimo hlavní tahy vhodné i pro rodiny s dětmi. A tak tu rybáři, cyklisté i turisté fungují v té správné symbióze.

A pokud máte rádi spíše městskou turistiku, doporučujeme navštívit historický Mikulov. Zrenovované památky, útulné kavárny i množství kvalitních restaurací jen podtrhne Váš zážitek z dovolené na Pálavě. Mikulov nabízí i množství dalších služeb, např. průvodcovských nebo ubytovacích. Pokud tedy budete hledat ubytování blízko národní přírodní rezervace Tabulová, je tato jihomoravská perla tím pravým místem. A nebo se ubytujte v některé z okolních dědinek, které mnohdy nabízejí i ubytování se sklípkem. Protože návštěva Pálavy bez ochutnání místních znamenitých vín by nebyla kompletní. Přejeme Vám příjemný pobyt!

Dietrichsteinská hrobka je stavba s bohatou historií, kterou můžete navštívit na Jižní Moravě, přesněji v Mikulově v okrese Břeclav. Dnes je tato hrobka na seznamu kulturních památek. Na jejím současném místě byla už v roce 1623 postavena napodobenina tzv. Svaté chýše, která stojí v Itálii. Nad touto menší stavbou byl v roce 1656 postaven kostel sv. Anny a později k němu ještě jednopatrová klenotnice. Na samém začátku 18. století pak proběhla velká přestavba renesančního průčelí na portál se dvěma věžemi v duchu klasicizujícího baroka.

Členové rodu Dietrichsteinů byli pohřbívání od poloviny 17. století v pohřební kapli kostela sv. Anny. Ten však prakticky celý shořel, když 14. září 1784 vypukl obrovský požár, který zničil nejen kostel, ale také kapucínský klášter v Mikulově a více než 300 domů. Od požáru až do roku 1845 vyhořelý kostel chátral, protože Dietrichsteinové se rozhodli přesunout své sídlo do Vídně. Až v roce 1845 rozhodl František Josef z Dietrichsteina, že ze zbytků kostela nechá vybudovat rodinnou hrobku. Původní místo pohřbívání bylo zasypáno a rakve příslušníků rodu byly uloženy v nové hrobce. Ta je dnes tvořena zmíněným dvojvěžovým průčelím, dvěma bočními loděmi s rakvemi, hrobní kaplí a otevřeným nádvořím. Fasáda hrobky byla upravena ve stylu empíru. Na nádvoří hrobky dnes stojí mramorová socha Františka Josefa z Dietrichsteina, která byla vytvořena pět let po jeho smrti, původně pro mikulovský zámek.

Dnes je v Dietrichsteinské hrobce uloženo 45 rakví, z nichž u dvou nebylo možné identifikovat, o koho se jedná. Jedna z rakví nepatří členu rodu, ale blízkému příteli Františka Josefa z Dietrichsteina. Sám zakladatel tu pohřben není, nachází se tu však jeho srdce. Nejstarší rakev pochází z poloviny 17. století, posledním pochovaným byl v roce 1920 kníže Hugo, jeho tělo však nyní neleží v rodinné hrobce, protože kvůli špatné konzervaci muselo být pochováno na hřbitově ve Vídni. Všechny ostatky příslušníků rodu jsou uloženy v rakvích s mosaznými či měděnými víky a jsou instalovány na katafalcích z 19. století.

Na poschodí hrobky je umístěna stálá expozice s názvem Od svaté chýše loretánské k hrobnímu kostelu Dietrichsteinů, kde můžete kromě informací z historie vidět také hrobové nálezy, které byly získány pří antropologickém výzkumu, a zřejmě největší zajímavostí jsou zrestaurované šaty kněžny Karolíny Maxmiliány, ve kterých byla pohřbena v roce 1734. Prohlídky tu probíhají s průvodcem v sezóně od dubna do října, avšak i mimo sezónu si můžete pro skupinu nejméně 10 lidí prohlídku objednat.

Mezi další zajímavá místa v okolí, která stojí za návštěvu, patří také mikulovský zámek a Regionální muzeum v Mikulově. Toužíte-li po troše ticha a samoty, udělá Vám dobře procházka přírodní rezervací Turold, kde můžete prozkoumat také jeskyni Na Turoldu. Ta Vám nabídne jedinečnou podívanou, kterou jinde v republice neuvidíte. Pokud byste raději strávili čas aktivně pohybem, můžete si zaplavat na koupališti Mikulov nebo si vyšlápnou na některou z rozhleden v okolí Mikulova.

Co se týká ubytování blízko Dietrichsteinské hrobky, je to velmi jednoduché, jelikož hrobka se nachází na náměstí v Mikulově. V těsné blízkosti se můžete ubytovat v penzionech, hotelech i apartmánech. Netoužíte-li po ubytování v centru dění, můžete vyzkoušet například apartmány v Bavorech nebo Klentnici, které jsou vzdáleny od Mikulova asi 4 kilometry.

V přírodní rezervaci Turold v Jihomoravském kraji, na území Mikulova v okrese Břeclav se nachází největší jeskynní systém v rámci CHKO Pálava. Na světě jsou známy jen tři druhohorní vápencové jeskyně, z nichž jen jedna je zpřístupněná pro veřejnost, a tou je právě jeskyně Na Turoldu. Sem byste se měli tedy určitě vypravit, protože pohled, který se Vám naskytne, jinde neuvidíte.

Jeskyně Na Turoldu byla objevena v roce 1951 při těžbě kamene. Jedná se o úchvatnou sedmipatrovou jeskyni s členitým systémem chodeb, dómů a síní. V jedné její části každoročně zimuje ohrožený vrápenec malý, který tu má největší zimoviště na Jižní Moravě. Až se do jeskyně Na Turoldu vypravíte, čekejte procházku dlouhou asi 280 metrů se spoustou schodů nahoru i dolů. Samotný jeskynní labyrint má délku více než 1,5 km. Nezapomeňte na opravdu teplé oblečení, protože teplota v jeskyni se celoročně pohybuje mezi 7 a 9 stupni Celsia a prohlídka s průvodcem trvá přibližně hodinu.

První, co uvidíte po vstupu do jeskyně, je Stará síň s mohutným kamenem, který dostal jméno Strážce. Prohlídka začíná 15 metrů dlouhým sestupem do Balvanitého dómu, odkud uvidíte jak nižší části jeskyně, tak 18,5 metrů dlouhou puklinu, která sahá do horních pater jeskyně. Z krápníkové výzdoby jsou tu pouze torza, ale stěny jeskyně zdobí krystaly kalcitu. Po kamenných schodech pak sestoupíte do Netopýřího dómu, který je hlavní křižovatkou v jeskynním labyrintu. Tento prostor dostal své jméno díky tomu, že si ho vybrali netopýři pro své hnízdění. Dál pokračujete do Síně konce, kde je miniexpozice kostí medvěda, mamuta, pratura, prakoně a zkamenělin plžů a mlžů. Další na řadě je Pohádková síň, kde zvětralý vápenec vytvořil tvary připomínající nejrůznější postavičky, některé i pohádkové. Můžete tu popustit uzdu své fantazii a představit si, čemu se tyto útvary podobají. Největší a také nejpůsobivější je však Jezerní síň, která se nachází 7 metrů pod Netopýřím dómem. Hladina spodní vody tu pravidelně zaplavuje prostor a vytváří smaragdově zelená jezírka. Prohlídka končí v Síni u Žraločí tlamy, což je kamenný útvar připomínající žraločí tlamu.

Až znovu vystoupíte na denní světlo, můžete se vydat na další zajímavá místa v Mikulově a okolí. S historií města i místního vinařství Vás seznámí expozice na zámku Mikulov. Netradiční podívanou poskytuje Dietrichsteinská hrobka, přestavěna z ruiny kostela, kde dnes leží ostatky 45 členů tohoto rodu. Naučná stezka židovskou čtvrtí Vás provede domy v bývalém židovském ghettu, synagogou z roku 1550 a největším židovským hřbitovem v České republice. S dětmi si užijete návštěvu Archeoparku Pavlov a sázkou na jistotu bude i Aqualand Moravia, kterým nepohrdne žádné dítě, ani mnohý dospělý. Na rozlučku s Pálavou si potom můžete užít pohled na okolí z rozhledny Kozí hrádek.

Než se však pustíte do poznávání a za zábavou, rezervujte si ubytování blízko jeskyně Na Turoldu. Bude se Vám hodit jako výchozí bod pro všechny atrakce v Mikulově. Přímo ve městě se můžete ubytovat v apartmánech nebo v penzionech. Využít však můžete i nabídku apartmánů v Bavorech či ubytování v Klentnici. Jižní Morava je známá svou pohostinností, proto dlouho neváhejte a určitě se sem vydejte.

Stolová hora v Jihomoravském kraji mezi obcemi Klentnice a Bavory sice nedosahuje rozměrů jako známá jihoafrická Stolová hora, zato se jedná o polykulturní archeologickou lokalitu – výšinné opevněné sídliště. Archeologické výzkumy zde probíhaly v letech 1952 a 1958, avšak lokalita byla zaznamenána už v 19. století.

Stolová hora se nachází na území Národní přírodní rezervace Tabulová a její výška je přibližně 458 m n. m. Svůj název dostala pochopitelně podle víceméně vodorovného vrcholu, který ji činí nezaměnitelnou. V dávné minulosti tu podle archeologů stálo opevněné sídliště chráněné příkopem a hradbou, místy jen palisádou. Na severním konci města Klentnice bylo také objeveno žárové pohřebiště, které zřejmě patřilo k sídlišti na Stolové hoře.

Jedná se vlastně o mohutný vápencový kopec, který je dnes významnou přírodní lokalitou. Roste tu několik zajímavých rostlin, z nichž nejznámější je šalvěj habešská a šalvěj vlnatá. Ze živočichů tu sídlí střevlík uherský, kobylka sága a taky tu je možné vidět hlubinnou žížalu allolobophora hrabei, která může dosahovat délky až 60 cm. Také tu žije kriticky ohrožený sysel obecný.

Cestu na Stolovou horu můžete podniknout nejméně ze dvou směrů. Z Klentnice vede červená turistická značka a cesta je dlouhá asi 1,3 km. Z vlakového nádraží v Mikulově je to pak pěšky kolem 5 kilometrů. Na vrcholu Stolové hory je dnes vysílač a bunkr z druhé světové války. Když se rozhlédnete z planiny na vrcholu hory, uvidíte vodní nádrž Nové Mlýny, a dokonce i ostrov s kostelem sv. Linharta uprostřed Věstonické nádrže. Ze Stolové hory se pěšky snadno dostanete také na Růžový vrch, kde stojí zřícenina Sirotčího hrádku.

Když se nabažíte všech těch krásných výhledů, jsou tu ještě další zajímavá místa, která můžete navštívit. Pokud toužíte po nevšedním zážitku, tak byste měli vidět jeskyni Na Turoldu. Jedná se totiž o jedinou přístupnou vápencovou jeskyni široko daleko. Pokud byste se rádi dozvěděli také o historii a kultuře místa, kam jste přijeli, pak doporučujeme Regionální muzeum v Mikulově a místní zámek. Zajímavá je také Dietrichsteinská hrobka, která vznikla přestavbou z ruiny kostela. A když budete chtít prostě jen relaxovat a užít si zábavu, tak je tu pro Vás koupaliště Mikulov.

Už spřádáte plány, kam všude se vydáte? Abyste všechno zvládli, budete potřebovat ubytování nedaleko Stolové hory. Bude záležet, jaké máte požadavky a nároky. Běžným standardem a zlatou střední cestou bývají penziony. Ty najdete v Bavorech i Klentnici, které jsou Stolové hoře nejblíže. Pohodlí i časovou flexibilitu budete mít při ubytování v apartmánech v Mikulově. Jestli však netoužíte po žádných doplňkových službách ani luxusu a raději byste se cítili jako doma, vyzkoušejte v obci Perná ubytování v soukromí. Určitě se sem budete rádi vracet.

Vodní adrenalin s výhledem na Palavu
Wake Park Merkur patří k oblíbeným místům pro milovníky wakeboardingu a vodní zábavy. Letní laguna s vlekem funguje v škále rychlostí i pro úplné začátečníky — k dispozici je technika i prostor pro odvážné kousky nad hladinou. Prostředí s výhledy na obzory kolem Brna dodává sportovním výkonům punc svobody a letního odpočinku. Otevírací sezóna probíhá během teplých měsíců.

Vlek, překážky a výuka pro všechny
Vodní plocha je vybavena dvěma vleky s výběrem rychlostí a několika vodními překážkami, včetně skoků, trubek či balančních lávek. Obsluha poskytuje zapůjčení potřebného vybavení — wakeboard, vodní lyže, bezpečnostní vesty a helmy. Na místě jsou vytvořené podmínky i pro tréninky početnějších skupin a pro začátečníky s instruktory, kteří asistují během výuky.

Pro koho je areál vhodný

• Jednotlivci i skupiny hledající dynamiku a sportovní zážitek
• Začátečníci i pokročilí — volba rychlosti a překážek podle úrovně jezdce
• Rodiny s dětskými nadšenci — prostředí přátelské i pro první pokusy na prkně
• Skupiny nebo přátelé — společné výzvy a sdílené chvíle na vodě

Přístupnost a komfort v areálu
Areál leží u vodní nádrže v okolí Břeclavi, snadno dostupný autem i veřejnou dopravou z Brna. Nabízí parkování a základní občerstvení přímo u laguny. Vybavení zajišťuje půjčovnu sportovní techniky, zázemí s možností odpočinku i sprch a toalety. Celková atmosféra podporuje pohodový i aktivní den.

Wake Park Merkur představuje prostor, kde se spojí radost z rychlosti, letní pohoda a dobrá společnost. Wakeboarding tu otevírá dveře každému — od zábavy po tréninkový výdech na vodě.

Na Jižní Moravě u obce Klentnice se nachází jedna z dominant Chráněné krajinné oblasti Pálava. Zřícenina Sirotčí hrádek Vám nabídne nádherný výhled na Pálavu s jejími vinicemi i na vodní nádrže Nové Mlýny. Pokud je Vám tato zřícenina povědomá, asi se nepletete. Zahrála si totiž v pohádkách Sedmero krkavců a O statečném kováři.

Kořeny Sirotčího hrádku údajně sahají až do 13. století, kdy zde stál hrad v gotickém slohu. V historii vystřídal mnoho majitelů, až v 60. letech 20. století připadl do majetku státu, a ten ho nyní chrání jako kulturní památku.

Jelikož Pálava je oblíbeným turistickým cílem cyklistů, i k Sirotčímu hrádku se dá vyjet na kole. Cyklistická trasa je to poměrně náročná, takže počítejte s tím, že místy možná kolo spíše povedete. Až budete mít Sirotčí hrádek na dosah, pozorně sledujte naučné cedule, které Vás upozorní na chráněné území, kde platí zákaz vjezdu na kole. Týká se to malého hradního okruhu Sirotčí hrad – sedlo, Pod Sirotčím hradem, Sirotčí hrad – zříc., obd. Porušit zákaz se skutečně nevyplatí, protože za něj hrozí pokuta.

Samozřejmě se na Sirotčí hrádek můžete vydat také pěšky, a třeba si se čtyřnohým mazlíčkem. Jedná se o příjemnou asi hodinovou procházku, která současně není tak frekventovaná jako nedaleké Dívčí hrady, takže se ani o svého psa nemusíte obávat. Divá zvěř v okolí také nebývá, takže pokud trávíte dovolenou na Jižní Moravě spolu se psem, cesta na Sirotčí hrádek se zdá být ideálním výletem.

Pokud si zajistíte ubytování nedaleko Sirotčího hrádku, nabízí se Vám skvělé možnosti, jak trávit volný čas. Jednou z možností je ubytování v Klentnici, která je skvělým výchozím bodem pro výlet na Stolovou horu nebo k pozůstatkům hradu Neuhaus. Druhou variantou je ubytování v Pavlově, odkud je to zase kousek na známou zříceninu Dívčí hrady – Děvičky. Kromě hradů a zřícenin však můžete zavítat i do Archeoparku Pavlov nebo si užít koupání a vodní sporty na Novomlýnských nádržích. A jistě Vám něco říká i věstonická venuše. Můžete zvolit klidně i ubytování v Dolních Věstonicích, kde sídlí muzeum, v němž se o tomto nálezu jistě dozvíte více.

Atrakcí i možností ubytování nabízí Jižní Morava skutečně mnoho. Především v teplých měsících tu můžete prochodit vinice křížem krážem, spojit je s ochutnávkou zdejších vín a ještě si odvezete nové zážitky a poznatky z návštěvy zdejších památek. Taková dovolená určitě stojí za to.

Myslíte si, že na Pálavě jsou pouze dva hrady? Chyba lávky. Ve skutečnosti byly tři! Kromě Sirotčího hrádku a Děviček můžete na svých toulkách narazit na pozůstatek hradu Neuhaus, který najdete nedaleko Horních Věstonic. Když už tady budete, byla by škoda na něj během výletu zapomenout, protože má skutečně zajímavou historii, která Vás může obohatit o mnoho nových informací, které mnoho lidí nezná.

Nejlepší podmínky pro výlet ke zřícenině Neuhausu, nebo také Nového hradu, budete mít, když se vydáte směrem k vrcholu Kotel, jenž je součástí Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska. Mířit byste měli ke skále Martince, která je nejvýznamnějším útvarem Pavlovských vrchů. K jejímu úpatí se dostanete, když budete následovat zelené turistické značení, které vede z Horních Věstonic. Dobrý výhled na zříceninu naopak budete mít v případě, že se budete držet modrého turistického značení. Přímo k hradu se však nedostanete, protože je v chráněném pásmu, do kterého je zakázáno vstupovat.

I když je Neuhaus nejméně známým hradem na Pálavě, v minulosti měl hodně důležitou funkci. Strážil cestu do Rakouska, která procházela kolem dnes již neexistující obce Mušov. Hrad měl v dobách své největší slávy příkop, jehož šířka se odhaduje na 18 m. Nový hrad nechal postavit v roce 1368 moravský markrabě Jan Jindřich. V roce 1380 jej pak Jošt Moravský prodal Lichtenštejnům. Jeho zánik přišel v roce 1426, kdy jej poničili husité. Posléze už nebyl nikdy obnoven.

Nejlepší ubytování blízko pozůstatku hradu Neuhaus si pronajmete v Horních Věstonicích, v Perné či v Klentnici, kde na Vás čeká bohatá nabídka komfortních a dobře vybavených apartmánů, penzionů a privátů, z nichž některé mají i vlastní vinný sklep. Z toho důvodu se výborně hodí pro pronájem během svátečních pobytů a oslav. V Klentnici pak můžete také zamířit ke známé zřícenině Sirotčího hrádku či ke kamennému kruhu, o kterém se říká, že na příchozí působí pozitivní energií. Máte-li v oblibě historii a krásnou přírodu, určitě se Vám bude tento výlet líbit.

Lovecký zámeček Mikulov leží asi 4 km jihovýchodně od Mikulova na poloostrově Nového rybníka. Někdy je také označován jako zámeček Porz, případně Lusthaus. Mnoho lidí o něm ani neví, jelikož leží v pohraničním území v pásmu, které bylo v minulosti přísně střežené. Jen na skok to odtud máte do Drasenhofenu, co je první rakouská příhraniční obec, ležící na trase Brno - Vídeň.

Zámeček byl postaven na nejvyšším místě tzv. Tichého ostrova pravděpodobně ve 20. letech 17. století, kdy zde působil kardinál Dietrichstein, který Mikulov pojal jako své reprezentační sídlo. Asi nejstarší písemná sbírka z té doby je z 8. června 1672, kdy kníže Dietrichstein poslal mikulovskému hejtmanovi pokyny před návštěvou císaře Leopolda I., který navštívil zámek Mikulov.

Obdélníková budova je tvořeny dvěma podlažími bez sklepa. Ve východní části stavby se nachází dvouramenné balustrové schodiště. Nejnižší prostory zámečku byly využívány jako kuchyně. Nad ní se nacházejí prostorné sály. Odtud se dostanete na obě venkovní terasy. U nedalekého hospodářského zázemí najdete sklepy, které mají tvar labyrintu. Jedná se od dvě místnosti - klasické sklepní prostory a hned za nimi následují úzké křivolaké chodby a síně.

V 18. století zámeček značně chátral. Kvůli výstavbě železniční trati v roce 1872 ztratila šlechta o zámeček zcela zájem. Koleje byly položeny téměř středem rybníka a proto následně byla jeho jižní část zcela vysušena. Vznikla však nová trať, která spojila Břeclav a Znojmo a cestování se tak stalo zase o něco jednodušší.

V současné době je Lovecký zámeček Mikulov po rekonstrukci. Jsou zde patrné prostory bývalé správcovny a zachována byla i sklepení. Některé jejich části však zavalila zemina. Ostatní části zámečku se majitelé snaží zachovat pro další generace.

Původní přístup na zámeček zajišťoval obloukový cihlový most. Nedaleko vede naučná stezka Portz Insel, která mapuje jeho historii i obnovu. Celková délka trasy je 2,6 km a čeká na Vás 6 zastavení s informačními panely nejen o mostě, ale i o okolní přírodě, historii a dalších zajímavostech. Okolo zámečku také probíhá mezinárodní cyklotrasa Praha - Vídeň. Na skok to také máte do vyhlášeného Lednicko-Valtického areálu, jehož součástí jsou známé historické památky jako zámek Valtice, zámek Lednice i lednický minaret.

A poznávat můžete i samotný Mikulov - jehož historické jádro je památkovou rezervací. Podle něj je pojmenovaná i místní Mikulovská vinařská podoblast. A je to právě kvalitní víno a vinařské hody a slavnosti, které sem zejména na podzim lákají  návštěvníky i z větších dálek. Po zbytek roku sem míří rodiny s dětmi, cyklisté i rybáři, ale např. místní vinné sklípky jsou oblíbené i pro pořádání různých školení a seminářů.

Přizpůsobeny jsou tomu samozřejmě i služby. Pokud tedy budete hledat např. ubytování blízko Loveckého zámečku Mikulov nebo dalších významných atrakcí Břeclavska, máte z čeho vybírat. Stačí se poohlédnout na portále MegaUbytko.cz, zda by Vám více vyhovovali chaty, apartmány nebo ubytování v soukromí a případně zda raději zvolíte ubytování se službami, které nabízejí hotely nebo penziony. Výběr už je jen na Vás.

Věstonická nádrž je prostřední přehradou vodního díla Nové Mlýny na řece Dyji v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav. Zbylé dvě novomlýnské nádrže, Mušovská a Novomlýnská, dnes slouží k rekreaci, právě Věstonická nádrž však byla ponechána přírodním procesům, koupat se tu nesmí, a díky tomu se dnes jedná o vzácnou ornitologickou lokalitu. Historie vzniku Věstonické nádrže je však rozporuplná a smutná, ačkoliv se dnes jedná o jedinečnou přírodní rezervaci.

Novomlýnské nádrže byly vybudovány mezi léty 1975 až 1988. Věstonická nádrž byla zkušebně napuštěna v roce 1981, ale bylo zjištěno, že hráz místy netěsní, proto byla zaplněna až po nutných opravách v roce 1987. Kvůli stavbě nádrží však byla zbourána historická obec Mušov, o níž jsou zmínky už z 12. století. Obyvatelé se museli vystěhovat a téměř celá obec je dnes po hladinou Věstonické přehrady. Jedinou připomínkou Mušova je ostrov uprostřed nádrže, původně kopec, s kostelem sv. Linharta, zřejmě nejstarší románská církevní stavba na Břeclavsku. Ten však dnes již začíná chátrat, jelikož ostrov je těžko přístupný, údržba památky složitá a vstup do rezervace omezen.

Přírodní rezervací byla Věstonická nádrž vyhlášena 11. 2. 1994 a její plocha zabírá více než tisíc hektarů. Důvodem ochrany je hnízdění vzácných druhů ptáků, zejména severských hus, ale uvidíte tu létat nad hladinou také mořské orly, některé druhy racků, černé a bílé volavky a také tu loví sokol stěhovavý. Pozorovat Věstonickou nádrž však můžete pouze z cesty vedoucí po hrázi oddělující ji od dolní Novomlýnské nádrže, tj. silnice spojující Strachotín a Dolní Věstonice. Po druhé hrázi, která odděluje horní Mušovskou nádrž, se dostanete do Pohořelic a Mikulova.

Pokud stojíte o více poznatků o Věstonické nádrži, vydejte se po stejnojmenné naučné stezce okolo přehrady, která začíná v Pasohlávkách, provede Vás několika přírodními památkami cestou k hrázi Strachotínského rybníka a dále do Dolních Věstonic, kde je také muzeum s expozicí Věk lovců a mamutů, která Vás seznámí se zdejšími archeologickými nálezy. Trasa končí v Rybníkářství Pohořelice, kde ještě doplníte své poznatky o rybách, které žijí v Novomlýnských nádržích. Celá trasa měří 16 km a je možné ji absolvovat jak pěšky, tak na kole.

Máte v plánu strávit tu nějaký ten čas, ale nevíte, kde nejlépe sehnat ubytování blízko Věstonické nádrže? Poradíme Vám. Vyzkoušejte penziony ve Strachotíně nebo v Pavlově. Pokud milujete ubytování u vody, pak si nemůžete nechat ujít ani kempy u Věstonické nádrže. Jestli byste se raději cítili „jako doma“, bude Vám vyhovovat ubytování v soukromí v Perné nebo také v Pasohlávkách. Vyšší standard služeb Vám pak nabídnou hotely u Věstonické nádrže.

Ať si vyberete jakékoliv ubytování z místní nabídky, odevšad můžete vyrážet poznávat okolí. Pokud jste milovníky hradů a zámků, pak byste měli prozkoumat zříceninu Děvičky a pozůstatky hradu Neuhaus. V Pavlově navštivte archeopark a unikátní přírodní památkou je také nedaleký Kalendář věků. Jižní Morava, to je však kromě krásné přírody i zábava na vodě. Kromě zmíněných dvou Novomlýnských nádrží, na kterých si můžete užít nejrůznější vodní sporty, je tu ještě Aqualand Moravia v Pasohlávkách, kde si užijí celodenní mokrou zábavu dospělí i děti. A pro příznivce adrenalinových sportů je tu Wake Merkur, kde si vyzkoušíte vodní lyžování a wakeboarding. O zábavu i poznání budete mít tedy v okolí Věstonické nádrže postaráno.

Na Pálavě je krásně, není proto divu, že přitahuje především milovníky pěší turistiky a přírody. V průběhu celého roku můžete například obdivovat Národní přírodní rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska, která se nachází v severní části vrchů. Nejlepší podívanou Vám však nachystá hlavně na jaře a v létě, kdy se během putování setkáte se vzácnými živočichy a rostlinami.

Do Děvína-Kotle-Soutěsky se nejlépe dostanete z okolních městeček a obcí. Pokud tedy zavítáte do Perné, Klentnice, Pavlova či Dolních Věstonic, udělejte si chvilku času na výlet a vydejte se do otevřené přírody. Vzhledem k tomu, že Pavlovské vrchy jsou nejvyšším bodem v širokém okolí, v průběhu stoupání se Vám naskytnou nádherné výhledy na okolní vinice a na Novomlýnské nádrže, jež v létě slouží k vodním sportům a koupání.

Přírodní rezervace má rozlohu 380,76 ha a zahrnuje vrcholy Děvín s nadmořskou výškou 554,4 m a Kotel s nadmořskou výškou 483 m. Třetí jméno pak náleží sníženině, která se jmenuje Soutěska, jež sleduje tektonickou linii. Zdejší prostředí pak zaujme především příznivce pro nás neobvyklých druhů, protože k vidění jsou tu například skalní a stepní ekosystémy, které rostou na vápencovém podloží. Na vrcholu Děvína se navíc projevuje inverze vegetačních stupňů a jde o významnou geologickou lokalitu. Naprosto úchvatná jsou i výrazná vápencová bradla, která se budou úžasně vyjímat na Vašich cestovatelských snímcích.

Zajímavostí je, že tato lokalita je velice bohatá na paleontologické nálezy. V celé oblasti také roste 630 poddruhů cévnatých rostlin. Vzhledem k tomu, že 50 z nich je zvláště chráněných, prohlídka Děvína-Kotle-Soutěsky jistě potěší každého zapáleného botanika. Děvín pak umožňuje pozorování sarančete modrokřídlého nebo kudlanky. Kdo bude mít štěstí, ten uvidí i dudka chocholatého. Kdo by se chtěl v průběhu putování po této nádherné krajině dozvědět další informace, ten by se měl napojit na trasu naučné stezky Děvín. Další alternativu představuje zelené turistické značení, které vede až do Horních Věstonic.

Když už budete do této lokality podnikat výlet, byla by škoda minout zříceninu hradu Děvičky, která se nachází v jedné části rezervace, a která Vás překvapí mimořádně krásnými výhledy a zachovalostí sklepení a paláce. Vyhledávaným turistickým cílem bývá i televizní vysílač a zřícenina Sirotčího hrádku. Samozřejmě Vám ale nic nebrání ani v tom, abyste se k večeru přesunuli do na památky bohatého Mikulova.

Ať už sem vyrazíte v rámci ubytování na letní prázdniny, dovolené se psem nebo během rybářského pobytu, nejlepší ubytování blízko Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska seženete v nedalekém Pavlově či v Dolních Věstonicích. Vybírat si můžete z pohodlných rodinných wellness hotelů, penzionů, do kterých je možné přijet i s domácím mazlíčkem, či z příjemně zařízených apartmánů se snídaní. Velké dobrodružství tedy může začít!

Archeologické muzeum věnované nálezu Venuše z Věstonic a paleolitu

Muzeum Dolní Věstonice je specializované archeologické muzeum, které se nachází v obci Dolní Věstonice v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Muzeum sídlí v moderní budově v blízkosti archeologických nalezišť a je věnované paleolitické kultuře, která zde prosperovala před tisíci lety. Je známé především díky nálezu Venuše z Věstonic a pozůstatkům mamutích lovců. Nabízí rozsáhlé expozice včetně sbírky artefaktů, nástrojů a modelů paleolitického tábora.

Přístup

Muzeum se nachází v obci Dolní Věstonice (dostupná ze silnice číslo 420) na Pavlově ulici v blízkosti vodní nádrže Nové Mlýny. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází přímo před areálem muzea u hlavního vstupu. Odtud je to ke vstupu jen pár metrů. Nejbližší železniční stanice Mikulov na Moravě je vzdálena necelých deset kilometrů.

Okolí – čo stojí za poznanie

V blízkosti se nachází rozsáhlá Pálava (CHKO) s dominantním Hradem Děvičky a Zámkem Mikulov. Necelých dvacet kilometrů severně leží historické město Mikulov s dominantním Zámkem Mikulov a Lednicko-valtický areál (UNESCO). Vyplatí se navštívit i Rozhlednu Maják Bořetice a Vinné sklepy Pavlov.

Přírodní památka Kalendář věků, jejíž rozloha činí 0,45 ha, Vám nabídne to, co jinde neuvidíte. Toto zajímavé území se nachází v Dolních Věstonicích, prakticky na dohled od Novomlýnských nádrží a Pálavy. Původně na tomto místě provozovala svou činnost cihelna, která těžbou napomohla odkrýt cca 20 m vysoký profil. Díky zářezům se podařilo najít výrazné souvrství spraší, svahových sedimentů, fluviálních písků a dalších materiálů, jejichž stáří se odhaduje alespoň na 100 000 let. Na základě nálezů proběhl v této oblasti v roce 2000 speleologický průzkum, během které došlo i k důkladnějšímu mapování takzvané Netopýří jeskyně.

Kalendář Věků navíc nedostal své jméno jenom tak. Zdejší odhalené vrstvy pomáhají archeologům, jež se zabývají dobou kamennou, a kteří potřebují určit stáří objevených vrstev během výkopů. Během průzkumu lokality se také podařilo najít pozůstatky paleolitického osídlení, což i díky nálezu Věstonické venuše podporuje celkový význam této oblasti. Nadživotně velká plastika dříve nalezené sošky, kterou dnes zná celý svět, se navíc nachází kousek od kalendáře. Takže, budete-li chtít, můžete si k ní prodloužit trasu procházky. Koho by putování do dávné minulosti opravdu zaujalo, tomu se jistě zalíbí i moderně pojatý Archeopark Pavlov, jehož část expozic, jež jsou vhodné i pro rodiny, je umístěna v podzemí.

V případě, že Vás tato atrakce oslovila, třeba z důvodu zájmu o archeologii a historii, nejlepší ubytování blízko Kalendáře věků představují lokální hotely s wellness, které se po návratu z výletu postarají o kvalitní odpočinek. Jistě také nepohrdnete ani příjemným víkendovým pobytem v některém z penzionů s vinným sklepem, ve kterém ochutnáte vína od lokálních pěstitelů a zpracovatelů. Těšíme se na Vás!

Zajímá Vás, odkud se vzala Věstonická Venuše? Jak se žilo v době, když okolo pobíhali mamuti? To vše a mnohem více můžete zjistit, když se vydáte na Jižní Moravu, konkrétně do obce Pavlov. Tady bylo v roce 2016 otevřeno muzeum - Archeopark Pavlov, které ještě v témže roce získalo ocenění Stavba roku. Zajímavý komplex, který je obklopený malebnými Pavlovskými vrchy, leží na archeologickém nalezišti gravettienské kultury a patří do období mladého paleolitu.

Správu nad Archeoparkem Pavlov má Regionální muzeum v Mikulově. Myšlenka vzniku tohoto historického místa na Pálavě vznikla již v roce 2003. Od začátku výstavby až do současné podoby ji dozorovali architekti Radko Květ a Pavel Pijáček. Jejich cílem bylo, aby stavba co nejvíce zapadala do krajiny. Základní budova je vybudována pod zemí a na povrchu se nacházejí pouze její bílé světlíky, které evokují vápencové skály, typické pro celé Břeclavsko.

Ale pojďme už dovnitř archeoparku. Moderní expozice se soustředí na období lovců mamutů. Vidět tu můžete kamenné a kostěné exempláře, ale i obřadní předměty jako venuše nebo figurky lovených zvířat. Sbírka obsahuje i trojhrob nebo soubor mamutích kostí, které byly objeveny během výstavby muzea. Zároveň se tu setkáte i s expozicí o počátcích tkaní látek, broušení kamenů nebo pálení keramiky.

Archeopark Pavlov pořád během roku spoustu tematických workshopů a akcí pro veřejnost. V objektu najdete i odbornou knihovnu, zaměřenou na archeologii, kterou mohou návštěvníci využívat i ke studiu. Když sem dorazíte autem, máte k dispozici parkoviště, ovšem s omezenou kapacitou, která může být zejména během hlavní turistické sezóny mírnou komplikací. Proto je lepší variantou přijet na kole, která jsou daleko skladnější a navíc je Pálava svoji rovinatostí ideální cyklistickou destinací.

Areál Archeoparku Pavlov je z hlediska evropského měřítka jedním z nejvýznamnějších sídel, které bylo vytvořeno člověkem před 30 000 lety. Můžete odtud vyrazit i na archeostezku, která je 3,5 km dlouhá a zavede Vás až do obce Dolní Věstonice. Po cestě navštívíte 5 archeologických mamutích lokalit. Na začátku se nachází lokalita Pavlov I, kterou tvoří právě Archeopark Pavlov.

Pokračujeme putování do lokality Dolní Věstonice I, kde byla objevena právě Věstonická Venuše. Potom přeskočíme do lokality Dolní Věstonice III s nálezem kamenné industrie a pokračujeme do části Dolní Věstonice II a IIa, kde bylo během těžby hornin pro výstavu vodní nádrže Nové Mlýny objeveno rozsáhlé sídliště lovců mamutů. Dochovaly se i zbytky dílen a obydlí tehdejších obyvatel.

Archeopark Pavlov představuje interaktivní a moderní místo, kde se můžete Vy i Vaše děti seznámit s dávnou historií opravdu unikátním způsobem. A v objevování historie lze směle pokračovat např. na nedaleké zřícenině Dívčí hrady , která se vypíná na kopci nad Pavlovem a z jehož vrcholu se Vám ukáže celá Pálava. Stejný výhled Vám poskytne i zřícenina Sirotčí hrádek, ležící blízko obce Klentnice.

Tato část Jižní Moravy,  jak již bylo výše uvedeno, láká především cyklisty. Díky převážně rovinatému terénu zde můžete během dne najezdit mnoho kilometrů a poznat pořádný kus Pálavy. Ale na své si tu díky rozsáhlé vodní ploše Novomlýnských nádrží přijdou i rybáři nebo rekreanti, vyhledávající spíše pohodu a koupání. Svoji dovolenou tak můžete strávit v některém z kempů přímo u vody. A nebo využijte komfortní apartmány, penziony nebo chalupy, kterými se to v okolí jen hemží. Místní podnikatelé si uvědomují, že v jedné z nejnavštěvovanějších turistických destinacích je třeba zajistit i kvalitní služby. Najít si tak ubytování v blízkosti Archeoparku Pavlov nebude nic složitého.

Národní přírodní rezervaci Slanisko najdete jižně od obce Sedlec v okrese Břeclav. Rozkládá se na západním břehu rybníka Nesyt a svojí rozlohou téměř 7 ha je největším slaniskem u nás. Patří pod správu CHKO Pálava a je nejcennější lokalitou svého druhu v Česku. Vidět tu můžete množství velmi vzácných druhů slanomilných rostlin, slaniskových trávníků i kamyšníkových porostů. Během léta se slanisko rozzáří fialovou barvou - to znamená, že vykvetla hvězdice slanistá panonská, která tu je hojně rozšířená.

V roce 2000 byla na tomto slanisku objevena bařička přímořská, která se jinde u nás nevyskytuje. V dalších letech se už její výskyt bohužel nepotvrdil. Kvůli změně vodního režimu postupně také vymizely dva druhy rostlin - slanorožec rozprostřený a solnička rozprostřená. Stále tu však najdete rákos obecný, pampelišky nebo mléč bahenní a mnoho dalších rostlin.

Kromě běžných živočichů se v Přírodní rezervaci Slanisko setkáte i s vzácnými slanomilními bezobratlovci např. motýl chobotníček slaništní, dva druhy střevlíků, ploštičky i sarančata. Pro pavouka slíďáka slaništního je místní slanisko jediným tuzemským domovem. V minulých letech sloužila tato lokalita jako pastvina. Právě díky pohybu hospodářských zvířat, které narušovali půdu zde našli svoje útočiště některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Před II. světovou válkou došlo k zorání části slaniska. Avšak půda byla neúrodná a proto se později přestala zcela využívat.

V současné době je nutné, aby byla lokalita pravidelně kosená. Ochranáři opět zkoušejí využít slanisko i na pasení skotu a koní. Tyto živočišné druhy svým pohybem a pasením potlačují běžné druhy rostlin a naopak pomáhají prorazit těm méně četným. Díky tomu se i voda z půdy snadněji vypařuje a postupně se zasolují její vrchní vrstvy. Důležité je také pravidelné vyřezávání dřevin, které se rychle šíří, ale slanisku neprospívají, protože odebírají z půdy vodu.

Národní přírodní rezervace Slanisko je dobrým tipem na výlet v rámci Břeclavska. Dejte si však pozor - jelikož se jedná o přírodní rezervaci je zakázán pohyb mimo vyznačené trasy. Všichni si přece přejeme žít v krásné a nezničené přírodě. Proto respektujme nařízení a užívejme si těchto přírodních krás. A z přírody vyrazte třeba za historií do nedalekého Lednicko-Valtického areálu nebo poznávat města jako jsou např. Břeclav, Mikulov, Lednice nebo Valtice.

Kromě toho, že nabízí mnoho zajímavých míst, najdete v nich i útulné restaurace, kavárny i vinárny. Dobrá káva, zákusek nebo sklenička místního vína jsou ideálním doplňkem jihomoravské městské turistiky. Tato města nabízejí i rozmanité možnosti, kde se můžete ubytovat. Pokud tedy na Jižní Moravu zavítáte a budete hledat např. ubytování u Přírodní rezervace Slanisko, mohou být místní chaty a chalupy nebo penziony pro Vás tou správnou volbou a zároveň ideálním výchozím bodem na poznávání regionu.

Vodní nádrž Nové Mlýny, také známé jako Novomlýnské nádrže, tvoří kaskádu tří nádrží - Mušovské, Věstonické a Novomlýnské. Ty byly vybudovány v 70. až 80. letech 20. století především jako ochrana před povodněmi na řece Dyji. Svůj název dostala nádrž podle stejnojmenné osady, ležící pod poslední hrází. Rozprostírá se pod Pavlovskými vrchy na Pálavě.  

Horní nádrž Mušovská slouží především k rekreaci. Hráz se nachází na východním břehu a vede přes ní silnice, spojující Pohořelice s Mikulovem. U této komunikace leží i vyhledávaný Aqualand Moravia. 

Střední nádrž Věstonická je oddělena od poslední nádrže silnicí, vedoucí z Dolních Věstonic do Strachotína. Jako jediná ze všech nádrží neslouží k rekreaci, ale je ponechána jako přirozené prostředí pro faunu a floru, především pro hnízdění severských hus a mořských orlů. Tato nádrž zatopila vesnici Mušov, z které se podařilo zachovat alespoň kostel sv. Linharta. Ten stál původně na kopci nad vesnicí, nyní už jen v podobě ostrůvku tvoří dominantu Novomlýnských nádrží.

Dolní nádrž Novomlýnská slouží k zavlažování, chovu ryb a rekreaci. Můžete si užít slunečné dny u vody, vyzkoušet windsurfing nebo si půjčit lodičku a vyrazit do větší hloubky. V hrázi této nádrže je vybudována i malá vodní elektrárna.

Právě u Novomlýnských nádrží začíná chráněnná krajinná oblast Pálava. Nedaleko se nad obcí Pavlov tyčí známá zřícenina Dívčí hrady, ze které máte nádherný výhled na Novomlýnské nádrže i celou Pálavu. Oblast proslavil i nález nejstarší keramické sošky na světě - Věstonické Venuše.

Díky téměř rovinaté oblasti jsou Novomlýnské nádrže oblíbené i mezi cyklisty. Naleznete tu množství značených vinařských cyklostezek, kde se na trase mezi nekonečnými vinicemi můžete občerstvit přímo u vinařů. Bohaté jsou i možnosti pro turisty. Stačí jen vzít batoh na záda a vyrazit poznávat krásy Pálavy, která patří mezi nejaktraktivnější místa v naší republice pro návštěvníky z tuzemska i ze zahraničí.

Okolí vodní nádrže Nové Mlýny přímo láka na romantické pobyty. Jen si představte, ubytování na Pálavě s vinným sklípkem, kde Vám večer zahraje cimbálovka a ochutnat můžete několik druhů kvalitních vín. Jste příznivci rybolovu a dovolenou si užijete jen s nahozenými pruty? I pro Vás nabízí Pálava ubytování pro rybáře, abyste to k vodě neměli daleko. Pálava je zkrátka pro každého a ubytování u vodní nádrže Nové Mlýny je zárukou příjemně strávené dovolené.

Jak asi vypadá Křivé jezero? Vyrazte na Pálavu a sami uvidíte. Jedná se o národní přírodní rezervaci, která vznikla v roce 1973 na Jižní Moravě a zahrnuje část pravého břehu nivy Dyje, včetně jejího slepého ramene. Leží v katastrálním území obcí Milovice a Nové Mlýny, na východním břehu dolní novomlýnské nádrže. Rezervace má rozlohu 116,4 ha, leží v nadmořské výšce 163 - 165 m n. m. a její správu zajišťuje Správa CHKO Pálava. Je zahrnuta i v Ramsarské úmluvě o mokřadech neboli Seznamu ohrožených mokřadů.

Díky regulaci převážné části českých řek postupně vymizeli lužní lesy z mnoha lokalit. Oblasti již nebyly zaplavované a následkem poklesu hladiny spodní vody byly aktivovány procesy, které změnily složení vegetace. Už je u nás jen několik míst, kde jsou velké řeky ponechány svému neomezenému vývoji. Díky tomu pak vznikají meandry - koryta řek, které si přirozeně razí svoji cestu. Břehy se postupem času zpevňují a vysychají. A tak vzniklo i Křivé jezero.

V oblasti Křivého jezera můžete narazit na běžné i vzácné druhy rostlin a živočichů. Rostou tu duby, jilmy, jasany, ale najdete tu např. i vrbu bílou nebo topol bílý. Uměle vysazen tu je i topol kanadský. Na hladině Křivého jezera můžete vidět leknín bílý a před zaplavením dolní novomlýnské nádrže sem byly přesazeny lodoňky vídeňské a bledule letní. Právě bledule zde vytváří jednu z největších lokalit v České republice.

Z živočišné říše stojí za zmínku střevlík Carabus clathratus nebo velmi vzácný mravenec Liometopum microcephalum. A najdete tu i klasické obojživelníky - rosničky, skokany, čolky nebo typické živočichy, žijící u vodních ploch jako jsou orli, luňáci a čápi. Svoji pilnou práci s dřevem tu předvádí i bobr evropský. Ten se sem postupně vrátil díky umělému vysazení tohoto druhu nedaleko Vídně.

Jelikož se jedná o přírodní rezervaci, je zde zakázán pohyb mimo vyznačené trasy. Přímo ke Křivému jezeru žádná stezka nevede, aby byl zajištěn klid pro hnízdící ptáky. Ale okolo je Pálava, kde se to různými stezkami a cyklostezkami jen hemží. Cyklisté jistě ocení množství značených cyklotras, které Vás povedou přes nejznámější atrakce Jižní Moravy. Velmi příjemná je projížďka okolo vodní nádrže Nové Mlýny a nebo se vydejte druhým směrem, kde se rozkládá Lednicko-Valtický areál. Jedná se o převážně rovinatou oblast, takže se nemusíte bát žádného náročného převýšení. A sportovní výkony můžete zakončit v některém z místních sklípků u sklenky vyhlášeného jihomoravského vína.

Možností ubytování v okolí Křivého jezera je díky čím dál větší návštěvnosti Pálavy poměrně dost. Můžete zakotvit v některých větších městech jako je Mikulov, Podivín, Břeclav nebo Hustopeče. A nebo dáváte přednost raději nějaké chalupě či penzionu na dědince? Ty mají svoje kouzlo a nemusíte mít strach, že k vínu to bude daleko. Právě naopak - obcí bez vinných sklípků je na Břeclavsku opravdu poskrovnu. Tak už neváhejte a vyrazte poznávat Jižní Moravu i Vy.

Monumentální památník známý jako Kolonáda na Reistně je nejvýše položenou stavbou v Lednicko-valtickém areálu. Tyčí se nedaleko města Valtice v Jihomoravském kraji a výhled odtud je tak úžasný, že na něj hned tak nezapomenete. Uvidíte totiž hned do tří zemí.

Kolonáda na Reistně (někdy také Rajstně) vznikla v první čtvrtině 18. století po napoleonských válkách. Měla být památkou Jana I. Z Liechtensteina na jeho zesnulé bratry a otce, což dokládá nápis na průčelí: „Syn otci, bratr bratrům“. Údajně se mělo jednat o imitaci Glorietty vídeňského zámku Schönbrunn. Kolonádu na Reistně zdobí postavy z antické mytologie a sochy představují ctnosti bývalých vládců. Cílem turistů se kolonáda stala už v 19. století. Po druhé světové válce však sloužila pohraniční stráži a jako součást železné opony nebyla turistům přístupná. Oprava a obnova kolonády na Reistně se uskutečnila po roce 1898 a od té doby ji navštívily tisíce domácích i zahraničních turistů.

Vyhlídková terasa na kolonádě poskytuje výhled na celý Lednicko-valtický areál, zámek v Mikulově i Svatý kopeček u Mikulova. Dohlédnete však také na zříceninu hradu Falkenstein, která stojí v Dolním Rakousku, a za jasného počasí uvidíte také hřeben Malých Karpat na Slovensku.

Kolonáda na Reistně je pro veřejnost otevřena za příznivého počasí v sezóně od dubna do září. Provoz kolonády má na starosti valtické vinařství, takže přímo na místě můžete ochutnat vybraná vína a potěšit tak nejen oči krásnými výhledy, ale také své chuťové pohárky. Jako vzpomínku na kolonádu na Reistně si můžete koupit a odnést i láhev dobrého vína domů.

Jelikož prohlídka kolonády na Reistně Vám nezabere celý den, určitě byste se měli vydat poznat i další památky v okolí, například Minaret v Lednici, valtický zámek či chrám Tří Grácií. Milovníkům vín musíme doporučit také návštěvu Národního vinařského centra, protože víno k Jižní Moravě neodmyslitelně patří. Příjemnou procházku pak můžete absolvovat na území přírodní rezervace Lednické rybníky, třeba kolem Mlýnského nebo Hlohoveckého rybníka.

Až bude hledat ubytování u kolonády na Reistně, zaměřte se především na penziony nebo apartmány ve Valticích. Ty jsou nejblíže a ušetříte tak čas potřebným přesunem mezi ubytováním a památkami. Ale pokud Vám jistá dojezdová vzdálenost nevadí, nadšeni budete z ubytování v Hlohovci s vinným sklípkem, protože tam si po náročném dni můžete rovnou posedět u skleničky vína. Alternativami jsou však také penziony v obci Sedlec nebo prakticky všechny typy ubytování v Lednici. Ať se rozhodnete jakkoliv, přejeme Vám příjemný pobyt.

Velkou pýchou Jižní Moravy a hojně navštěvovanou turistickou oblastí je Lednicko - Valtický areál, ležící v okrese Břeclav. Můžete jej projet na kole a nebo se vydat pěšky a poznat všechny krásné stavby, které Vám tento krajinný celek, zapsaný na Seznam světového dědictví UNESCO, nabízí. Jedním z nejkrásnějších objektů, které během svého putování budete míjet, je i Hraniční zámeček. Leží v katastrálním území obce Hlohovec, na západním okraji Hlohoveckého rybníka.

Hraniční zámeček byl vybudován rodem Lichtenštejnů v letech 1816 - 1819 a sloužil jako letní sídlo. Nachází se přesně na historické hranici Moravy a Dolního Rakouska o čemž svědčí i nápis na fasádě budovy - Zwischen Österreich und Mähren, v překladu "mezi Rakouskem a Moravou". Část budovy byla tedy původně postavena na rakouské straně, protože v minulosti část území okolo Valtic zasahovala až k našim jižním sousedům. V roce 1920 došlo k úpravě hranice a od té doby je zámeček na českém území.

Po II. světové válce byl Hraniční zámeček zkonfiskován a sloužil pro potřeby ornitologické stanice. Až během roku 1995 došlo k rozsáhlé rekonstrukci a nyní je zámeček v soukromém vlastnictví. Nachází se zde mimo jiné i luxusní restaurace, kavárna nebo vinný sklep. Každopádně je však příjemnou zastávkou a dalším místem, které ve svém cestovatelském deníčku zkrátka musíte mít.

Mimo Hraničního zámečku se v oblasti Lednicko - Valtického areálu nacházejí i další zajímavé objekty jako např. nádherná klasicistní stavba Apollonův chrám, kryté sloupořadí Tři Grácie nebo umělá zřícenina hradu z počátku 19. století Janův hrad, neboli Janohrad. Kdykoli sem během roku zavítáte, určitě budete s volbou Vaší destinace spokojeni.

 A navíc, pokud se zdržíte dále a budete hledat ubytování v blízkosti Hraničního zámečku, portál MegaUbytko Vám s výběrem určitě pomůže. Navštivte například stránky ubytování Lednice nebo ubytování Pálava, které nabízejí spoustu krásných objektů a vyberte si to, které Vám bude nejvíce vyhovovat. Nám už nezbývá jen popřát Vám příjemný pobyt.

Rozhledna Dalibor v Zaječí se nachází v nádherné přírodě nedaleko Pálavy a Novomlýnských nádrží. Zároveň Vám výlet k ní umožní poznávat jihomoravský vinařský region, který je ideální jak pro pěší turistiku, tak pro výlety na kole. Vydejte se i Vy na vrchol kopce Kalvárie a pokochejte se dechberoucím výhledem!

K rozhledně s kaplí sv. Urbana, která stojí hned vedle, se snadno dostanete z centra Zaječí. Stačí, když se budete držet žlutého turistického značení a nemůžete tuto výletní zajímavost minout. Také se sem zakrátko přesunete z Nových Mlýnů a Šakvic. Pokud tedy budete někde blízko v okolí, určitě si sem protáhněte trasu.

Samotná vyhlídka má 11 m a na její plošinu, která je ve výšce 8 m, vedou ocelové schody. Díky dobré poloze se můžete těšit na krásné výhledy na Pálavu, okolní vinice a Lednicko-valtický areál. Za dobré viditelnosti pak uvidíte i lokality na Slovensku a v Rakousku. Zajímavostí je, že rozhledna Dalibor vznikla až v roce 2012, tedy několik let poté, co už na Kalvárii stála kaple sv. Urbana, jež byla postavena v roce 2007. Sv. Urban je považován za patrona vinařů, z toho důvodu má zasazení jeho malého svatostánku do této lokality velký význam. Sochu patrona vytvořil pan Jaroslav Buncko, který se zabývá lidovým řezbářstvím. Rozhledna pak nese jméno po prémiové značce vín.

TOP ubytování blízko rozhledny Dalibor a kaple sv. Urbana si zajistíte v Zaječí, kde na Vás čeká nepřeberná nabídka prostorných apartmánů pro rodinné letní prázdniny, penzionů s vinným sklepem, které oceníte v průběhu svateb a teambuildingů, či chat a chalup s bazénem, které se hodí pro dovolenou se psem. Když už tu budete, neměli byste si nechat ujít ani výstup na vyhlídkovou plošinu rozhledny Maják a rozhledny Slunečná. Již se těšíme na Vaši návštěvu.